Příští týden bude toto téma opět na stole. Účelem novely má být podle ministerstva zemědělství záchrana kvalitní zemědělské půdy, ta se ale podle mnohých jednak nemusí skrze tuto novelu vůbec naplnit a jednak ji považují na poměry celé Evropy za nebývale přísnou a zároveň dokonce za neopodstatněnou.
Novela přichází s plošným zákazem využívání zemědělské půdy I. a II. třídy pro výstavbu projektů určených pro obchod a logistiku, pokud zabírají více než jeden hektar, nebo pro fotovoltaické elektrárny. Ministerstvu nelze odepřít bohulibý záměr starat se o nejcennější půdu. Jenže data Českého statistického úřadu za roky 1999 až 2022 potvrzují, že nic takového vlastně není třeba a žádný razantní úbytek se nekoná. Celková rozloha zemědělské půdy v tomto období totiž klesla o pouhá 2 %. Rozloha ostatních ploch (kam spadají i zastavěné plochy) se zvýšila o necelá 4 %.
Neexistující problém?
„Novelu považujeme za paušalizující a těžkopádnou. Realita určitě není taková, že se v současnosti se zemědělskou půdou v České republice nenakládá dobře a promyšleně. Čistě pragmaticky i odborně vzato – současný stav tak, jak je popsán v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, je dostačující. Procesy v něm jsou nastaveny správně, jen se musí důsledně dodržovat a aplikovat. Striktní zákaz v zákoně není správná cesta, jde jen o omezující krok, který investorům jednoznačně napříč Českem zavře dveře,” říká Jan Drahovzdal, místopředseda svazu měst a obcí.
Foto: Shutterstock
Ze zemědělského půdního fondu je každoročně odejmuto přibližně 150 hektarů půdy I. a II. třídy ochrany na výrobu a skladování. Při zachování dosavadního tempa odnímání půdy pro záměry výroby a skladování ze ZPF bude dostatek nejkvalitnější zemědělské půdy na dalších téměř 11 000 let. Pokud přijmeme předpoklad, že pro skladování je nutná pouze polovina současně vyjímaných ploch (zbytek je pro výrobu), pak se bavíme o 22 000 letech.
„Já se trochu obávám, že navržení této novely souvisí v poslední době s často prohrávanými soudy MŽP s investory, kteří sice odůvodnili v zákoně stanovený veřejný zájem svého záměru, ale ten byl přesto zamítnut. Pokud bude zákon upraven, jak navrhuje novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tato starost jim odpadne,“ tvrdí poslanec za ODS Jan Bureš, který se svým kolegou Janem Adamcem již k této novele předložili pozměňovací návrh.
Zastaralá rebonifikace půdy
„Největší problém je, že by bylo přímo ze zákona zakázáno na půdách bonity I. a II. skladování nebo obchod a zároveň by nebyl stanoven nikdo, kdo by mohl udělit výjimku. A to i v případě, že by šlo o pro Českou republiku strategickou příležitost. Takto striktní zákaz do zákona nepatří. Žádný jiný stát v Evropě nic podobného nemá,“ dodává.
Podle něj by minimálně měla být v zákoně stanovena hranice určující, kolik půdy je ve výjimečných případech maximálně možné během roku vyjmout ze zemědělského půdního fondu. „Zatím vnímáme, že pan ministr Hladík je ve směru ústupků od původní verze poměrně striktní, nicméně věříme, že vláda by výjimku dát mohla. Naším záměrem opravdu není brát zemědělcům půdu,“ doplnil Bureš.
Od kritiků novely také často zaznívá, že to, co je tedy dnes uváděno jako kvalitní půda, vůbec nemusí odpovídat realitě a naopak. Naposledy se totiž v České republice hodnotilo, jakou má daná půda kvalitu v 70. a 80. letech. Opravdu zrevidovat stav půdy napříč celou zemí by obnášelo náklady v řádech miliard korun.
Zmíněný pozměňovací návrh již prošel ve sněmovně druhým čtením a nyní se očekává, že by se mohly objevit ještě další. Následovat bude hlasování Poslanecké sněmovny, které se předpokládá na přelomu března a dubna.
•
