O ceně nových jaderných reaktorů, které česká vláda plánuje postavit v dukovanské a temelínské elektrárně, stále není jasno. Zatímco zvažuje možnosti financování této historicky největší státní zakázky, původně uvažovaná částka 160 miliard korun za jeden reaktor je minulostí. Podle analýzy ministerstva financí, kterou loni v létě zveřejnily Seznam Zprávy, by jeden blok mohl v běžných cenách vyjít až na 400 miliard korun. Říjnová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pak vychází z veřejně diskutované ceny jednoho reaktoru, přepočtené na aktuální ceny ve výši 250 miliard.. Obrovská investice by ale také mohla znamenat obří přínos pro českou ekonomiku.
Výstavba dvou jaderných bloků Hinkley Point C začala v roce 2017. Reaktor dorazil do Británie nejprve do Bristolu a pak byl převezen na remorkéru do Combwich Wharf v hrabství Somerset.
Podle zmíněné studie CETA by mohlo do tuzemského hospodářství v důsledku výstavby jaderných bloků přitéct více než 2,1 bilionu korun. Čistý přínos pro české veřejné rozpočty by pak mohl dosáhnout více než 730 miliard. Studii CETA finančně podpořil jeden ze dvou uchazečů o zakázku na výstavbu jaderných bloků, francouzská státní společnost EDF. Podle šéfa její české pobočky Romana Zdebora ale do studie nijak nezasahovali, pouze CETA poskytli některé podklady. „EDF má podobná data z dalších zemí, kde staví své další projekty. Proto nám přišlo logické podpořit vznik takové studie, abychom věděli, na čem jsme v Česku,“ říká Zdebor.
Klíč k úspěchu? Zapojení místních
Studie CETA na příkladu jednoho jaderného bloku vypočítává, že při investici 250 miliard korun a za předpokladu, že by 65 procent ceny zakázky zůstalo u tuzemských firem, by se 163 miliard přelilo do stavebnictví, průmyslové výroby a dalších odvětví, která by se do stavby přímo zapojila.
Dalších 321 miliard by nepřímo vygenerovali dodavatelé a služby, například výrobci elektrických zařízení, kovodělných a nekovových výrobků a podobně, zatímco takzvaný indukovaný efekt v podobě stimulace mezd, spotřeby domácností a koncových uživatelů by přinesl 48 miliard, celkem tedy 532 miliard. Pozitivní dopad na veřejné rozpočty by tak činil 183 miliard korun.
„Na základě modelu input-output analýzy, která vychází z metodiky vytvořené nositelem Nobelovy ceny Wassilyem Leontiefem, jsme odhadli celkový multiplikátor přidané hodnoty na 3,27 – jinými slovy se každá koruna investovaná do projektu otočí v ekonomice 3,27krát. Představuje tedy násobně vyšší impulz ekonomické aktivitě, než by indikoval jen úzký pohled na cenu zakázky,“ říká Aleš Rod ze společnosti CETA. V případě výstavby větších počtu bloků by se zvýšil i celkový přínos pro český rozpočet, jak ukazuje srovnání variant jednoho, dvou, tří a čtyř nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Pokud se vláda rozhodne zadat stavbu čtyř nových bloků, stát by podle studie CETA mohl získat až
731 miliard korun.
Skutečný multiplikační efekt, zejména jeho udržení po co nejdelší dobu, závisí podle Roda především na tom, nakolik se do projektu zapojí tuzemští dodavatelé. Francouzský uchazeč EDF počítá s tím, že by českých firem zůstalo zmíněných 65 procent ceny zakázky.
Než reaktor doputoval z Francie do Hinkley Point C v jihozápadní Anglii, musel urazit 3 600 kilometrů. Podle francouzské společnosti EDF vzniklo díky stavbě více než 19 tisíc nových pracovních míst.
„Maximální využití schopností českých firem je jednou z našich priorit. Plánujeme použít stejný model lokalizace jako v případě Hinkley Point C, kde britské firmy nakonec získaly 64 procent z celkové ceny zakázky. EDF plánuje zapojit české firmy ve všech oblastech jaderné elektrárny, včetně jaderného ostrova a turbínového ostrova,“ říká Zdebor. „Na české firmy se chceme spolehnout mimo jiné, pokud jde o elektrické systémy, montážní a instalační práce a stavební práce,“ doplňuje.
S některými českými firmami už EDF spolupracuje, například některé součásti reaktorů pro britský projekt v Hinkley dodává společnost Škoda JS. Pro stavební práce na českých projektech je pak připravena dohoda o společném podniku, který by vytvořil český Metrostav DIZ a francouzská společnost Bouygues Travaux Public.
