Pro Brno, Ostravu i České Budějovice platí, že se v boji s hazardem rozhodly vydat tou nejpřísnější cestou – zvolily model nulové tolerance, která v důsledku znamená absolutní zákaz technických her na jejich území. To je bezpochyby vznešený a ambiciózní cíl, jakkoliv diskutabilní, vezmeme-li v potaz, že místní regulace nijak nepostihuje dynamicky rostoucí online hraní. Jeden by si tedy řekl, že se tato města ke svému kroku odhodlala na základě monitoringu lokální situace a úspěšný dopad svých kroků nadále sleduje a sbírá data o efektivitě své zvolené politiky. Studie CETA ukázala ale naprostý opak.
Za vůbec nejzávažnější zjištění studie nazvaná „Analýza rozhodovacího procesu regulace land-based hazardních her v obcích ČR“ proto považuji fakt, že česká města při přijímání regulačních opatření se zásadním ekonomickým významem, včetně záporných dopadů pro své městské rozpočty, nepracují s jasnými metrikami a ani si nestanovují cíle, jejichž naplňování by po uvedení předpisu do praxe mohly sledovat a vyhodnocovat. Studie zkoumala rozhodovací procesy při regulaci hazardních her, můžeme se ale domnívat, že samosprávy tak přistupují i k dalším oblastem svojí činnosti. Pouhé konstatování, že se hazard podařilo vymýtit, neobstojí, pokud jej obce nemohou podpořit daty a statistikami (přičemž naopak statistiky Celní správy vykazují růst odhalení nelegálních heren). Podle zjištění CETA tak navíc neučinilo ani jedno ze tří sledovaných měst.
Autoři analýzy tak pregnantně konstatují, že místo datové a exaktní analýzy dopadů místní regulace mohli tak akorát analyzovat subjektivní dojmy a čistě politické interpretace přijatých regulací postavené na emocích. V takové situaci je nezbytné sledovat trendy a ty neúprosně dokládají, že Brno, Ostrava ani České Budějovice nejsou po zavedení nulové tolerance prosty hazardu, což dává smysl i z hlediska ekonomického chování trhu – násilným omezováním trhu na straně nabídky jen vytvoříte přetlak na straně poptávky. A konkrétně u hráčů hazardních her to znamená zvýšený zájem o dostupné alternativy.
Analytikům CETA se podařilo navíc relativizovat i těch několik málo jasně formulovaných ambicí, které dotazovaní představitelé měst deklarovali. Vyloženě paradoxní je zjištění studie, že Brnu a Českým Budějovicím ve sledovaném období i přes proklamovanou politiku nulové tolerance narostl daňový výnos z hazardu. Počty hráčů obce opět nesledují, proto lze tvrzení o jejich poklesu považovat maximálně tak za domněnku a předpoklad vycházející z myšlenky, že když snížím nabídku, automaticky tím snížím poptávku. Města v reakci na dotaz na pozitivní dopady zákazu hazardních her uváděla klesající kriminalitu, data přitom ale ukazují, že se v reálných číslech nic zásadně nezměnilo. V Brně kriminalita nadále narůstala, v Ostravě nadále mírně klesala. V obou případech tomu tak bylo ale i před přijetím jejich obecně závazných vyhlášek.
Musíme se proto ptát – mají opravdu podobná regulační opatření na úrovni města a obcí smysl, pokud samosprávy nejsou schopny či ochotny vynaložit na jejich přípravu a vyhodnocování dostatečné kapacity? Analytici CETA upozorňují, že je to v tomto případě něco za něco. V případě nulové tolerance technické hry se města vzdávají zcela podílu na daňových výnosech z hazardních her. A v tom případě by i rozpočtová odpovědnost měla stát na jasných datech efektivity a přínosech přijímané regulace.
Z pohledu ekonomického je pak značně diskutabilní představa, že poptávka zmizí snížením nabídky. V Ostravě je land-based hazard podle oficiálních čísel na postupném ústupu, podle dat Celní správy ČR je ale přitom Moravskoslezský kraj jako takový největší líhní nelegálních heren a tzv. kvízomatů. Černý trh není ovšem jediným substitutem, kterého hráči využívají. Někteří vyjíždějí mimo intravilán obce a navštěvují příměstské herny a kasina, jiní se přesouvají do online provozoven. To je patrné z volně dostupných dat a celostátních i celosvětových trendů. Ani v tomto případě totiž data nemají k dispozici přímo dotčené obce, což mimo jiné nasvědčuje, že při přijímání nulové tolerance nebyly tyto skutečnosti ani zvažovány jako možný problém do budoucna.
•
