Dle průzkumu, jehož sběr dat se uskutečnil mezi 1. a 6. červnem letošního roku, vnímá vládní balíček pozitivně necelá třetina (31 %) populace starší 18 let. Velký rozdíl je ale ve vnímání balíčku u voličů jednotlivých politických stran. Zatímco voliči největší vládní strany ODS ho vnímají pozitivně z 81 %, voliči opozičního ANO a SPD pouze ze 13 %, respektive 16 %. I přes to ale existují témata, na kterých se shodnou jak voliči vládních stran, tak voliči opozice. “Negativ při hodnocení balíčku je víc než pozitiv,” glosoval vyznění balíčku Kormaňák.
Stát má šetřit především na sobě
Jedním z takových témat je obecný souhlas s nutností snižování schodku státního rozpočtu a s tezí, že stát má toho docílit především úsporami na výdajové straně, nikoliv zvyšováním daní. S oběma tezemi souhlasí přibližně 80 % až 90 % populace bez ohledu na voličské preference respondentů. S výrokem, že stát má hledat úspory především u sebe, souhlasí přes 90 % všech respondentů.
Rozdíl ale nastává v případě, kdy mají respondenti odpovědět na otázku, zdali jsou ochotni se sami osobně nebo jejich rodina spolupodílet na řešení schodku státního rozpočtu. Tedy zda souhlasí s tím, že se jich představená opatření dotknou konkrétně. Na úrovni celkové populace s tímto výrokem souhlasí 55 % obyvatel, ale u voličů vládních stran roste podíl na na 81 %, zatímco u opozičních stran klesá k 44 % a nejmenší hodnoty dosahuje u voličů SPD, kde se jedná o 37 %.
Snížení platů ve státní sféře a dotací ano, omezování stravenek ne
Postoje respondentů ke konkrétním bodům balíčku jsou značně rozdílné. Zatímco se snižováním platů ve státní sféře a rušením národních dotací souhlasí 62 %, respektive 56 % populace, nejnižší míra akceptace je u omezování forem zaměstnaneckého stravování, jako jsou stravenky a kantýny (19 %), nebo zachování nulové spotřební daně na víno (22 %). Stejně negativně je i vnímáno zvýšení daně z nemovitosti a jen o málo vyšší akceptaci (25 %) má mediálně hodně propírané zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých volnočasových benefitů. “Dvě třetiny populace si myslí, že zrušení benefitů je špatný krok a zastávají názor, že stát by měl podporovat obědy ve firemních jídelnách a stravenky,” dodal k výstupům výzkumu Michal Kormaňák.
Průzkumu je postaven na reprezentativním vzorku 1 056 respondentů starších 18 let, kvótně vybraných dle pohlaví, věku, kraje, velikosti sídla bydliště a vzdělání.
•