„Vzhledem k tomu, že EDF má největší potenciál pro výstavbu nových jaderných elektráren v Evropě a jednání probíhají i s mnoha dalšími zeměmi mimo Francii a Velkou Británii, představuje spolupráce s EDF pro český jaderný průmysl mimořádnou příležitost aktivně se podílet na současném oživení jaderné energetiky v Evropě,“ tvrdí Zdebor.
Rozhodnutí letos
Výstavba dvou jaderných bloků Hinkley Point C v jihozápadní Anglii začala v roce 2017. Podle EDF, která je i investorem projektu, vzniklo díky stavbě více než 19 tisíc nových pracovních míst, z nichž více než třetinu zastávají pracovníci přímo z regionu. Do místních firem přitom nateklo v přepočtu téměř 160 miliard korun. Projekt má pozitivní dopady také na školství: zapojilo se do něj přes 1 100 učňů a vzdělávacích programů projektu se zúčastnilo zhruba 11 tisíc žáků a studentů.
„V Hinkley Point C se po jednání s vládou podařilo aktivizovat místní municipality a připravit program rozvoje pracovních sil. To by se mělo stát i zde a měli bychom se na to už nyní začít intenzivně připravovat,“ popisuje ředitel české pobočky EDF.
Pokud se česká vláda skutečně rozhodne pro výstavbu nových bloků, bude český průmysl potřebovat tisíce kvalifikovaných pracovníků. Studie CETA odhaduje, že na jeden blok jich bude zapotřebí zhruba pět tisíc. Podle Roda by měl stát na jejich přípravě – podobně, jako to udělali ve Velké Británii – začít pracovat už nyní. „V Británii mají sofistikovaný program, který zachytává už jedenáctileté děti se zájmem o inženýrství a technologie a do budoucna o energetiku, a pak s nimi pracuje a snaží se je vychovávat pro kariéru v jaderném průmyslu,“ říká Rod. Bude-li česká strategie úspěšná, firmy a jejich zaměstnanci se znovunabytým jaderným know-how by se mohli stát důležitým exportním artiklem. „České firmy by měly usilovat o to, aby se staly partnerem gigantů, jako je v jádru třeba pravě EDF, a pokračovaly ve spolupráci i za horizont výstavby v Česku. Potenciál k tomu mají obrovský,“ domnívá se Rod.
Dalším předpokladem úspěšného využití jaderného projektu je rozvoj infrastruktury v dotčených regionech, což by v první fázi bylo Třebíčsko na Vysočině. „Jde o to, aby se Dukovany a Třebíčsko staly inovačním hubem jaderné energetiky a vytvořila se tam určitá mikroekonomika s vysokou přidanou hodnotou, z níž bude bohatnout region i Česko,“ říká Rod. S tím také souvisí nejen budování dopravní infrastruktury, ale i investice do školství a bydlení, aby co nejvíce pracovníků zůstávalo v regionu. Černým scénářem by podle něj bylo, kdyby si dodavatelské firmy materiál i pracovníky přivezly ze zahraničí, kam by také odcházely jejich výdělky.
Při přípravě analýzy se analytici z CETA ptali místních obcí i firem, jaká rizika celý projekt nese. Z odpovědí vyplývá, že největší obavy panují z tlaku na zvyšování mezd v regionu, přetahování kvalifikovaných zaměstnanců ze současných firem působících v regionu, zvýšené poptávky po nemovitostech a ze snížené dostupnosti bydlení. Firmy se také obávají zdlouhavé modernizace dopravní infrastruktury a nedostatku stavebních materiálů. „Téměř se všemi těmito riziky lze pracovat, stát i municipality je mají ve vlastních rukou. Jsou to rizika, která jsme schopni řídit, ale je třeba začít včas,“ poznamenává Rod.
Vláda v lednu vyzvala dva ze tří účastníků českého jaderného tendru, aby předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř nových bloků, po dvou v každé jaderné elektrárně. Ze soutěže vypadla americká společnost Westinghouse, která podle ministerstva průmyslu a obchodu nesplnila nutné podmínky, 15. dubna proto mají své nabídky podat francouzská EDF a jihokorejská KHNP. Ta v Koreji provozuje celkem 24 jaderných bloků, v minulém desetiletí zprovoznila tři reaktory ve Spojených arabských emirátech a další je tam před spuštěním. EDF provozuje 56 reaktorů ve Francii, kde se chystá na stavbu dalších šesti. Dva bloky v současnosti staví ve Velké Británii. Její nabídku pro českou vládu přijel v březnu do Prahy osobně podpořit francouzský prezident Emmanuel Macron.
•
