Vodafone Nápad roku podporuje mladé byznysové projekty v Česku a na Slovensku už 16 let. Od roku 2015 je partnerem i Huawei s vlastní kategorií Huawei Startup roku, v níž letos zvítězil projekt Floxgen. Se zakladatelem soutěže Martinem Kešnerem týdeník Euro hovořil o nejlepších letošních nápadech, ale také o překotných proměnách domácí startupové scény.
Do letošního ročníku Vodafone Nápad roku se přihlásilo 129 týmů. Jak moc se česká startupová scéna za těch šestnáct let pořádání soutěže posunula a rozvinula?
Neuvěřitelným způsobem, ale jen a jen v dobrém smyslu. Když jsme začínali, šlo spíš o anketu, kdy jsme vyhlašovali a oceňovali víceméně nápady. Často se jednalo o projekty inspirované zahraničím, ať už jde o produkty, či služby. Dnes jsou ambice úplně jinde. Technologicky vyspělé projekty orientované na zahraničí, vedené lidmi, kteří již mají s podnikáním zkušenosti. Držíme krok se Západem a co se týče talentu a nápadů, máme často i navrch.
Nápad roku jste zakládal, když vám bylo čtyřiadvacet. Měl jste inspiraci ze zahraničí, nebo byla důvodem frustrace, že podobná platforma pro začínající podnikatele tady chybí?
Bylo to ještě trochu jinak. V roce 2003 jsem neúspěšně spustil e-commerce projekt s prémiovým prodejem řezaných květin. Mělo jít o luxusní službu, ale nenašel jsem pro ten rozjezd podporu ani finanční, ani co se týče know-how, protože v rámci vysoké školy byl jen kurz pro malé a střední podnikání. Ten řešil, jak si založit živnostenský list, jak si vést účetnictví, ale se samotným rozjezdem podnikání vám tehdy nikdo neporadil, natož aby vám dal zpětnou vazbu. Proto jsem následně s kolegy spustil Institut rozvoje podnikání při VŠE, jehož cílem bylo motivovat studenty, aby se do podnikání pustili a vnímali ho jako plnohodnotnou alternativu k zaměstnání. Tak vlastně vznikl i Nápad roku, protože jsme chtěli ty nejlepší podnikatelské projekty ocenit a nějakým způsobem medializovat pozitivní příběhy začínajících podnikatelů.
V té době už v japonské televizi běžel pořad Dragon’s Den, z něhož se pak v roce 2009 vyvinula americká mutace Shark Tank, nebo český Den D. Co si o podobných soutěžích myslíte?
Jde tam hlavně o show a zábavu, kdy se hraje ze strany poroty hodně na emoce. Příliš se to nepodobá procesům v opravdovém investičním prostředí, když sháníte pro svůj projekt kapitál, ale obecně ten koncept hodnotím pozitivně, protože jde o další osvětu podnikání a motivaci běžných lidí k tomu, aby své nápady nenechávali ležet ladem. Osvěta je důležitá, ale stejně tak i odvaha jít do rizika, že se to nepovede. Ono to hodně dá i zaměstnancům, když se o něco podobného pokusí, ostatně řada firem dnes takové proaktivní chování otevřeně podporuje.
Kromě Nápadu roku se už skoro dekádu věnujete i investicím do nadějných startupů. Popište nám, kolik peněz vaše fondy spravují, jak do nich mohou běžní smrtelníci investovat a jaký je „život“ typické investice.
To je hodně otázek, ale pokusím se odpovědět postupně. Pokud mám mluvit za nás, J&T Ventures řídí dva venture kapitálové fondy, které dohromady spravují 55 milionů eur (asi 1,35 miliardy korun). Jedná se o investice do 31 technologických firem v regionu střední a východní Evropy, zahrnuje to šest různých států. Vybíráme si převážně B2B firmy a snažíme se nabídnout přidanou hodnotu nad rámec poskytnutých peněz, ať už jde o hledání potenciálních zákazníků, expanzi na zahraniční trhy, nebo růst samotné firmy. V neposlední řadě pomáháme se získáváním dalších peněz a případně i takzvaným exitem. V rámci toho prvního fondu, který byl menší, jsme investovali do 13 firem a pět z nich úspěšně prodali. Novými majiteli se staly firmy jako Philips, hongkongská Animoca, Air Bank, Erste Group nebo švédská firma Swegon.
