Airbus na začátku března představil prototyp čtyřmístného létajícího taxíku pro městskou mobilitu. Zjednodušeně řečeno jde o elektrický dron pro přepravu lidí. Pokud bychom byli expertně přesní, je to dvoutunový stroj s vertikálním vzletem a přistáním, tedy takzvaný eVTOL (electric Vertical Take-Off and Landing), který dosáhne rychlosti 120 km/h při doletu až 80 kilometrů. Z počátku by měl mít svého pilota, technologicky je však už teď připraven na autonomní lety sledované ze země.
Zdaleka to není první eVTOL na světě, ale vstup tak velkého leteckého výrobce do tohoto segmentu jasně ukazuje, že drony začínají měnit v roce 2024 svět. Dávno už nejde jen o hračku pro ty, kteří chtějí mít pár fotek z výšky. Zásadně ovlivňují válečné konflikty – ostatně vlastní letku dronů má i naše armáda –, pomáhají při vyšetřování integrovanému záchrannému systému a jsou schopné levně přepravovat zboží. V Paříži se právě teď řeší, zda by drony nemohly fungovat při letošní letní olympiádě jako rychlé byznys taxíky nad městem.
Foto: Shutterstock
V případě dronů ale platí, stejně jako u autonomních automobilů, že technologie je mnohem dál než legislativa, která umožňuje její komerční využití. Evropa se snaží sjednotit pravidla pro jejich provoz, Česko zatím patří k těm opatrnějším zemím. Zatímco jinde už řeší přepravu lidí nad městy, u nás nesmí dron nesoucí zásilku ani přeletět dálnici, kde jezdí auta. Možná jsme byli v minulosti až příliš opatrní, což by se teď mohlo začít měnit.
„Certifikační a regulační proces až dosud zajišťoval, že nové letecké technologie jsou všude na světě zaváděny pomalu, metodicky a předvídatelně. Do teď. Jsou však tyto staré procesy vhodné pro nový digitální věk? Dnes si můžete koupit v čínském Wu-chanu letenku na autonomní let eVTOL. Poletíte v letadle, které létá bez pilota a je plně certifikované. Průmysl a regulátor se tam pohybují stejnou rychlostí blesku. A jakmile je džin autonomie venku z láhve, neexistuje způsob, jak ho nacpat zpět,“ domnívá se britský expert na problematiku dronů Philip Butterworth-Hayes.
Jak se tedy budou vyvíjet podmínky pro používání dronů v Česku a kdy je u nás bude možné poprvé použít pro delší lety mimo dohled operátora třeba pro přepravu zdravotnického materiálu a vzorků? To je velké téma prvního ročníku letošního odborného fóra DroneCon 2024, na němž se ve čtvrtek 4. dubna na pražském ČVUT setkají špičky oboru. Pořádá ho týdeník Euro a generálním partnerem je Řízení letového provozu České republiky.
V ČR zatím jen s vizuální kontrolou
Nad Varšavou se běžně létá s medicínskými vzorky, říká Radek Hodač, šéf dron týmu Řízení letového provozu (ŘLP).
Jak jsme dnes daleko v přípravě na letecký provoz dronů, které by například doručovaly zásilky na krátké vzdálenosti?
Česko je stále na začátku, ale s velkým potenciálem změny. Vnímáme sice mírný náskok, který vyspělý svět nabírá oproti Česku, ale snažíme se držet krok a mluvit s tuzemskými provozovateli, kteří by už rádi létali dále. Prozatím jsou však případy doručování zásilek opravdu legislativně komplikované a z hlediska splnění provozních podmínek stanovených Úřadem pro civilní letectví téměř nedostupné. Inspiraci v umožnění těchto letů však můžeme nalézt například v Rakousku, Německu či v Irsku, kde doručují dronem i drobné nákupy včetně teplé kávy. V polské Varšavě se dokonce běžně létá s medicínskými vzorky.
Kdo má zájem takto létat v Česku?
Je to pestrá škála zájemců. Od státních organizací, které by rády kontrolovaly ze vzduchu delší úseky vysokého napětí nebo stav železniční infrastruktury, až po komerční firmy se zájmem o doručování zásilek.
Podle jakých pravidel se u nás letos létá s drony?
Fakticky se létá podle pravidel vycházejících ze situace z roku 2010. Do roku 2020 jsme se řídili ryze českými předpisy, které se ale začaly vyvíjet podle požadavků evropských nařízení. Ta obsahují spíše obecné formulace, detailní pravidla si pak každý stát stanovuje v rámci možností sám. V Česku jsou pravidla pro provozování dronů obsažena v opatření obecné povahy vydaném Úřadem pro civilní letectví. Když to zjednoduším, v Česku se může létat s dronem prozatím jen tak daleko, dokud nad ním máte vizuální kontrolu. Letět dál můžete pouze za splnění striktních podmínek, jež stanovuje Úřad pro civilní letectví. Některým podmínkám je však velmi složité vyhovět. Tento fakt zásadně limituje specifické komerční využití. Pokud nemá Česku ujet vlak – tedy v tomto případě spíš uletět dron – musíme se dostat za tuto hranici a začít se bavit o létání dál, než je jen vzdálenost, kdy pilot udržuje s letadlem vizuální kontakt.
