Tento krok se totiž negativně dotkne všech, samotný stát nevyjímaje. Hrozí totiž, že mnozí zaměstnavatelé nebudou moci tyto benefity, k nimž patří například příspěvky na sport, kulturu, dovolenou, dětské tábory, nadstandardní zdravotní péči, léky, vitamíny, vzdělávací kurzy, knihy, dárkové poukazy, nadlimitní stravenky a mnoho dalších, dále poskytovat. Experti z branže lidských zdrojů odhadují, že k redukci poskytovaných benefitů by přistoupilo až 80 procent zaměstnavatelů, což by se dotklo několika milionů zaměstnanců. Je zřejmé, že by s tím byl spojen nárůst nespokojenosti lidí, vyšší fluktuace zaměstnanců, která by ještě zhoršila situaci na našem vyprahlém trhu práce. Zapomínat nelze ani na řadu podnikatelů a živnostníků, například provozovatelů služeb v oblasti sportu, zdraví nebo kultury, pro které jsou benefity zásadním zdrojem příjmů. Jejich redukce by měla nemalý vliv na jejich příjmy, či dokonce schopnost přežít. A to není vše, pokud by firmy byly nuceny benefity takto zredukovat, je víc než pravděpodobné, že by do státní kasy nedotekly předpokládané příjmy. Naopak, hrozí lavina, která by přinesla nezanedbatelné ztráty. I když se to na první pohled může zdát nepravděpodobné, zrušení daňového zvýhodnění benefitů může ohrozit desítky tisíc kvalifikovaných pracovních míst. S pomocí benefitů se totiž zaměstnavatelé svým lidem snaží vylepšit podmínky, a zmírnit tak vysoké zdanění práce v Česku.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v Česku zdanění práce
činí 39,82 procenta, v Polsku však jen 33,62 procenta a v Irsku, další zemi, která je také dlouhodobě v hledáčku investorů, 34,72 procenta. Jde o procentní vyjádření nákladů, které odvádí státu každý zaměstnanec na daních včetně sociálního a zdravotního pojištění k celkovým mzdovým nákladům zaměstnavatele. Krokem vlády ale výhoda benefitů zmizí. A dál opět klesne konkurenceschopnost Česka ve srovnání se zeměmi, jako jsou Polsko, Rumunsko, Irsko či Portugalsko, o kterých uvažují investoři z oboru informačních technologií a podnikových služeb jako o vhodné destinaci pro založení a provozování svých poboček.
Z průzkumů asociace ABSL vyplývá, že vysoké zdanění práce a růst celkových provozních nákladů je jedním z důvodů, proč řada investorů dává přednost jiné zemi, kde vytvoří centrum IT nebo podnikových služeb se stovkami kvalifikovaných míst. Stejně tak se zhruba 25 procent zdejších center obává, že bude muset svůj provoz přesunout do nákladově výhodnější lokality. Obor informačních technologií a podnikových služeb v tuto chvíli představuje zhruba 160 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Pokud by tedy 25 procent oboru bylo nuceno odejít do zahraničí, znamenalo by to jen na odvodech státu ztrátu více než 13 miliard korun ročně.
Uvědomujeme si nutnost konsolidace veřejných financí a úspor, z uvedeného je však zřejmé, že zdanění zaměstnaneckých benefitů není ta správná cesta, protože může přinést více škod než výhod.
Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL
•
