K jakým konkrétním změnám v rámci leteckých pohonných hmot dojde?
Doposud byly v souladu s § 49 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, letecké pohonné hmoty benzínového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70[1], případně tryskové palivo, osvobozeny od daně, tzn. jejich nákup nebylo nutné danit. Výjimku pak tvořilo palivo užívané pro soukromé rekreační létání fyzických a právnických osob.
Od začátku nového roku však dojde ke změně. K výše uvedenému ustanovení zákona o spotřební dani se přidává: „[t]oto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.“ Což znamená, že se osvobození od daně nebude vztahovat na letecké pohonné hmoty v rámci vnitrostátních letů. Podstatné je to, že se nejedná pouze o samotné létání, ale i o činnosti jako je vykonávání zkoušek, oprav nebo údržby letadel, u kterých se používají právě letecké pohonné hmoty. Nezapomeňme rovněž na kontext. Dle směrnice Evropské unie musí být od daně osvobozeny letecké pohonné hmoty v rámci mezinárodní přepravy či přepravy uvnitř Evropské unie. Směrnice nicméně ponechává úpravu daní vnitrostátních letů na členských státech, které si mohou dle vlastního uvážení určit, zda ke zdanění přistoupí, či nikoliv.
Ondřej Grygar
Jaké jsou faktické dopady uvedených změn?
Z praktického hlediska se zrušení daňové výjimky dotkne z největší části činností integrovaného záchranného systému, a to zejména letecké záchranné služby a letecké hasičské služby. Dopady rovněž zaznamenají letecké školy, resp. jejich budoucí žáci, jak si ukážeme na příkladu a rovněž zemědělské obory.
Činnost jednotek záchranných systémů se prodraží o zhruba jeden až tři tisíce korun za hodinu letu, a to v závislosti na typu vrtulníku. U některých typů to pak můžou být i vyšší tisíce korun. S přihlédnutím k tomu, že se průměrný počet zásahů záchrannými vrtulníky pohybuje přibližně kolem šesti tisíc ročně, dojde k prodražení až v řádech desítek milionů korun.
Dle § 31 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, finanční prostředky ke krytí výdajů uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu. Případně jsou úhrady mimořádných výdajů vzniklých v důsledku záchranných prací hrazeny z rozpočtové kapitoly Všeobecné pokladní správy. Zde tudíž narážíme na poněkud nekoncepční a podivný záměr v rámci „ozdravného“ balíčku zajistit úspory státního rozpočtu. Při zrušení osvobození od daně sice dojde k placení spotřební daně, nicméně takto stanovenou spotřební daň bude hradit sám stát, případně kraj prostřednictvím rozpočtu, a to z toho důvodu, že příjmy a výdaje záchranných složek jsou napojeny dle uvedeného ustanovení na rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Je proto zcela nelogické, aby spotřební daň hradily instituty typu integrovaných záchranných složek; tuto výjimku však daňový balíček nestanovuje. Co je pak ještě více rozporuplné, tak fakt, že na podstatnou část soukromých letů se spotřební daň vztahovat nebude, jelikož se bude jednat o lety mezinárodní, na které se dle směrnice Evropské unie ani spotřební daň vztahovat nesmí.
Co se týče leteckých škol, tak zde opět není zcela zřejmé, zda se zrušení osvobození spotřební daně státním veřejným financím vyplatí. Faktickým důsledkem bude, že veškeré soukromé letecké školy budou muset zdražit, tedy navýšení nákladů přenést na koncové zákazníky, čímž pravděpodobně dojde ke značnému odlivu studentů do zahraničí, jelikož v zahraničí mají letecké školy úlevu od spotřební daně k leteckému palivu i úlevu od DPH na samotné výcviky. Uvedené logicky povede k tomu, že stát bude muset v následujících letech vynaložit značně vyšší náklady, aby získal kvalifikované piloty, kterých je již aktuálně nedostatek. Z dlouhodobého hlediska se i v tomhle kontextu dle našeho názoru zrušení osvobození daně k leteckým pohonným hmotám nevyplatí.
Promítnutí daňového balíčku ve vztahu k výcviku pilotů můžeme demonstrovat na hypotetickém praktickém příkladu. Je plánován výcvikový navigační vnitrostátní let z letiště Praha Letňany na letiště Brno Tuřany přes Vlašim s letadlem Cessna 172. Jedná se přitom o nejrozšířenější letadlo určené k výcviku a vnitrostátním letům. Trasa měří 110 nm (204 km). Vypočteme, že na tento let potřebujeme 58 litrů leteckého paliva AVGAS. Aktuální cena (12/2023) tohoto paliva na letišti v Letňanech činí 60,96 Kč. Náklady na pohonné hmoty tak budou pro daný let 3.536 Kč.
Jiří Tregler
Pokud letecká škola provede let za stejných podmínek po účinnosti ozdravného balíčku, zaplatí za palivo pro stejný let o 795 Kč více, tedy 4.331 Kč. Tento rozdíl pak bude promítnut do ceny letové hodiny výcviku, kterou samozřejmě zaplatí student.
Úřad pro civilní letectví (ÚCL) přitom stanovuje 35 hodin, jako minimální počet pro výcvik soukromého pilota. Předpokládejme průměrnou hodinovou spotřebu paliva na letadle Cessna 172, která je ca. 34 litrů. Tedy pro získání průkazu je nutné spotřebovat minimálně 1.190 litrů leteckého paliva. Vládní balíček navýší částku na palivo potřebné k dokončení výcviku o 16.315 Kč – pro každého studenta. V tomto případě však hovoříme pouze o výcviku, který je ukončen na minimálním počtu letových hodin. Skutečný počet letových hodin v tomto základním typu výcviku je přitom zpravidla vyšší. Nutno podotknout, že popsaný výcvik je základním stupněm leteckého výcviku a slouží jako pre‑rekvizita pro následné výcvikové programy, po jejichž absolvování může pilot vykonávat letecké práce mezi které se řadí například i zmíněná letecká záchranná služba.
Závěr
Dle Ministerstva financí se jedná o nesystémovou daňovou výjimku, a proto se ministerstvo rozhodlo tuto daňovou výjimku odstranit. Je však otázkou, zda zrušením této daňové výjimky dojde k jasné systematizaci, když z velké části takové zrušení v budoucnu může postihnout zejména samotný stát, a nikoliv soukromé společnosti a fyzické osoby. K pozitivnímu přílivu veřejných financích by alespoň částečně musela být zrušena daňová výjimka na mezinárodní lety, což však legislativa Evropské unie neumožňuje.
Autoři:
Mgr. Jiří Tregler advokátní koncipient CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, senior konzultant společnosti CCS PREMIUM TRUST a.s.
Mgr. Bc. Ondřej Grygar advokátní koncipient CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, senior konzultant společnosti CCS PREMIUM TRUST a.s.
[1] Kód nomenklatury přitom představuje osmimístný kódovací systém v rámci Evropské unie, dle kterého se klasifikují a rozlišují různé produkty.
•
