Padělatelé se přesouvají z východu Evropy k nám

Nákupem nelegálních cigaret se přímo financuje organizovaný zločin, říká Tomáš Zima, manažer British American Tobacco zodpovědný za boj s ilegálním obchodem.

Ať už se vlády po říjnových volbách ujme koalice složená z jakýchkoli stran, jedna z největších výzev, která ji nevyhnutelně čeká, je plnění státního rozpočtu zatíženého schodky z posledních let. Významným zdrojem jeho příjmů je přitom výběr spotřební daně z tabáku a tabákových výrobků. Tento výběr ale navzdory loňskému skokovému navýšení poklesl. Jedním z důvodů je růst černého trhu, což je téma, o němž jsme hovořili s manažerem společnosti British American Tobacco Tomášem Zimou.

Jaká je dnes situace na černém trhu s tabákem a cigaretami v České republice?
Současnou situaci, respektive údaje, které máme k dispozici, je poměrně obtížné interpretovat. Do značné míry nám s nimi totiž zamíchala pandemie a s ní spojená omezující opatření. V průběhu pandemie jsme zaznamenali strmý propad objemu nezdaněných cigaret na českém trhu, jejichž původ můžeme rozdělit na dva zdroje. První je legální, které si s sebou přivezli turisté nebo třeba lidé žijící poblíž hranice, kteří jezdí za levnějšími nákupy například do Polska, což nebylo v době uzavřených hranic možné. Druhý je pak nelegální. Tuto skupinu můžeme dále rozdělit ještě na další tři podkategorie, a to na klasické značkové cigarety, které ale byly na náš trh propašovány kvůli rozdílným cenovým hladinám, dále na takzvané illicit whites nebo cheap whites, které sice byly ve své zdrojové zemi legálně vyrobeny, ale jsou v zásadě přímo určené k pašování na západní trhy, a třetí podkategorií jsou padělky značkových cigaret.
Jak se však situace vrací do běžného stavu nebo se k němu přibližuje, objem nezdaněných cigaret strmě stoupá a tento nárůst rozhodně nelze přičítat oživení turistického ruchu. Neobvykle vysoké a zároveň varující jsou rostoucí objemy padělaných cigaret.

Jak na tom tedy nyní jsme?
Budeme-li mluvit o „nedomácích“ cigaretách (tedy cigaretách, z nichž v České republice nebyla odvedena daň) jako celku, dostali jsme se před pandemií až na deset procent trhu. Pandemie přinesla propad až ke dvouprocentní hladině, toto číslo je ale s otazníkem, protože v době provádění průzkumu jsme byli v hlubokém lock­downu a odchylka dat mohla být mnohem větší než za normálního stavu. Poslední čísla z poloviny letošního roku nám pak ukazují rychlý nárůst až na pět procent trhu. Co se týká padělků, jejich podíl se rychle přibližuje dvěma procentům a už nyní je výrazně vyšší než před začátkem pandemie. Je dokonce historicky nejvyšší, což považuji za alarmující.

Kam až se může situace vyvinout?
Nelegální trh, který byl výrazně zasažen pandemií, se nyní vzpamatovává a strmě roste. Problém vidím v tom, že můžeme očekávat nárůst, který předčí i čísla před pandemií. Protože až nyní se projeví skokové navýšení spotřební daně, které dosud nemělo příležitost se na velikosti černého trhu podepsat.

Proč by měl být právě nárůst objemu padělků problematičtější než jiné zmíněné kategorie nezdaněných cigaret? Navíc dvě procenta nezní zrovna katastroficky.
Důležité není ani tak číslo samotné, ale vývojový trend a také to, co nám ukazuje. Dříve, a to je společné pro všechny kategorie nelegálních cigaret, byla Česká republika zejména tranzitní zemí. Jednoduše cena, do značné míry určo­vaná výší spotřební daně, nebyla dostatečně atraktivní, a proto většina nelegálních cigaret pokračovala v cestě dál na západ, ať už do Německa nebo třeba až na Britské ostrovy. Nyní se ale v důsledku zvýšení spotřební daně ukazuje, že cenová hladina v České republice je dostatečně vysoko na to, aby se vyplatilo rozprodat cigarety tady a neriskovat další cestu. Všechny nelegální cigarety mohou znamenat vyšší zdravotní riziko než značkové, oficiálně a legálně distribuované cigarety kvůli nevhodným způsobům skladování, hrozící kontaminaci chemikáliemi nebo například zasažení plísní. Padělky jsou na tom ještě o něco hůře kvůli podmínkám, ve kterých jsou vyráběny. Zpravidla neexistuje kontrola vstupních surovin, takže už použitý tabák může být kontaminovaný chemikáliemi či zvířecím trusem. Podobná zařízení se pak orientují na maximalizaci produkce a zároveň jsou pečlivě utajeny. O dodržování hygienických norem tak nemůže být řeč, pro padělatele není prioritou.

