Vaší specializací jsou fúze a akvizice, firemní restrukturalizace a obecné poradenství v oblasti korporátního práva. Proč vás zlákal právě tento směr?
Obchodní právo mne zaujalo již při studiu, a to jak na fakultě, tak i v rámci praxe v advokátní kanceláři, kde jsem měla příležitost získat zkušenosti v oblasti transakcí softwarových společností. Na transakce a poradenství v korporátním právu jsem se následně specializovala i během své koncipientské praxe a toto zaměření jsem si oblíbila především kvůli jeho dynamičnosti. Oceňuji, že mohu neustále prohlubovat své právní znalosti a současně získávat nové poznatky ze segmentů podnikání jednotlivých klientů – v poslední době například z energetiky, výroby optických produktů či umělé inteligence.
Bývá běžné, že mají budoucí právníci představu o konkrétní oblasti svého působení už při studiích? A je to pro jejich profesní úspěch důležité?
Myslím si, že je běžné, že studenti mají určitou představu o tom, kam by chtěli po studiu směřovat a ve které oblasti práva by se rádi specializovali. Hlubší zájem o vybraný obor může v praxi představovat konkurenční výhodu, což může hrát klíčovou roli pro další profesní úspěch. V praxi ale může být úspěšný i student s všeobecným přehledem a schopností flexibilně reagovat na každodenní právní výzvy.
V jaké specializaci je podle vás aktuálně největší nedostatek talentů?
Mezi studenty a mladými právníky lze v poslední době obecně pozorovat klesající zájem o práci v advokacii. Mám tedy za to, že se s nedostatkem talentů potýká více právních oblastí. S rychlým rozvojem technologií je rovněž stále větší potřeba právníků, kteří mají odborné znalosti v oblasti IT/IP, ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti.
Souvisí to spíše s rychlým rozvojem dané oblasti, nebo s nezájmem adeptů?
Domnívám se, že oblast práva ICT je pro mladé právníky velmi lákavá, nicméně určitou limitací může být náročnost technologických znalostí fungování jednotlivých nástrojů a také prozatím menší množství kanceláří, které se na tuto oblast práva specializují.
Máte zkušenosti s poskytováním právního poradenství při restrukturalizacích či fúzích a akvizicích v Česku i v zahraničí. Jak to vychází poměrově?
Vzhledem k tomu, že pracuji v mezinárodní kanceláři, téměř v každém našem projektu se objevuje určitý mezinárodní prvek. Velmi často je přímo naším klientem nebo protistranou společnost sídlící v zahraničí, která plánuje vstoupit na český trh či v České republice již podniká prostřednictvím dceřiné společnosti nebo odštěpného závodu.
Anna Kolodrubcová, advokátka
Anna Kolodrubcová je advokátkou v oddělení fúzí a akvizic v Deloitte Legal v Praze.
Anna má rozsáhlé zkušenosti s poskytováním právního poradenství jak při přeshraničních a domácích přeměnách společností, tak při akvizičních transakcích. Komplexní zkušenosti má rovněž s poskytováním poradenských služeb v oblasti korporátního práva a s vyjednáváním, přípravou a připomínkováním obchodních smluv. Specializuje se zejména na odvětví TMT (technologií, médií, a telekomunikací) a energetiku.
Anna vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v rámci magisterského studia absolvovala studijní stáž na Právnické fakultě Tilburg University v Nizozemsku. Své odborné znalosti si rozšířila také ročním kurzem anglického práva pořádaného British Law Centre pod záštitou University of Cambridge.
Můžete prozradit, u jaké největší fúze/akvizice jste poskytovala své služby?
