Cílem zářijového Summitu Udržitelnosti nebylo pouze ukázat aktuální přístup k navrhování udržitelných budov na straně architektů, ale dát také prostor zástupcům státu a měst, kteří se věnují rozvoji měst, urbanismu, stavebnímu plánování nebo také dotacím a veřejné podpoře stavebnictví a stavebním projektům s ohledem na udržitelnost. Největší hvězdou summitu byl Mathew Wiggetta – architekt a generální ředitel pařížského studia Valode & Pistre, který se podílel na mnoha světových ikonických projektech. V Praze představil jeden z nich – výškovou budovu Saint-Gobain Tower, která je nejmodernější a nejudržitelnější stavbou na pařížském La Défense. Jedná se o 165 metrů vysokou věž, která nabízí 2 700 zaměstnancům 49 000 m2 pracovního prostoru rozloženého na 44 patrech.
Je to fascinující fenomén, kdy současní architekti působí nejen v různých zemích, ale i na různých kontinentech. Nakolik je dnes architektonický přístup přenositelný mezi různými kouty světa a nakolik musíte změnit své myšlení, když se pracovně přesunete z Asie do Afriky?
Přestože globalizace a standardizace vedly k určitému prolínání v navrhování a výstavbě budov v nejrůznějších zemích, stále existuje mnoho odlišností, které je třeba zohlednit. To platí v případě stavebních zákonů, kde se předpisy týkající se územního plánování, technických náležitostí a požární a provozní bezpečnosti (a to je jen několik příkladů) v jednotlivých zemích velmi liší.
Různé země a regiony mají také jedinečné klimatické a zeměpisné podmínky, které je třeba zohlednit. Je nezbytné, aby architekti své návrhy přizpůsobili místnímu prostředí.
A konečně, architekti musí brát v úvahu kulturu zemí, regionů a měst, ve kterých své návrhy provádí. Ze zkušeností víme, že v rozporu s předsudky vede globalizace ve skutečnosti k úsilí o větší integraci a vyjádření jedinečné místní kultury a identity. Lidé jsou hrdí na své zvyky a tradice a chtějí je zachovávat i v nově vybudovaném prostředí.
Je místo, země, pro které své projekty tvoříte obzvlášť rád, ať už z pohledu tamního přístupu ke stavbám, svobodnější regulaci, nebo třeba technickým dovednostem stavbařů?
Neupřednostňuji žádné konkrétní místo. Každý projekt pro mě představuje novou a zajímavou zkušenost a zároveň příležitost k výměně zkušeností mezi kulturami. Od našich klientů a místních partnerů se toho hodně naučím, ať už pracuji kdekoli na světě.
Inspirace z mnoha zdrojů
Když navrhujete stavbu, máte nějakou svou osobní filozofii či obecně definovatelný přístup?
Ve společnosti Valode & Pistre věříme v architekturu „řešení“, v koncepční přístup, který reaguje na požadavky našich klientů a na možnosti, které jim daná oblast nabízí. Vyhýbáme se stylizaci a dáváme přednost navrhování budov, které odpovídají jejich okolí a jsou zakořeněné ve vztahu k místu jejich vzniku. Rádi se také snažíme posunout hranice a najít inovativní způsoby, jak čelit výzvám, které nový projekt přináší. Děláme to prostřednictvím individuálního přístupu, který spojuje mnoho odborných znalostí skupiny Valode & Pistre – architekturu, urbanistický design, interiérový design, inženýring fasád a konstrukcí, techniku MEP a udržitelný design.
Kde berete inspiraci, protože jestli architekt po něčem touží, je to určitě jedinečnost jeho návrhu?
Inspirace může přijít z mnoha zdrojů: historie, přírody, geometrie, umění… Nicméně originalita pro samotnou originalitu málokdy vede k vytvoření dobrého designu. Může být předností, pokud tato originalita slouží projektu, programu a potřebám uživatelů budovy a širší komunity. Například, když naše společnost Valode & Pistre navrhla továrnu pro společnost L’OREAL v Aulnay-sous-Bois, projekt odstranil předsudky týkající se průmyslových budov tím, že zdůraznil požadavky na funkčnost a efektivitu výroby. Továrna poskytuje dostatek přirozeného světla ve společných prostorech, kde management a výrobní dělníci společně pracují kolem centrální zahrady. Zvlněná bílá střecha, inspirovaná korunou květu a řešená jako torzovitá figura se vznáší nad areálem a výrobními linkami. Tato realizace, jejímž cílem bylo zkvalitnit průmyslové pracovní prostředí, byla ve své době jedinečná. Jsme na tento projekt hrdí, a to nikoliv pro jeho jedinečnost, ale pro úspěšné vytvoření pohodové atmosféry pro zaměstnance.