Nemohou pak vzniknout letecké kolize? Dovedu si představit situaci, kdy přistává vrtulník záchranářů u dopravní nehody a má problém s dronem, který zrovna kolem nese zásilku z e-shopu.
To je správná otázka, na kterou vytváříme spolu s národními autoritami odpověď. Řešením bude takzvaný provoz v U-space. Můžete si ho představit jako nový typ vzdušného prostoru vyhlášený nad konkrétní oblastí, definovaný specifickými službami, jež budou poskytovány výhradně uvnitř tohoto prostoru.
Je důležité, abychom dokázali všechny koordinovat – jak drony, tak i letadla s pilotem na palubě, aby jim byl umožněn bezpečný prostor k jejich provozu. A to v praxi znamená, že se musí navzájem vidět, vzájemně si umět dát přednost a dodržovat nastavená pravidla.
Jakou roli by mělo mít Řízení letového provozu při tvorbě U-space?
Pro nás jsou to dvě příležitosti. U-space ke své funkci potřebuje centrální informační systém, ve kterém bude docházet k výměně veškerých leteckých dat. Je to jakési srdce celého systému, jež zajistí, že vše funguje. A dále každý vyhlášený prostor U-space potřebuje k provozu minimálně jednoho poskytovatele, do jehož služeb se přihlásíte se svým záměrem letět. Představte si ho jako provozovatele aplikace daného vzdušného prostoru, kam nahrajete svůj letový plán. Naší ambicí je být takovým poskytovatelem pro složky státu, například pro Integrovaný záchranný systém.
Už jste si to někde otestovali?
Vedeme diskuse s řadou aktérů, kteří by měli zájem testovací polygon zřídit, provozovat a umožnit tak progresivnější vývoj nejen U-space. Na takové ploše bude možné zkoušet nové systémy, technologie, provoz, krizové scénáře, výměnu dat, aplikace poskytovatelů, a získat tak bohaté provozní zkušenosti. Testování na bezpečné a zajištěné ploše je potřebnou součástí vedoucí k otevření nových možností provozování dronů v Česku.
Martin Kupka, ministr dopravy
Drony jsou bezpochyby budoucnost. Jejich počet rychle roste a je jasné, že tento trend bude pokračovat. V blízké době nás čeká také rozšiřování možností jejich použití do oblastí, které si ještě neumíme ani představit. Při střízlivém pohledu jsou tedy drony skvělí pomocníci, jejichž rozvoj rozhodně podporujeme, ale také mohou být příčinou nepříjemných i nebezpečných situací. Proto je důležité nastavit jasná pravidla jejich použití a provozu. Jakkoli to někomu může připadat jako zbytečná regulace ze strany státu.
V momentě, kdy se dron dostane do vzduchu, je zkrátka účastníkem provozu. Proto je potřeba mít strategii pro zajištění jejich bezpečného, efektivního a přijatelného provozu. Už několik let uvádíme do praxe koncepci a regulace EU pro drony. Současně jsme s účinností od roku 2023 novelizovali zákon o civilním letectví a jeho prováděcí předpis. Kromě toho jsme zavedli elektronický registr provozovatelů a pilotů dronů (v této chvíli je v něm přibližně 50 000 lidí), online systém školení a testování pilotů dronů zdarma nebo online vyřizování povolení. Řízení letového provozu ČR také zavádí digitální mapu se zobrazením zeměpisných zón, kde se drony nesmějí používat nebo jen omezeně, například kolem letišť. Jde nám také o ochranu soukromí, ochranu před hlukem a podobně. Zkrátka chceme zajistit bezpečný provoz dronů, získat z nich maximální užitek a zároveň udržet rizika na přijatelné úrovni.
Výsledky nedávného auditu ohledně dronů přinesly potěšující kladná hodnocení, ale rovněž určité podněty. Je také jasné, že rozvoj v oblasti dronů se neobejde bez finančního pokrytí. Proto Česko vyčlenilo stovky milionů korun z dotací a z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro vznik U-space, platformy pro bezpečnou kontrolu bezpilotního provozu.
Čeká nás také zprovoznění plnohodnotné digitální mapy či optimalizace podoby zeměpisných zón tak, aby plnily svůj účel s ohledem na realitu a trendy u nás, v EU i jinde v zahraničí.
Více informací naleznete
na letejtezodpovedne.cz
•
