V Česku roste počet společností s finančními potížemi, pokud ale začnou s řešením co nejdřív, můžeme je často zachránit relativně snadno, říká Lukáš Mikeska, expert na restrukturalizace z poradenské firmy KPMG. Řešením může být reorganizace nebo (preventivní) restrukturalizace, které pomáhají předejít insolvenci. Mikeska spoluřídil úspěšnou restrukturalizaci letecké společnosti Smartwings a je jedním z autorů komentáře k novému zákonu o preventivní restrukturalizaci. Manažeři podle něj musejí nyní zvažovat, jestli jejich firma nesplňuje podmínky, za kterých by už měla vstoupit do preventivní restrukturalizace.
Přibylo v Česku kvůli pandemii či ruské agresi na Ukrajině firem v potížích?
Přibylo, byť ne masově, a nejen kvůli vnějším šokům. Třeba společností, které koronavirus dostal do insolvence, bylo překvapivě relativně málo. Tvrdě postižené byly letecké společnosti, kterým okamžitě vypadly tržby. ČSA proto podstoupily reorganizaci, která dopadla dobře. Smartwings zabránily insolvenci, neboť prošly úspěšnou finanční restrukturalizací. Pak následovala válka na Ukrajině a vysoká inflace, což vneslo do ekonomiky další silné turbulence. ČNB zvedla výrazně úrokové sazby, což mělo zásadní dopad na hospodaření firem i domácností. Dluh se prodražil, což byl scénář, se kterým podniky tolik nepočítaly. Takže pro některé se najednou náklady úvěrů staly těžko únosným břemenem.
Trápí ohrožené firmy především dluhová zátěž?
Ano, ale zdrojů problémů je víc, včetně nejistoty a rozkolísanosti doby. Uvedu typický příklad: e-commerce firmy zaznamenaly během covidu růst tržeb, protože lidé museli být doma, proto na internetu kupovali i věci, které nutně nepotřebovali. A v některých z těchto firem očekávali, že poptávka zůstane zvýšená dlouho. Proto objednali další zásoby s tím, že je prodají v budoucnu. Ale…
…poptávka zase klesla.
Ano, protože lockdown skončil. A pokud nakoupili zásoby na dluh, jeho obsluha je teď mnohem dražší. Čili tržby klesají nebo v lepším případě stagnují, ale dluh zdražil. Navíc máte sklad plný věcí, které zastarávají. Jde o typický a opakující se případ. Proto se všichni ptají, co přijde v budoucnu, jestli nás nečeká dlouhodobější stagnace.
A čeká?
Je lepší počítat s tímto horším scénářem. Pro Česko klíčové Německo již nějakou dobu stagnuje, a dokonce se o něm někdy mluví jako o nemocném muži Evropy. Toto nelichotivé přízvisko si ale už vysloužilo i Česko. Ostatně oficiální odhady letošního růstu tuzemské ekonomiky jsou spíše skromné. Není divu, protože kdo nebo co by mělo být tím tahounem? Německo jím není a český průmysl také vrávorá.
Přibude tedy restrukturalizací či reorganizací?
Nepochybně. Už teď jsou naše služby výrazně žádanější. Rozhodně více než před covidem, kdy firem v problémech nebylo tolik, především díky levným penězům, ale i energiím. A když už se náhodou nějaký podnik ocitl v potížích, obvykle se našel někdo, kdo ho převzal nebo do něho investoval.
Jak poznat varovné signály krize ve firmě?
Problémy mnohdy vznikají zevnitř a postupně. Nejčastěji to bývá chyba ve strategii, která následně podlamuje ziskovost a konkurenceschopnost firmy. Ta pak má nižší marže než konkurence, horší postavení na trhu. Samozřejmě lze nějakou dobu fungovat i se sníženou ziskovostí, ale postupně vás to dožene, protože nemůžete tolik investovat a konkurence vám uteče ještě víc. Následně přicházejí problémy i s cash flow.
Co je v tuto chvíli nejdůležitější?
Přiznat si neutěšený stav a požádat o pomoc. A to co nejrychleji. Vedení společnosti může být schopné samo vyřešit mnohé problémy, ale i tak se hodí vše konzultovat s nezávislými experty. Už jen proto, že se vyplatí mít i pohled zvenku. Od někoho, kdo na základě letitých zkušeností nezaujatě posoudí, co a jak lze zachránit. V řadě firem je často stejný člověk majitel i ředitel. Nemusí být zvyklý na oponenturu, může se zdráhat přiznat chybu. Je se svým byznysem spjat i emočně. U nezávislého experta není úsudek tímto ovlivněn.