V poslední době jsem měla příležitost být u dvou velmi významných mezinárodních akvizic softwarových společností. Dále jsem získala mnoho cenných zkušeností při restrukturalizaci skupiny našeho klienta podnikajícího v oblasti energetiky. Velmi ráda vzpomínám i na nedávný unikátní projekt přeshraničního rozdělení společnosti se sídlem v Beneluxu, kdy část jmění v důsledku odštěpení přešla do nově vzniklé české společnosti. Projekt byl unikátní mimo jiné i proto, že jsme museli zohlednit právní a kulturní specifika mezi Českou republikou, Beneluxem a významnou asijskou zemí, ve které sídlí jediný akcionář. Pomohl nám s tím náš silný tým specialistů, kteří znají japonskou kulturu a ovládají japonštinu.
V Česku i v Evropě v prvním pololetí 2023 trh fúzí a akvizic meziročně značně ochladl. Kde můžeme hledat hlavní důvody?
Ochlazení trhu M&A může být ovlivněno několika faktory, včetně ekonomických nejistot a politických změn. Prodávající a kupující mají mnohdy rozdílná očekávání ohledně ocenění aktiv a spousta společností čelí nejistotě ohledně výsledků podnikání a budoucího vývoje. Společnosti jsou obecně v poslední době opatrnější v investování do nových aktiv. Zhodnotím-li však uplynulý rok, v kanceláři jsme ochlazení trhu M&A příliš nepocítili a měli jsme možnost pracovat na několika velmi zajímavých a významných projektech.
Jedním z důvodů zpomalení trhu M&A je zdlouhavá valuace společností. Proč je tento proces složitější než dříve?
Zdlouhavá valuace společností může být způsobena změnami v podnikatelském prostředí a v oblasti regulace či novými požadavky v oblasti společenské odpovědnosti, správy a řízení podniků a ekologické udržitelnosti. Proces valuace může také zkomplikovat a značně prodloužit podnikání v několika jurisdikcích či orientace na nehmotná aktiva jako know-how, data a software, jejichž hodnota je obtížně ocenitelná.
Zablýsklo se ve druhém pololetí 2023 z pohledu počtu uzavřených transakcí na lepší časy?
Dle našich predikcí bude ještě nějakou dobu trvat, než se podnikatelské prostředí v České republice uzdraví a dostane do stavu před začátkem pandemie. Do budoucna však nahlížíme s optimismem a očekáváme, že v tomto roce dojde k postupnému zvýšení počtu transakcí.
Je vývoj na českém trhu M&A věrným odrazem toho evropského, nebo jej ovlivňují jiné faktory?
Vývoj českého trhu M&A je do značné míry ovlivněn evropskými, ale i celosvětovými trendy. Známá je velká propojenost české a německé ekonomiky, což vliv zahraničních trendů na český M&A trh ještě umocňuje. Je zde také několik odlišností v důsledku specifických vnitrostátních aspektů. Určitý vliv na vývoj trhu má například činnost tuzemských regulačních orgánů, vysoký podíl zahraničních investorů nebo vysoký tržní podíl tradičního průmyslu a konvenční energetiky.
V oblasti restrukturalizací vám zakázek z tuzemska v poslední době asi spíše přibylo…
V současné době nezaznamenáváme dynamický nárůst nových případů. Dle našich predikcí k tomu však může v dohledné době dojít, neboť se stále projevují důsledky pandemie a ekonomického zpomalování, které podnikatelské prostředí stále ovlivňují. Předpokládáme, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se ekonomika z tohoto zpomalení plně zotaví.
V jakém poměru se daří v případě tuzemských restrukturalizací procesy zdárně dotáhnout do bodu, kdy výsledkem je ozdravená firma, proti těm, kdy se to nakonec nepodaří a firma zamíří do konkurzu?
Přesný poměr úspěšných restrukturalizací je těžké odhadnout, závisí to na řadě faktorů. Pro úspěch restrukturalizace je klíčová rychlá identifikace problémů a efektivní plánování. Významnou roli rovněž hraje ochota věřitelů spolupracovat na nalezení řešení, neboť bez spolupráce zúčastněných subjektů může i společnost s potenciálně dobrými vyhlídkami skončit v konkurzu.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s projektem PRVNÍCH100LET.
•