Stavebnictví je relativně konzervativní, pokud jde o materiály, nicméně současnost přináší řadu nových technologií a z nich plynoucích stavebních substancí. Jaký materiál máte nejraději a jaký považujete za budoucnost?
Výběr materiálu by se měl provádět individuálně, bez předsudků. Naším oblíbeným materiálem je tedy ten, který nejlépe vyhovuje konkrétním potřebám projektu, který navrhujeme. Přitom velmi často pracujeme s nízkouhlíkovými materiály, jako je dřevo, kámen a zemina. Tyto „low-tech“ materiály lze v současné architektuře využít velmi zajímavým způsobem. Jsou atraktivní nejen pro své ekologické vlastnosti, ale také pro svou bohatost a opravdovost.
Budoucnost stavebnictví a udržitelnost
Mezi developery se dnes hodně skloňují termíny jako prefabrikace, modularita, flexibilita, recyklace… Kdybyste měl za sebe vybrat řekněme tři pojmy, které charakterizují budoucnost stavebnictví, jaké by to byly?
Digitalizace: Stavebnictví rychle zavádí digitální technologie, jako je BIM, které zlepšují plánování projektů, snižují produkci odpadu a zvyšují efektivitu. Virtuální realita a rozšířená realita také mění procesy projektování a výstavby a umožňují větší představivost po celou dobu realizace projektu.
Cirkularita: Stavebnictví se ubírá směrem k cirkulárnímu přístupu, jež klade důraz na opětovné použití, recyklaci a nové využití nejen materiálů, ale i samotných budov. Zásady cirkulárního navrhování mají za cíl minimalizovat množství odpadu a prodloužit životnost budov a jejich součástí, což v konečném důsledku snižuje ekologickou stopu stavebnictví.
Odolnost: S rostoucími problémy, které přináší změna klimatu, je odolnost ve stavebnictví klíčová. Budovy musí být navrženy a postaveny tak, aby odolaly extrémním povětrnostním jevům. Součástí projektu odolnosti jsou strategie výstavby, které zajišťují dlouhodobou životaschopnost staveb a v nich žijících komunit.
Dnes je velkým fenoménem udržitelnost, nebrání všechny tyto požadavky na úspornost, efektivnost a nízkou ekologickou stopu rozletu tvořivého ducha?
Udržitelnost nebrání kreativitě. Naopak, je to výzva pro architekty a designéry, aby mysleli inovativněji. Udržitelný design podporuje kreativní řešení problémů tím, že zohledňuje environmentální a sociální dopady architektonických rozhodnutí. Vyzývá architekty, aby zkoumali nové materiály, technologie a přístupy k navrhování, které snižují spotřebu zdrojů a poškozování životního prostředí a zároveň vytvářejí esteticky příjemné a funkční budovy.
Co dnes považujete za největší překážku či výzvu v budování opravdu udržitelných staveb?
Jednou z největších výzev při realizaci udržitelných budov je nutnost sjednotit různé subjekty u společné vize. Udržitelná výstavba daleko přesahuje pouhé používání ekologicky šetrných materiálů nebo zavádění energeticky účinných technologií. Zahrnuje komplexní přístup, to jest sociální, ekonomické a environmentální aspekty. Dosažení tohoto souladu je obtížnou prací z mnoha důvodů: jsou mezi nimi rozdílné zájmy, nedostatečná informovanost, zaměření na krátkodobé cíle namísto dlouhodobých, složité předpisy a obavy z rizika. Ve Valode & Pistre věříme, že řešení lze nalézt ve vytvoření silné a jasné architektonické koncepce, o které mohou různé zúčastněné strany snadno komunikovat a najít společnou řeč. Pevná architektonická vize je zásadní pro to, aby projekt obstál od počátečního náčrtu až po výstavbu a finální realizaci.
Oceňované stavby
Na summit Udržitelnost v architektuře a stavebnictví jste přijel mimo jiné představit pařížský Saint-Gobain Tower. Pokud byste tu stavbu měl charakterizovat ze svého pohledu, o co jste při jejím návrhu usiloval především?
