Advokát z kauzy Dozimetr: Hájí gaunery a profituje miliony na záchraně krajiny

Vychytralý advokát našel lukrativní způsob, jak využít dnešního zeleného trendu pro svůj zisk. A když zrovna neuzavírá se státem milionové smlouvy, zastupuje podnikatele, kteří údajně lámou nohy a ruce.

Říká se, že je spravedlnost slepá, aby mohla hájit všechny nestranně. Advokát JUDr. Emil Flegel si tuto frázi vyložil jinak. Pro něj je spravedlnost slepá, aby neviděl nemorální jednání sebe a svých klientů a necítil se špatně, zatímco rýžuje miliony, kde to jen jde.

Jeho jméno je jedním z ústředních v kauze Dozimetr a za své zakázky s Dopravním podnikem hlavního města Prahy je nyní vyšetřován policií. Není se čemu divit. Za poslední tři roky totiž od státu vyinkasoval nejméně 36 milionů korun a nic nesvědčí tomu, že by se v nejbližší době chystal přestat. K dnešnímu datu totiž za rok 2023 uzavřel s DPP sice pouhé tři smlouvy, nicméně za necelých 8 milionů Kč, uvádí internetový portál Hlídač státu.

Podezřele vysoké částky navíc doprovází skutečnost, že Flegelova advokátní kancelář za celé své působení od roku 2017 nevykázala ani jednu účetní závěrku. Na to, že jde o právního odborníka ceněného miliony, je tedy zajímavé, že si neuvědomuje své vlastní protiprávní jednání. Nebo právě naopak. S protiprávním jednáním má poměrně blízké vztahy. Chování Flegelovy klientely je u soudních procesů často označováno jako v rozporu s dobrými mravy. 

Foto: Shutterstock

Dokonalou ukázkou jeho klienta je ruský podnikatel Alexej Zacharov. Ten se proslavil v roce 2011, kdy chtěl rozšířit pozemek svého zámku v Dolní Olšenici. Když místní zahradník své parcely prodat nechtěl, začalo mu peklo. Pozemek byl obehnán žiletkovým plotem, květiny mu někdo postříkal chemikáliemi, traktor mu náhodou odjel ze stráně, kdosi ho omámil, zlomil na čtyřikrát nohu, obě ruce a div nepřišel o oko a ve finále mu shořel skleník. Nyní chce Zacharov stavět luxusní vily v přírodním parku Šáreckého údolí, a právě Flegel je ten, který bojuje za to, aby výstavba proběhla. 

Absurdita stavby v přírodním parku je podtržena tím, že Flegelův stejnojmenný otec je kontaktní osobou sdružení Záchrana krajiny. Sdružení se na první dojem jeví jako ctnostná organizace bojující za ochranu přírody, realita je však značně jiná. Podle jiných ekologů jde jen o šarádu, díky které Flegelova rodina tahá z investorů miliony. Ti totiž tvrdí, že celá operace funguje následovně: Záchrana krajiny zablokuje výstavbu solárních panelů, které mají zasahovat do přírody. Proces stavby by se tak prodloužil o několik let. Přijde však řešení v podobě třetí strany, která za úplatek jednoho až čtyř milionů proces urychlí. Toto se mělo dít u několika projektů toho typu.

Podobný přístup najdeme u vícero případů. V obci Rýchory zastupoval občanské sdružení, které jako jediné nesouhlasilo se stavbou místní rozhledny. Sdružení obstruovalo a natahovalo proces, čehož se Flegel kvapně ujal. S výstavbou přitom souhlasily okolní obce i vedení národního parku.

Je tedy zřejmé, že jediná zeleň, o kterou se Emil Flegel zajímá, je ta, která čouhá z jeho peněženky. Prakticky kdokoliv s miliony na účtu si od Flegela koupí nejen právní zastoupení, ale především absolutní morální slepotu. Jen těžko se totiž najde klient, kterého by Emil Flegel pro svůj prospěch nezastoupil.

Proč se však s takovými nečestnými lidmi baví také státní podnik, jako je Dopravní podnik Prahy, je záhadou, o jejímž pravém významu můžeme zatím pouze spekulovat.

Přečtěte si také