V případě opravy havarijního pražského Libeňského mostu celý příběh nicméně začíná připomínat pohádku Nekonečný příběh – jen s tím rozdílem, že nejde o pohádku, ale spíše o horror s prvky tragikomedie. Realizace projektu, který je více než čímkoliv jiným jen pomníkem působení Adama Scheinherra (Praha sobě) na postu radního pro dopravu, je v nedohlednu a slovy klasika: „Je to sice dál, ale zato horší cesta!“
Když se řekne Libeňský most, nejeden Pražan dostane osypky. Stavba přes Vltavu spojující Holešovice s Libní je dlouhodobě v havarijním stavu a nevyhovuje současným potřebám. Dokonce už v roce 1995 se poprvé vážně diskutovala nutnost most zbourat a místo něj postavit nový, moderní. Na boji proti bourání kubistického mostu z dílny architektů Pavla Janáka a Františka Mencla a naopak nutnosti provést jeho rekonstrukci si vybudoval politickou kariéru Adam Scheinherr z hnutí Praha sobě. A to je bohužel tak to jediné, co s mostem udělal…
Scheinherrovi se sice za prapodivných okolností (k tomu se ještě vrátíme) podařilo svou vizi „citlivé rekonstrukce“ na radě hlavního města prosadit. Ale skutek jaksi utekl. Během svého funkčního období reálně Scheinherr jen celou stavbu protáhl o několik let. Během nichž propadla četná stavební povolení a došlo i ke změně legislativy. Most po krátkodobém úplném uzavření funguje v „nouzovém režimu“ a to od roku 2018 dodnes. Formálně vzato probíhá již několikátá „rekonstrukce“, nicméně člověk nemusí být zrovna stavební inženýr, aby pochopil, že věc se má jinak. A to tak, že se jednotlivé konstrukční části mění za nové, přičemž výsledkem bude most nový, který se bude tak nějak snažit vypadat jako ten původní.
Jinými slovy, mohli jsme mít nový most, který by odpovídal tomu, co se dnes po přemostění mezi dvěma lidnatými městskými částmi v metropoli 21. století očekává. Mohlo nás to stát necelou miliardu. A onen most mohl už v roce 2020 stát a fungovat dalších sto let. Místo toho tu máme na platformě něčeho, co bylo konstrukčně zastaralé už v době výstavby mostu původního, projekt za bezmála tři miliardy, jehož dokončení je v nedohlednu. A navíc sami Scheinherrovi „odborníci“ přiznávají, že ona „rekonstrukce“ prodlouží životnost mostu jen o 50 let a pak se prý uvidí. Náklady na údržbu nikdo nezná a až se bude rozhodovat o další rekonstrukci, tak my už tu nebudeme. Po nás potopa. S klidným svědomím tak můžeme říci, že díky Adamu Scheinherrovi se projekt neprodražil „jen“ třikrát, ale díky poloviční životnosti až šestkrát.
Vraťme se ještě k již zmiňovanému procesu, kterým se Scheinherrovi povedlo zmanipulovat veřejné mínění do té míry, že si v na první pohled nesmyslném a ekonomicky nevýhodném projektu prosadil svou. Že iniciativa „Libeňský most nebourat, nerozšiřovat“ stála u vstupu Adama Scheinherra do vyšších pater politiky, jsme si již řekli. Dlužno dodat ještě to, že studie Kloknerova ústavu při ČVUT, na jejímž základě Scheinherr radní přesvědčil o rekonstrukci mostu, nebyla vůbec oponována. Další, kdo podporoval Scheinherrův plán, byl jeho švýcarský známý, architekt Brühwiller, který vydal doporučení v přímém rozporu se závěry mnoha českých odborníků. Jeho posudek přitom není nikde zveřejněn a není ani součástí dokumentace. Ale přesto to byl právě on, kdo představil spolu s architektem Petrem Tejem vlastní projekt, který pak Scheinherr prosazoval. Ten samý Petr Tej je zároveň i zaměstnancem Kloknerova ústavu. Holt jedna náhoda za druhou.
Aby toho nebylo málo, zadaná veřejná soutěž už pravděpodobně nepůjde splnit, protože se ukázalo, že vycházela ze špatných podkladů. Pokud se soutěž bude muset z těchto důvodů zrušit, tak můžeme k nákladům připočíst ještě náklady na žalobu ze strany současného stavebníka. Krása střídá nádheru. A zatímco Scheinherr se zoufale snaží zachovat si před voliči tvář, že vše jde podle plánu, tak opravdu nejde. Pokud tedy plánem nebylo zbůhdarma město připravit o několik miliard… Případnou trestněprávní odpovědnost nechť si řeší příslušné orgány činné v trestním řízení. Co se ale odpovědnosti politické týče, tam musí se sebereflexí přijít sám Scheinherr. Ale to se možná dříve dočkáme toho nového – pardon zrekonstruovaného – Libeňského mostu.
•
