V květnu byl vybrán zhotovitel stavby a je zajištěno financování. Jenže projekt, který by znamenal snížení závislosti moravské metropole na plynu a zejména snížení cen energií pro odběratele, uvízl na mrtvém bodě. Současné vedení Brna se k osudu projektu vyjadřuje neurčitě, přestože je důležitým stavebním kamenem v zajištění energetické bezpečnosti města.
V současné době jsou v Brně dvě linky zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), který sepřeměňuje na elektřinu a teplo. Městská akciová společnost SAKO připravuje projekt RESAKO, který počítá s pořízením třetí linky, jež by dokázala zpracovat 132 tisíc tun komunálního odpadu za rok. Celková kapacita brněnského ZEVO by pak činila 352 tisíc tun odpadu. Dodávky elektřiny do sítě by se po zprovoznění třetí linky více než zdvojnásobily na 158 tisíc MWh ročně, ale zejména dodávky tepla do městské sítě by vzrostly o 50 procent na 1,5 milionu gigajoulů. Technickým řešením se má linka stát energeticky nejúčinnějším zdrojem kombinované výroby elektrické energie a tepla v Česku. Před čtyřmi roky byla vypracována studie proveditelnosti. V dubnu 2020 dala Rada města Brna zelenou společnosti SAKO k realizaci projektu RESAKO. Získal kladné stanovisko EIA a prošel povolovacími procesy. Financování zakázky bude realizováno s využitím významné dotace z Modernizačního fondu EU o celkové výši až 2,8 mld. Kč.
Dle původních plánů měl být projekt dokončen v roce 2025. Jenže již rok přípravy stojí. Koncem června letošního roku rada Brna přijala usnesení, v němž vedení SAKO žádá o vypracování analýzy a zdůvodnění projektu RESAKO. Na dotazy, jak se nyní vedení města staví k projektu a zda existují skutečnosti bránící jeho realizaci, náměstek primátorky Robert Kerndl, který má ve své gesci energetiku, odpověděl: „Případný názor na realizaci třetího kotle ve společnosti SAKO Brno si bude moci vedení města vytvořit až na základě podkladů, které si Rada města Brna od zmiňované společnosti vyžádala.“
Jenže v uplynulých letech tehdejší vedení Brna projekt opakovaně podpořilo. Mezi jeho zastánci figuroval i bývalý 1. náměstek primátorky a současný ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ten svůj názor nezměnil. „Projekt je klíčový pro efektivní řešení odpadového hospodářství a rozvoje cirkulární ekonomiky celého Jihomoravského kraje. Proto je do procesu od počátku zahrnut zástupce Jihomoravského kraje. Projekt byl nastaven správně, protože je potřeba odpadové hospodářství řešit v rámci, i proto je představitel kraje v představenstvu SAKO: Projekt také má svůj výrazný přínos pro energetickou soběstačnost a nezávislost města Brna. Je klíčový pro využití a zpracování odpadů z celého kraje,“ uvedl nedávno Hladík.
Náměstek primátorky Roberta Kerndla tvrdí, že Brno nyní připravuje aktualizaci Územní energetické koncepce z roku 2018 na období od roku 2024 do roku 2028. Dle předpokladů orgány města měly mít aktualizovanou koncepci k dispozici do konce letošního roku. „Rozpracovaná aktualizace v této chvíli nijak neovlivňuje běžící projekty, a tedy ani jejich financování,“ dodal náměstek.
Jednoznačný verdikt, co bude dál s projektem RESAKO, nikdo z brněnských politiků dnes říci nechce. Tím vytvářejí prostor pro nejrůznější dohady a spekulace. Vedení Brna tak svým postojem hazarduje s projektem, který je pro Brnu i celý Jihomoravský kraj důležitým prvkem k posílení energetické nezávislosti.
Realizace projektu RESAKO je pro Brno zásadní. Parametry linky vycházejí z platné energetické koncepce Brna a odpovídají potřebám města. Hovoří se sice o tom, že by měl teplo do Brna přivádět horkovod z Dukovan, jenže tento projekt, jehož náklady se odhadují na 19 miliard korun, je teprve ve fázi příprav a dokončen bude nejdříve za sedm let. Nelze též opomenout, že stávající spalovací linky jsou za půlkou své životnosti, což se odráží na jejich spolehlivosti a množství neplánovaných odstávek.
RESAKO má značný přínos i pro ekologii. Linka zpracovává odpady coby obnovitelný zdroj energie, což snižuje závislosti na primárních zdrojích, a to hlavně zemním plynu. Odběratelům zajistí větší stabilitu a možnost snížení cen energií. Díky projektu se sníží fosilní emise ve výši až 160 tisíc tun CO2 ročně. Navíc od roku 2030 bude zakázáno ukládání neupraveného směsného odpadu na skládkách. Projekt RESAKO dokáže tento odpad zpracovat a Brno tak bude na novou legislativu již připraveno.
V Česku se energeticky využívá jen asi 3,5 procenta celkového vyprodukovaného odpadu. V provozu jsou zatím čtyři ZEVO, které ročně zpracují zhruba 800 tisíc tun odpadu. Podle Plánu odpadového hospodářství by to do dvou let měl být dvojnásobek. Podmínkou splnění cíle je výstavba nových ZEVO. Mezi ně patří i projekt RESAKO.
•
