Česká energetika proto dnes zůstává na evropské poměry špinavá, nikoli však kvůli síře, ale kvůli uhlíku, který vypouští spalováním právě toho dědictví dinosaurů. Vedle černého a hnědého uhlí i zemního plynu, který navíc musíme dovážet. Tento uhlík v současné době z velké části může za to, proč máme tak drahou elektřinu. Protože ji máme špinavější než většina ostatních států a musíme za ten vypouštěný uhlík platit daň v podobě „slavných“ emisních povolenek. Ty už jsou dnes pro uhelnou elektrárnu třikrát dražší než náklady na uhlí, zaměstnance, údržbu a všechno ostatní.
O tom, jak dostat uhlí z českých elektráren, teď hovoří snad každý. Jak to není jednoduché ani v sousedním Německu, které oproti nám staví násobně více čistých alternativ, a přesto špinavé uhelné dál potřebuje, když si zavřelo jaderné elektrárny. Jak se pročišťování naší elektřiny objevuje právě v rostoucí ceně regulované složky, která z médií v uplynulých týdnech vytěsnila téměř všechno ostatní. A při tom všem zapomínáme na skutečného energetického znečišťovatele.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Jak jste si vsadili? Když nepočítáme domácí výrobu elektřiny a tepla, která centrální výroba je špinavější? Že z uhlí máme něco kolem 40 procent elektřiny, si možná z mediálních debat pamatujeme. Ze zemního plynu máme elektřiny minimum, takže když sečteme „špinavé“ zdroje, jsme na 47 procentech elektřiny.
A u výroby tepla? Tam jsme na 48 procentech jen za uhlí. Když k tomu připočteme i špinavý zemní plyn, dostáváme se na 73 procent (všechno podle dat Energetického regulačního úřadu za první letošní pololetí). Jinými slovy, teplárny máme ještě o polovinu špinavější než elektrárny. Chceme-li v budoucnu levnější teplo a teplou vodu, bude potřeba je vyčistit ještě usilovněji než elektrárny. Pokud tedy Evropská unie nezruší zdanění uhlíku. Ale to se nestane.
Všechno toto čištění bude v krátkém období znamenat potřebu investic. Ty už odpovědní investoři dělají a transformují teplárny na čistější obnovitelné zdroje energie (například biomasa), na jejichž budoucím zdanění neprodělají kalhoty. Ale taková investice do levnějšího budoucího tepla zatím něco samozřejmě stojí a musí se projevit v ceně tepla. Teplárny zároveň přestaly být schopné dotovat tyto investice ze zisků plynoucích z poskytování podpůrných služeb pro vyrovnávání napětí v elektrické soustavě a výroby elektřiny kogenerací. Za ni pobíraly doposud více peněz díky vysokým cenám elektřiny, nyní ale po zlevnění elektřiny získávají méně, a tím pádem bude muset cena tepla více odpovídat skutečným nákladům na výrobu.
Musíme si tedy zatím malinko připlatit, abychom měli energie čistší, a tudíž levnější.
Matěj Pracný.
investiční manažer skupiny Natland
•