Dříve platilo, že „startupy nejsou pro starý“, byla to doména pro mladé nápady, které by neprošly přes korporátní mašinérii. Změnilo se v tomhle uvažování velkých firem nebo i zkušených profesionálů, kteří chtějí chytit druhou třetí mízu?
Rozhodně ano. Změnilo se to ve více směrech. Technologické startupy dnes již zakládají nejen studenti či absolventi, ale i zkušení manažeři a podnikatelé z tradičních segmentů, kteří s novou firmou začínají ve čtyřiceti padesáti letech a čerpají ze svých bohatých zkušeností, své sítě pracovních i osobních kontaktů. Startupy samotné jsou pro áčkové manažery velmi atraktivní. Před deseti lety to pro lidi na podobných pozicích bylo velké riziko a dobrodružství. Startupy dnes rostou mnohem rychleji, jsou schopné si zajistit financování na delší dobu, a investoři i zakladatelé vidí tu historii úspěšných příběhů. To pomohlo situaci stabilizovat natolik, že láká i konzervativnější zájemce. Pro zaměstnance nově vznikajících týmů je samozřejmě atraktivní i možnost držení zaměstnaneckých akcií. U nás by tomu prospěla ještě legislativní úprava, protože stávající systém ESOP je oproti západní Evropě, USA, ale i pobaltským státům bohužel pozadu. Tady nám ujíždí vlak a problematičtější je i budování mezinárodních týmů, kdy v české legislativě nemají všichni stejné podmínky, což rychlý rozvoj firem brzdí.
Zvláštní cenu Huawei Startup roku získal Floxgen, který usnadňuje zpracování velkého množství laboratorních dat pomocí umělé inteligence. Jak vnímáte nástup AI ve startupových projektech vy?
Mám velkou radost, že se začínající podnikatelé pouští do čím dál tím náročnějších oblastí, ať už jde o zmíněnou genetiku, či obecně medicínu nebo i výrobu sofistikovaného hardwaru. Pavel Wimmer, šéf DNAI, který stojí za Floxgenem, dokázal postavit špičkový biotechnologický a IT tým, jenž patří ke světové špičce. Ten projekt má obrovský potenciál, přesvědčivé obchodní výsledky, ale především se mu povedlo demokratizovat celý jeden segment zpracování a analýzy genomických dat. Dosavadní lídr trhu to dělal velmi draze a složitě. Floxgen nabízí flexibilnější, mnohem rychlejší a v důsledku cenově výrazně dostupnější řešení.
Na druhém místě skóroval designový hasicí přístroj a štít Amplla. Je to jeden z těch projektů, u něhož se vám i po šestnácti letech pořádání soutěže rozsvítí oči a jednoduše žasnete nad fištrónem tvůrců?
To jste přesně trefil, protože Amplla je úkaz. Máme tady 150 let stále stejně vypadající hasicí přístroj a nikoho nenapadlo ho vylepšit. Amplla přitom už svým tvarem adresuje řadu nedostatků. Když chcete hasit, potřebujete obě ruce. A zároveň ze statistik vyplývá, že drtivá většina obětí podlehne inhalaci kouře. Amplla to řeší tím, že má integrovanou kyslíkovou masku a svítilnu. Její design a tvar je nepřehlédnutelný, zároveň umožňuje držet přístroj jednou rukou jako štít, zároveň hasit a bránit se tak před žárem, druhou ruku máte volnou, můžete v ní nést například malé dítě. Skutečně novátorský přístup a nápad. Velké firmy by se tím nikdy nezabývaly, protože by měly pocit, že znovu vymýšlejí kolo. Ale pak přijde malý tým a spustí revoluci. Projekty jako Amplla jsou i pro nás tím motorem, který pohání celou soutěž dál. Zvlášť když pak vidíme, že někomu Nápad roku pomohl s medializací, propojením na byznysové partnery, investory, expanzí týmů a podobně.
Kde vás osobně nejčastěji napadají dobré nápady?
Nejvíc při volnočasových aktivitách, například při chození po horách, na lyžích cestou na kopec v lanovce, prostě když má člověk vypnutou hlavu. A pak při nezávazných rozhovorech s kolegy. Nemyslím brainstorming, ale takové to povídání u oběda nebo u piva, kdy se nesnažíte něco za každou cenu vymyslet a ono to tam zrovna padne.
•
