Pokud se podíváme na literu zákona, ochranné pásmo musí být u vedení vysokého napětí široké sedm metrů od krajního fázového vodiče, u vedení velmi vysokého napětí je to dokonce 12 metrů. Neměly by zde růst rostliny vyšší než tři metry ani suché traviny. Mrtvá zóna, řeknete si. Ale není to tak docela pravda.
„Dobře udržované ochranné pásmo je pro nás při údržbě distribuční sítě klíčové, protože se tak snáz a rychleji dostaneme k vedení, na kterém potřebujeme pracovat, což je třeba v období větrných kalamit více než žádoucí. Na druhou stranu si uvědomujeme, že elektrické vedení není v krajině přirozeným prvkem a biodiverzitu v okolí je třeba podporovat a chránit,“ vysvětluje David Šafář, člen představenstva distribuční společnosti EG.D ze skupiny E.ON.
EG.D ve spolupráci s Mendelovou univerzitou testuje na Táborsku biodiverzitní koridory pod sloupy velmi vysokého napětí.
Na tom, aby byla v ochranných pásmech kolem vedení zachována co největší druhová pestrost, spolupracuje EG.D dlouhodobě s odborníky. „Naše společné úsilí při „ekologizaci“ nadzemního vedení elektřiny je dobrým příkladem toho, jak má vypadat partnerství mezi soukromou sférou a ochranou přírody,“ říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.
Ptáky chrání už čtvrtá generace konzolí
Zpočátku byla spolupráce zaměřena hlavně na ochranu ptactva před výbojem elektrického proudu na sloupech vedení, které jsou často jedinými vyvýšenými body v krajině. Energetici a ornitologové proto vyvinuli bezpečnostní konzole, které poskytují ptákům bezpečný posez. Nyní instaluje EG.D do sítě více než dva tisíce těchto ochranných prvků ročně, momentálně už ve čtvrté, vylepšené variantě. Pozornost upírají energetici a ornitologové i na prevenci kolizí ptáků s vodiči. Například u Žďáru nad Sázavou a na dalších místech instalovali zaměstnanci EG.D speciální spirály, díky nimž ptáci lépe vidí elektrické dráty, a tak se s nimi při letu nestřetnou. Významně k ochraně ptactva přispívá také kabelizace, kdy se venkovní vedení přesune pod zem, takže pro opeřence „přestane existovat“.
Přesuny čapích hnízd chrání čápy i energetickou infrastrukturu
Populární jsou v ptačí říši i sloupy nízkého napětí, které si často některé druhy vyhledávají jako hnízdiště. Nejčastějšími nájemníky bývají čápi, jejichž hnízdo ale představuje problém jak pro energetiky, tak pro čápy samotné. I proto distribuční společnost identifikovala ve spolupráci s ornitology hnízda, která jsou umístěna na sloupech pod napětím, a začala je postupně přesouvat. EG.D tím chrání čápy před možným zraněním elektrickým proudem, a energetici díky tomu mohou snáze provádět pravidelnou údržbu elektrického vedení.
V uplynulých letech se podařilo najít lepší a bezpečnější místo devíti hnízdům. „Poslední dvě hnízda jsme přesunuli vloni na Hodonínsku a Břeclavsku. Čápi zde úspěšně zahnízdili a v sezoně vyvedli pět mláďat. Zároveň se jednalo o první realizace, kde bylo čapí hnízdo přemístěno ze sloupu elektrického vedení na náhradní hnízdní podložku. Do konce roku plánujeme přesunout dalších šest hnízd,“ vypočítává Radek Slatinský, vedoucí správy sítě vysokého a nízkého napětí ve společnosti EG.D.
Ohrožení sýčci mají nové bydlení
Na nové bydlení se mohou těšit i sýčci. Tato malá sova je kriticky ohrožená a v České republice téměř před vyhynutím. Sýček na vedení nesedá a potřebuje volný výhled do otevřené krajiny, což budky umístěné na sloupech vedení vysokého napětí ideálně poskytují. „Za naší podpory nainstalovali ornitologové na jižní Moravě vloni na podzim více než dvacet budek pro sýčky a letos v tom budou pokračovat,“ dodává Radek Slatinský.
Na Třeboňsku vznikly zkušební biokoridory pod stožáry velmi vysokého napětí
Před dvěma lety přizvali energetici a ornitologové ke spolupráci také vědce z Mendelovy univerzity v Brně. Vznikl tak projekt zkoumající biodiverzitu v ochranných pásmech pod vybranými linkami velmi vysokého napětí.
Údržbu ochranných pásem by měl provádět majitel pozemku, ale často se stává, že své povinnosti neplní nebo si neví rady. EG.D proto ročně dává přes 100 milionů korun na údržbu rozbujelé vegetace kolem vedení a zároveň se spolu s dalšími odborníky snaží v těchto lokalitách podporovat biodiverzitu.
Zvýrazňovače ve tvaru spirál montuje EG.D na elektrické vedení proto, aby bylo viditelné a ptáci se mu tak vyhnuli.
Na Třeboňsku proto vznikly pilotní biokoridory, kde se vysadily různé směsi travin a bylin tak, aby se zachovala maximální rozmanitost, ale taky zefektivnila údržba, aby se nemuselo na těchto místech často kosit či kácet. „Aktuálně se o místo dále staráme tak, aby keře mohly vytvořit keřové patro, které nebude vyžadovat v následujících letech žádnou další výraznou péči,“ uzavírá Denisa Litvanová, která má v EG.D projekt biodiverzity na starosti.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