Jak záchrana začíná?
Společnost by měla sama proaktivně kontaktovat své klíčové partnery, především banky. Přiznat jim problém a navrhnout řešení. Pak je největší šance například na vyjednání mírnějšího splátkového kalendáře. Ideální je, pokud nás firmy zavolají už v okamžiku zhoršování finančních výsledků, když situace ještě není natolik vyhrocená, aby bylo třeba radikálního kroku.
Hasí firmy požár hned, nebo až když hoří i střecha?
Bohužel v celém středoevropském regionu nás podniky většinou kontaktují až v hodině dvanácté. Tedy v situaci pokročilé hotovostní krize, kdy už často nemají ani na nejbližší výplaty. Potom je už ale vějíř možných řešení podstatně omezenější. A obvykle ta řešení víc bolí.
Pomáháte i při vyjednávání s věřiteli?
Ano, pro věřitele je také klíčový zmíněný expertní pohled zvenku. Často se s firmou dohodnou, že chtějí nezávislé hodnocení jejího stavu – jakousi prověrku ekonomické kondice podniku a životaschopnosti jeho dalších plánů. Tyto prověrky provádějí zpravidla velké poradenské společnosti, jejichž renomé zajišťuje, že věřitelé vezmou hodnocení vážně. A když prověrka dává alespoň malou naději, věřitelé ochotněji přistoupí na kompromisy, třeba ohledně odložení splátek.
Takže sehráváte i roli garanta důvěry?
Ano, vedle otevřené komunikace je to hodně o vzájemné důvěře. A to nejen mezi věřiteli a zadluženou firmou, ale i mezi danou firmou a námi. Často je na začátku nepochopitelný strach, že do podniku přicházíme jako nějací „cifršpioni“, kteří mají najít detailní důkazy o minulých nehospodárnostech. Tak tomu ale není, přicházíme zachránit maximum možného. A víc než staré účetní výkazy nás zajímá obchodní plán do budoucna a způsoby, jak ho vylepšit.
Řešíte i potíže nezadlužených firem?
To také umíme. V praxi se ale stává jen výjimečně, že by za námi přišla společnost, která nemá dluhy a trápí ji „jen“ provozní problém. V takové situaci se nabízí mnohem více možných řešení. Ale obecně platí, že i podnik, který nemá na začátku žádný úvěr, se může dostat do potíží a negativního cash flow, které ho bude potápět.
Jak se problémům vyhnout?
Společným jmenovatelem mnoha potíží je málo robustní a/nebo špatně nastavené finanční plánování. Ať už je podnik zadlužený, či nikoliv, měl by mít propracovaný finanční plán na delší dobu dopředu a hlídat peníze. Zní to banálně, ale opravdu se to často zanedbává.
Co dalšího mohou společnosti zlepšit?
Někdy pomůže i relativně malá optimalizace práce s kapitálem. Firmy třeba využívají různé produkty od různých bank, přitom všechny nejsou pro danou společnost nejvhodnější. Když má podnik víc úvěrujících institucí s různými podmínkami a přijde krize, může jedna instituce vyhodnotit situaci přísněji. Pak hrozí kaskáda problémů, která může vyústit až v zesplatnění všech úvěrů. Umíme s bankami pracovat komplexně a dokážeme firmám namixovat nejstabilnější a nejvýhodnější financování.
Jste spoluautorem komentáře k zákonu o preventivní restrukturalizaci. V čem je jeho podstata?
Zákon nabyl účinnosti v září 2023. Chce zachránit podniky ve finančních problémech, které ale ještě nedosáhly rozměrů úpadku. V rámci preventivní restrukturalizace může společnost docílit tříměsíčního moratoria chránícího před částí nebo i všemi věřiteli. A zároveň může svůj restrukturalizační plán prosadit navzdory nesouhlasu menšinových věřitelů. Proces je z velké části neveřejný, takže tolik nehrozí poškození dobrého jména restrukturalizované firmy. Podnikateli navíc zůstanou dispoziční práva se společností, oproti reorganizaci v insolvenci se předpokládá jen minimální zásah soudu.
Už se nějaká firma preventivně restrukturalizovala?
Preventivní restrukturalizace byla zahájena v Liberty Ostrava. A případů bude přibývat. Podle mě totiž manažerům firem vznikla nová povinnost. Podnikatel v problémech musí nyní zvažovat, jestli firma splňuje podmínky, za kterých by už měla vstoupit do preventivní restrukturalizace. Pokud tento nástroj nevyužije a půjde jinou cestou, měl by k tomu mít dobré důvody, které doporučuji interně zdokumentovat.
•
