Od revoluce v leveraged buy-out po architekty globální private equity. Takový je příběh investorů z KKR

Když Henry Kravis, George Roberts a Jerome Kohlberg v roce 1976 zakládali malou investiční společnost KKR, nikdo nemohl tušit, že se později stane jedním z pilířů moderního finančního světa.

Z firmy původně zaměřené na pákové odkupy se KKR postupně transformovala v multifunkční investiční gigant, jehož působnost sahá od soukromého kapitálu přes nemovitosti až po infrastrukturu a hedge fondy.

Umění uzavírání obchodů a strategické myšlení se Kravis s Robertsem naučili od svého mentora a třetího spoluzakladatele KKR Jeroma Kohlberga. O generaci starší kolega, který byl tehdy vedoucím firemní finanční divize v investiční bance Bear Stearns, je průkopníkem techniky, která se později stala známou jako pákový odkup.

Roberts, tehdy ještě student na vysoké škole, začal svou kariéru právě v Bear Stearns, kde během stáže upoutal pozornost Kohlberga svým zaujetím pro práci a schopností objevovat nové příležitosti. Díky tomu jej brzy zapojil do transakcí postavených na struktuře leveraged buy-out (financování nákupu zajištěné majetkem cílové společnosti). S nadšením o tom vyprávěl svému bratranci Kravisovi, který se k nim připojil a od roku 1969 všichni tři společně pracovali v jednom oddělení v rámci Bearn Stearns.

Když žáci přerostou učitele

Bylo to v době, kdy americký byznys díky expanzi obřích konglomerátů vzkvétal. Kohlberg přišel s myšlenkou využít nové techniky financování k odkupu vybraných společností, které měly sice potenciál, ale mateřské koncerny jim nevěnovaly příliš pozornosti. Zároveň nechtěl jít cestou Bearn Stearns, která podniky nakoupila, očistila, zlepšila hospodaření a se ziskem co nejdříve prodala. Kohlberg společně se svými mladšími kolegy měli ambici být vlastníky, kteří společnost rozvíjejí dlouhodobě.

Tato strategie se ukázala jako úspěšná u podniků, které Kohlbergův tým získal ještě v rámci Bear Stearns. Proto se trio rozhodlo, že v jejím naplňování bude nadále pokračovat, teď už jako investiční společnost pojmenovaná Kohlberg Kravis Roberts & Co. Kohlberg v roce 1976 do založení firmy vložil 100 tisíc dolarů, Kravis s Robertsem každý po 10 tis. USD. O necelých padesát let později je tržní kapitalizace společnosti téměř 75 miliard dolarů a spravuje aktiva v hodnotě přesahující půl bilionu dolarů.

Foto: Shutterstock

Kravis s Robertsem na Kohlbergovi oceňovali, že jim dal prostor na to, aby mohli dělat vlastní, třeba i chybná rozhodnutí. Když byl z firmy v roce 1987 vytlačen, protože se zdráhal agresivní byznysové techniky využívat v takovém objemu jako jeho dva mladší kolegové, z respektu k němu zůstal její název nezměněn.

Inovativní přístup k financování a akvizicím, založený na využívání dluhu k získání kontroly nad společnostmi, byl v té době revoluční. V roce 1989 tímto způsobem za tehdy rekordní částku 30 miliard dolarů získali společnost RJR Nabisco. Obchod byl později zvěčněn v knize a filmu Barbarians at the Gate (Barbaři u brány). Nejen že se díky němu KKR výrazně zapsala v rámci finančního světa, ale také definovala pákové odkupy jako legitimní a výkonnou investiční strategii.

