Digitální účtenky: stát opět v závěsu za vývojem

SDU chce prosadit standard digitální účtenky pro transakce B2C, podobně jako už existuje standard digitální faktury pro B2B transakce – ISDOC.

Roste tlak na stát, aby právo na digitální služby zahrnovalo i právo na digitální účtenku. Tou se přitom nerozumí naskenovaný účet nebo třeba jeho PDF zaslané zákazníkovi e-mailem. Digitální účtenka, často ve formátu XML nebo JSON, je strojově čitelná, což umožňuje automatizované zpracování informací. Podle Sdružení pro digitální účtenky (SDU) má snížit lidem i firmám administrativní zátěž a nabízí možnosti analýzy a správy osobních financí.

„Přestože již existují společnosti, které digitální účtenky poskytují a jsou dostupná i některá řešení, která je využívají, je zde stále mnoho prostoru pro nové nápady a možnosti,“ říká manažerka EY Lenka Knotková a mezi konkrétními příklady uvádí možnost ukládat je a organizovat na jednom místě, díky čemuž bude velmi jednoduché v nich vyhledávat. „Bylo by také možné je kategorizovat či sdílet s dalšími lidmi, například dítě může sdílet s rodiči účtenku za nákup nových bot.“

Digitální účtenky podle Knotkové také usnadní proces vrácení nebo výměny zboží v obchodech bez potřeby fyzického dokladu. Navíc by se mohly snadno integrovat s mobilními peněženkami nebo mobilním bankovnictvím.

Nové pole pro byznys

Řadu výhod, o čemž koneckonců svědčí tlak nejen Sdružení pro digitální účtenky, ale i zájem dalších podnikatelských svazů, jako jsou Hospodářská komora ČR nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, pak mají skýtat samotným maloobchodníkům.

Lenka Knotková, manažerka v EY, vedoucí týmu byznysového poradenství pro finanční instituce, specializace na digitalizaci a projektový management.

„Na základě dat z digitálních účtenek by mohly obchody snadněji a efektivněji pracovat s daty a nabízet personalizované slevy a doporučení založené na historii nákupů,“ potvrzuje Knotková a doplňuje: „Digitální účtenky uložené v mobilních peněženkách by mohly automaticky zapojovat uživatele do věrnostních programů bez potřeby fyzických karet či manuální registrace.“

Další příležitosti vznikají v marketingu nebo při dosahování úspor. Díky digitálním účtenkám je možné jednodušeji kategorizovat a předpovídat prodeje, lépe porozumět chování zákazníků či plánovat finanční aktivity na základě detailních dat o transakcích. Lze je také integrovat s účetními softwary pro usnadnění evidence prodejů, což dále usnadní vedení záznamů a sledování finančních transakcí.

Právní rámec pokulhává

Dobrovolné vystavování digitálních účtenek, které funguje dnes, už řadu ze jmenovaných výhod nabízí. Legislativa však jejich aplikaci podnikům příliš neusnadňuje. „Aplikace velkých obchodů, například Alza, Lidl nebo Albert, ukládají svým zákazníkům účtenky v elektronické podobě, nikoli digitální,“ vysvětluje současnou situa­ci Jan Lamser, předseda Sdružení pro digitální účtenky.

„Někteří obchodníci vyžadují, aby zákazníci měli jejich aplikaci, aby na elektronickou účtenku dosáhli. Některé obchody zákazníkům účtenku neumožňují z jejich aplikace ani stáhnout. Jiní obchodníci, hlavně e-shopy, posílají elektronickou účtenku, nebo často spíše fakturu, do e-mailu. Tam se občanům účtenky míchají s další soukromou nebo pracovní agendou. To nebude do budoucnosti udržitelné. Občané budou chtít mít své účtenky na jednom místě, po ruce. Nastane po nich nevyhnutelně poptávka. Digitální účtenka jim přinese komfort,“ předpovídá Lamser.

Účtenky aktuálně spadají do zákona o DPH. SDU se domnívá, že by se ukotvení účtenek v zákoně, zejména jejích forem, mělo novelizovat. Sdružení chce prosadit standard digitální účtenky pro transakce B2C, podobně jako už existuje standard digitální faktury pro B2B transakce – ISDOC.

Přečtěte si také