Fenoménem, který mění byznys v celé Evropě, se stala udržitelnost. Její význam podtrhuje evropská směrnice CSRD, která firmám stanovuje povinnost reportovat, jak si na tomto poli stojí. Výsledkem bude ohromné množství informací zásadních pro manažerské rozhodování. Záležet ale bude i na tom, jak úspěšně se byznys s tímto úkolem vypořádá. Náročný i pro tak velkou společnost, jako je Komerční banka. „Máme za sebou dlouhou historii nefinančního reportingu, ale i tak se musíme příchodu nových požadavků intenzivně věnovat. Do této doby nebylo zvykem zveřejňovat nefinanční informace v takovém detailu,“ říká Denisa Pozníčková.
Finanční instituce musely s takzvaným nefinančním reportingem začít už před lety. Můžete tu genezi přiblížit z pohledu Komerční banky?
Komerční banka jako společnost kotovaná na burze musela vydávat nefinanční report již podle NFRD, tedy non-financial reporting directive. NFRD je nyní nahrazena novou směrnicí CSRD, která se vztahuje na více společností napříč Evropou. Pochopitelně se tedy i tato nová směrnice vztahuje na Komerční banku. I přes to, že máme s nefinančním reportingem dlouhodobou zkušenost, CSRD přináší velké množství změn do našich zaběhnutých reportovacích procesů. První Zprávu o udržitelném podnikání Komerční banky jsme vydali už v roce 2015, ale od té doby tento dokument prošel velkými změnami. Například jsme začali reportovat podle GRI standardů, stanovili jsme si ESG cíle, které jsme navázali i na SDGs cíle (sustainable development goals) a začali jsme sbírat nefinanční data i od našich dceřiných společností.
Proč je směrnice CSRD tak významným přelomem?
Se CSRD přichází řada nových požadavků, jejichž naplnění budou ověřovat auditoři. Velkou změnu také vnímám v tom, že nestačí reportovat naše vlastní aktivity, ale musíme detailněji informovat o našem hodnotovém řetězci, kde ale bohužel v tuto chvíli nemáme dostatek spolehlivých informací.
Jaké hlavní změny z nové úpravy vyplývají pro banku, jako je ta vaše?
Hodně změn v tuto chvíli probíhá interně. Už jsem zmiňovala povinnost auditu, což znamená, že budeme detailně dokládat informace, které se budou prezentovat ve výroční finanční zprávě, jejíž součástí bude prohlášení o udržitelnosti. To je tedy jedna z dalších změn, protože report o udržitelnosti nebude samostatný dokument, ale nefinanční informace budou reportovány v jednom dokumentu společně s finančními. Také budeme muset vykazovat takzvané green asset ratio, což je poměr zelených aktiv v našem portfoliu nebo také uhlíkovou stopu našeho financovaného portfolia.
Komerční banka je vlastně skupinou firem – bude podle CSRD vydávat report každá zvlášť, nebo bude vznikat jen souhrn za celou skupinu?
Komerční banka je mateřskou společností Skupiny KB a jako jediná společnost ve Skupině KB splňuje kritéria pro samostatný reporting dle CSRD. Budeme ale vykazovat informace i za společnosti, které patří do Skupiny KB.
Banky jsou podle směrnice CSRD takříkajíc v první linii, report podle CSRD musí připravit už za rok 2024. Na řadu firem to dopadne až později, protože povinnost je rozfázována podle jejich velikosti. Dává vám toto nastavení smysl?
Je pochopitelné, že menší společnosti nebo společnosti, které do této doby nesbíraly potřebné nefinanční informace, potřebují více času na přípravu. Komerční banka má za sebou dlouhou historii nefinančního reportingu, ale i tak se musíme příchodu nových požadavků intenzivně věnovat. Časový posun tedy dává smysl.
Už jste zmiňovala, že reportovací povinnost se rozšíří v tom, že se CSRD přichází “zodpovědnost” za celý váš hodnotový řetězec, tedy dodavatele na jedné a financované projekty a činnosti na druhé straně. Z bank se ozývá, že problémem je právě kvůli zmíněnému rozložení reportovací povinnosti v čase nedostupnost dat. Jak ji vyřešíte?
Tato skutečnost souvisí také se zmíněným časovým posunem. Do této doby nebylo zvykem zveřejňovat nefinanční informace v takovém detailu, což nám komplikuje přípravu prohlášení o udržitelnosti. Pro některé ukazatele budeme muset přistoupit k odhadům a postupem času ukazatele zpřesňovat. Týká se to například výpočtu uhlíkové stopy námi financovaných aktivit, kde neznáme uhlíkovou stopu všech subjektů, ale tento ukazatel musíme reportovat.
Každopádně se budete pohybovat na nějaké „hladině pravděpodobnosti“. Nebude tady prostor data ohýbat?
Tím že budou informace auditovány, není pro jakékoliv ohýbání dat prostor. Vše musí být prokazatelné, zpětně dohledatelné a zdůvodněné. Tedy i v případě využití odhadů, bude muset být vysvětleno, jak jsme přišli k finálnímu výsledku.
Když se na to podíváme ryze prakticky, kolik ESG reporting zaměstnával ve vaší bance lidí dosud, a jak tomu bude podle směrnice CSRD?
Přesné číslo nevíme, ale v období, kdy je potřeba dodat podklady pro ESG report, se aktivně podílí desítky kolegů napříč celou firmou. Někdo nám dodává velké množství informací, zatímco někdo další dodává jen dílčí informace. Obecně časově náročnější je dodat kvantitativní data, což se týká především údajů o uhlíkové stopě, spotřebě energií nebo informací o našich zaměstnancích.
Udržitelnost je strategickou záležitostí z hlediska směřování celé evropské ekonomiky. Kde vidíte hlavní přínosy ESG reportingu?
Pro nás jako banku budou informace obsažené v prohlášení o udržitelnosti důležité pro vyhodnocování rizik a rozhodování o financování. Už v tuto chvíli identifikujeme a vyhodnocujeme environmentální a sociální rizika korporátních klientů, ale tím, že jsou některé informace nedostupné, komplikuje to proces vyhodnocení. Pokud tedy budou informace zveřejňovány a auditovány, tento proces se zefektivní.
Kdybyste vy sama mohla něco ve směrnici CSRD změnit nebo nastavit jinak, co by to bylo?
Celá směrnice se nečte zrovna jednoduše. Jedná o právní text, ve kterém se orientuje komplikovaně. Věřím, že do budoucna vzniknou nástroje nebo jiné podpůrné dokumenty, které usnadní orientaci. Do té doby ale musíme pracovat s tím, co máme. Na chvíli, kdy se směrnice zpřehlední, se už teď těším.
Denisa Pozníčková
Pracuje na pozici Senior Sustainability specialist v Komerční bance. Vystudovala obor Environmental economics and management na švédské univerzitě. V Komerční bance má nyní na starosti nefinanční reporting a další projekty zaměřené na udržitelnost. V rámci nefinančního reportingu se věnuje především implementaci evropské směrnice CSRD (corporate sustainability reporting directive) a přechodu nefinančního reportingu na nové standardy ESRS (european sustainability reporting standards).
Report o udržitelnosti Skupiny KB: https://www.kb.cz/cs/o-bance/vse-o-kb/podnikame-udrzitelne#report-udrzitelnosti
•