Kde se vlastně padělané cigarety vyrábějí? Jak vypadá taková nelegální továrna?
Dříve se padělatelská produkce koncentrovala spíše do východní Evropy, ačkoli to samozřejmě nelze vztáhnout na celou produkci jako pravidlo. Dnes však pozorujeme trend, kdy se produkční kapacity přesouvají blíže ke svým koncovým zákazníkům, tedy do střední a západní Evropy. Pracovní síla pak zpravidla dojíždí ze zemí bývalého Sovětského svazu, často s využitím turistických víz a rotuje po několikaměsíčních turnusech. Zdá se, že takové schéma je pro padělatele výhodnější, než dopravovat hotový produkt přes vnější hranice Schengenu.
Padělatelská dílna, respektive v dnešní době spíše továrna, vypadá jako strojově poměrně dobře vybavený provoz, kvůli utajení často s vlastním zdrojem energie, případně filtrací a zvukovou izolací. Nechybí ubikace pro obsluhu, která zůstává uvnitř po celou dobu. Navenek tak nepůsobí nápadně, občas přijede nákladní vůz nebo kamion a zase odjede. Okolí takové továrny tak bývá zpravidla překvapené, když se dozví, že v blízkém sousedství organizovaná skupina vyráběla cigarety v desítkách milionů kusů.

Co je hlavním důvodem, pro který si kuřáci kupují nelegální cigarety?
Hlavní motivací pro koupi padělků nebo jiných nelegálních cigaret je pochopitelně cena, tedy snaha ušetřit. Jak jsem již naznačil, značnou část ceny krabičky cigaret tvoří spotřební daň a DPH, například při ceně 115 korun tvoří daň 90,26 koruny. Krabička padělků nezatížená daní je zpravidla o několik desítek korun levnější než originál, a když úsporu sečteme například za měsíc, ušetřená částka už může být zajímavá. K tomu se připojují další okolnosti. Po skokovém růstu spotřební daně se cena legálních cigaret dramaticky zvýšila a z druhé strany mnoho lidí ekonomicky zasáhla pandemie, kdy přišli o zaměstnání nebo třeba o část příjmů z podnikání. Proto jsou na cenu citlivější. Zároveň se ale domnívám, že velká většina těch, kteří se rozhodnou pro koupi nelegálních cigaret, si plně neuvědomuje, že nákupem přímo financuje organizovaný zločin. Běžnou praxí také je, že cigarety se po­užívají jako „testovací zásilka“ nové distribuční trasy. Tedy díky nižšímu riziku pro pašeráky se nejprve pošle zásilka cigaret a následovat mohou drogy, zbraně nebo lidé. Přesto je u nás pašování a padělání cigaret občas vnímáno jako určitý druh lidového hrdinství s tím, že organizované skupiny distribuující nelegální cigarety to dělají jen proto, aby lidem dopřáli levnější kuřivo. Takový pohled je ovšem na hony vzdálený realitě.

A vědí vůbec ti, kteří si nelegální cigarety kupují, že nejde o originální produkt?
Jsem pevně přesvědčen o tom, že ano. Každý, kdo si koupí krabičku cigaret za cenu nižší než oficiální, musí přinejmenším tušit, že něco není v pořádku. Navíc pokud vedle sebe položíte originální a padělanou krabičku, při troše snahy rozdíly v naprosté většině pozná i laik. Padělky často nesou text v jiném než českém jazyce a nemají kolek nebo jsou opatřené maximálně napodobeninou kolku.

Výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesá. Může za to černý trh?
Opět jde o souběh několika faktorů, přičítat pokles výběru daně navzdory výraznému navýšení sazby spotřební daně jen a pouze černému trhu není možné. Hlavním viníkem byly patrně uzavřené hranice a nemožnost legálního přeshraničního prodeje na našich západních a jižních hranicích. Na druhé straně ale nelze zavírat oči a tvářit se, že problém s černým trhem nemáme. Daňové úniky jsou reálné a jedná se o miliardy korun ročně. Stát nejenže na nelegálních cigaretách nevybere žádnou daň, nese však také náklady na zdravotní péči o kuřáky nelegálních cigaret a vynakládá a bude muset vynakládat značné prostředky na potírání kriminality, která s nezákonným obchodem s cigaretami přímo souvisí nebo je jeho prostřednictvím financována. Dlouhodobě pak potenciálně hrozí prorůstání takových struktur do státní správy. Domnívám se, že to nikdo z nás nechce.

Jaké je řešení? Jak udržet nelegální trh pod kontrolou, aby nám nepřerostl přes hlavu?
Do jisté míry je možné předcházet růstu objemu černého trhu tím, že mu nevytvoříme vhodné prostředí. Spotřební daň by se měla zvyšovat uvážlivě a po menších krocích, což je možné prokázat na příkladu zemí, jež zažily strmý nárůst černého trhu po skokovém zvýšení spotřební daně. Nemusíme chodit daleko – Německo i Polsko už takovou zkušenost mají. Pro aktivní potírání černého trhu a řešení již existu­jícího problému potřebujeme profesionální a výkonnou celní správu a zcela zásadní je intenzivní přeshraniční spolupráce. Jsem přesvědčen, že tu první zmíněnou položku v České republice máme, ačkoli by si jistě zasloužila větší podporu. Na té druhé je pak třeba intenzivně pracovat.

Přečtěte si také