Hlavním cílem bylo vytvořit pro společnost Saint-Gobain reprezentativní budovu, která bude vyjadřovat její závazek k zapojení veřejnosti včetně jejích zaměstnanců a ohleduplnosti k přírodnímu prostředí.
Tento cíl byl patrný již od prvního nákresu, který se snažil vyřešit reálný urbanistický a sociální problém ve čtvrti La Defense, a to, jak propojit horní úroveň La Defense s dolní úrovní okolní čtvrti Courbevoie. Toto rozhraní bylo v minulosti zanedbáno a vytvořilo pocit izolace a odloučení ve městě. Naší ambicí při realizaci projektu bylo, aby se budova propojila s oběma zónami a „sešila“ je dohromady. Toto se nám podařilo zavedením diagonály, která vytvořila krystalické kosočtvercové formy, a výraznou siluetu věže.
Reakcí na urbanistické požadavky bylo také umístění veřejných funkcí u paty věže, které poskytují větší interakci mezi budovou a veřejným prostorem, což je opět něco, co návrhy výškových budov často opomíjejí, ale co je nezbytné pro vytvoření pocitu života a energie na úrovni terénu.
Na jedné straně se nachází veřejně přístupná tělocvična, která je k dispozici i nájemníkům, a na druhé straně, která se otevírá na centrální esplanádu La Defense, se nachází výstavní síň a showroom Skupiny Saint-Gobain. Showroom je volně přístupný veřejnosti a umožňuje návštěvníkům objevovat celou plejádu výrobků vyvinutých Skupinou a roli, kterou hrají při zlepšování kvality stavebnictví.
Tento showroom je koncipován jako nejmenší ze tří krystalů. Ve druhém krystalu jsou umístěny pracovní prostory a ve třetím, na vrcholu věže, se nachází konferenční centrum a skylounge. Tato kombinace geometrie a světla má za cíl proměnit budovu v „sochu“ a tak vyvolat pozitivní emocionální odezvu veřejnosti. Navíc při stavbě věže bylo použito více než 80 výrobků vyvinutých Skupinou Saint-Gobain.
V čem je výjimečná z pohledu udržitelnosti?
Tento projekt je výjimečný tím, že přístup k udržitelnosti se projevil nejen v konečné podobě budovy, ale i v celém procesu její výstavby. Pokud se podíváme na uhlíkovou stopu jakéhokoliv stavebního projektu po celou dobu jeho životnosti, až 30 % z ní je spojeno s fází výstavby.
Proto bylo nezbytné, abychom se pokusili snížit její dopad již při stavbě. Toho jsme dosáhli zavedením udržitelných stavebních postupů, které výrazně snížily hlukovou zátěž pro lidi pracující v okolních budovách a umožnily opětovné využití a recyklaci 80 000 tun stavebního odpadu.
V další fázi jsme se snažili o snížení spotřeby energie a vody. V dokončené podobě tak věž Skupiny Saint-Gobain šetří až 40 % energie ve srovnání s běžnou budovou. Toho je dosaženo díky řadě udržitelných řešení: využití geotermální energie pro vytápění a chlazení, automatizace systémů řízení budovy nebo akumulace dešťové vody pro zavlažování osázených ploch.
Je to stavba, na kterou jste nejvíce hrdý nebo mezi svá klíčová díla řadíte i jiné projekty?
Projekty architekta jsou jako jeho děti… to znamená, že nesmím žádné upřednostňovat. Ale na věž Skupiny Saint-Gobain jsme jako tým určitě velmi hrdí a považujeme ji za jeden z nejlepších projektů firmy.
Existuje obecně stavba, klidně i historická, k níž vzhlížíte jako k velké inspiraci či ideálu?
Různé projekty jsou inspirativní z různých důvodů. Zádušní chrám královny Hatšepsut v Egyptě je inspirativní tím, jakým způsobem využívá relativně jednoduchý architektonický nápad k přeměně celého svahu v silnou ikonickou stavbu. Pantheon v Římě a barcelonský pavilon Miese van der Roheho jsou dva velmi odlišné příklady staveb, které jsou inspirativní pro způsob, jakým vytvářejí prostor. Císařská vila Katsura inspiruje mistrovským využitím měřítka, proporcí a rozměrů… Na světě je tolik neuvěřitelných staveb. Je nemožné vybrat jednu jedinou.
•