Roztažená křídla

V 80. letech se KKR stala symbolem éry výkupů, kdy se společnosti jako Beatrice, Duracell nebo Stop & Shop staly jejími ikonickými akvizicemi, které definovaly dekádu. Až do roku 2004 byla KKR stále pouze investiční společnost zaměřená na private equity. Ke změnám byla donucena zhoršujícími se výsledky. Zatímco prvních pět jejích fondů v letech 1976 až 1986 vrátilo vložené prostředky 4 až 17krát, později se výnosnost výrazně snížila. „Nezačali jsme myslet na to, že budeme v úvěrovém byznysu, nemovitostech nebo hedgeových fondech. To je evoluce. Nic z toho jsme neudělali přes noc. Trvalo to dlouho. V tomto procesu jsme se stali mnohem více poskytovateli řešení než čistě private equity investorem,“ popsal změny Kravis.

S transformací směrem k diverzifikaci a globalizaci své působnosti začala KKR ještě před finanční krizí v roce 2008, paradoxně jedním z nejhorších obchodů v historii společnosti. Byl jím výkup texaského výrobce elektřiny TXU Corporation za 45 miliard dolarů, který dodnes zůstává historicky největším pákovým výkupem. Společně s KKR se ho jako koinvestor účastnil i Warren Buffett. Zatímco KKR se z obchodu, od kterého si slibovala více, oklepala, tehdejší gigant Bearn Stearns světovou finanční krizi neustál, zkrachoval a byl prodán investiční bance JPMorgan Chase.

Vstup na trhy v Asii a založení fondů zaměřených na infrastrukturu a nemovitosti umožnil KKR přizpůsobit se rychle měnícím se tržním trendům a zároveň posílit své postavení. „Dříve jsme se zaměřovali mnohem více na mikro, což znamenalo, že jsme se soustředili na společnost a nedívali se dostatečně na makro – a to je něco, co musíte vzít v úvahu, pokud chcete být dobrým investorem. Někdy jsme se dostali do problémů a udělali chyby. Když jsme se zaměřili na makro aktiva a založili alokační skupinu, bylo to neocenitelné a znamenalo to obrovskou změnu v tom, jak přemýšlíme,“ vysvětlil změny ve společnosti Kravis.

Zlepšení jako cíl

Díky rozšíření svého záběru se KKR stala jedním z největších titánů mezi globálními investičními firmami. Spravuje aktiva v hodnotě přesahující půl bilionu dolarů a její portfolio sahá od soukromého kapitálu přes nemovitosti, infrastrukturu až po hedge fondy. Ze soukromého fondu se stala veřejně obchodovatelnou společností, neboť v roce 2010 vstoupila na newyorskou burzu.

Počet portfoliových společností rozesetých po celém světě přesahuje stovku a zaměstnávají stovky tisíc lidí. I oni mohou těžit z úspěchů KKR, protože podle Kravise a Robertse se o ně mají majitelé se svými lidmi podělit. Podle zatím posledních zveřejněných výsledků za loňské 3. čtvrtletí dosáhl výnos na akcii 1,64 USD (meziročně + 4 000 %) a čistá zisková marže byla 29,37 % (+983 %). Podílel se na tom i úspěch jejích portfoliových společností, mezi které patří například Axel Springer, Epic Games, GfK, Ness, Viasat nebo Wella. Jednou z nich je také česká společnost vhosting poskytující hostingové služby pro e-commerce a IT sféru. Firmu zakladatele a CEO Damira Spoljariče, na kterou spoléhají dvě třetiny české e-commerce, koupila za několik set milionů korun v roce 2020 německá společnost Contabo. Jejím významným investorem se investiční gigant KKR stal v roce 2022.

Cílem zakladatelů KKR Kravise s Robertsem není pouze nakupovat firmy. Jde jim o to je zlepšovat. Proto u svých investic hledají způsoby, jak je možné zlepšit provoz, ať už jde o stanovení cen, optimalizaci dodavatelského řetězce, nebo zavádění efektivních metrik. A i když z exekutivních funkcí v roce 2021 odstoupili, díky důrazu na firemní kulturu, hodnoty a adaptabilitu zajistili, že se KKR i nadále dokáže přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu a jako jedna z největších investičních společností na světě zůstane testamentem jejich podnikatelského odkazu.

Přečtěte si také