Advokát a vedoucí partner EY Law Česká republika Ondřej Havránek novelu považuje za prospěšný krok. Novela zákoníku práce odstraňuje absurdity Regulace home officu, změny u „dohodářů“ či směrnice o work-life balance. To jsou oblasti, které nejvýrazněji postihuje letošní novela zákoníku práce. Advokát a vedoucí partner EY Law Česká republika Ondřej Havránek novelu považuje za prospěšný krok.
Letos na jaře vláda schválila návrh novely zákoníku práce, která do českého řádu zavádí evropskou úpravu směrnic o work-life balance, tedy rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, a také směrnici o předvídatelných pracovních podmínkách. Nakolik se mohou tyto změny projevit v realitě českého pracovního trhu?
Konečné znění novely zákoníku práce považuji za rozumnou kombinaci toho, co po nás vyžadují směrnice EU, které jsou již dlouho po termínu pro transpozici, a několika dalších velmi potřebných změn, které bylo možné v aktuálním legislativním prostředí prosadit a schválit. Oproti původnímu návrhu novely je text výrazně vydařenější a neobsahuje pro zaměstnavatele příliš administrativy navíc nad rámec požadovaný směrnicemi.
Považujete dotčené oblasti skutečně za „bolavou nohu“ tuzemského zákoníku práce, nebo by úpravu zasloužily jiné?
Doručování písemností zaměstnancům za nás přesně takovou „bolavou nohou“ bylo. Novela tuto oblast výrazně posunula k lepšímu. Praktická nemožnost uzavřít v elektronické formě pracovní smlouvu kvůli přísným požadavkům na doručování druhé straně, včetně například povinného připojení uznávaného elektronického podpisu obou stran, byla v dnešní době pokročilé digitalizace až úsměvná.
Jedním z nejdiskutovanějších témat pracovněprávních vztahů dneška je home office. Pokládáte aktuální podobu regulace za dostatečnou a vhodnou?
Celkově je dle mého názoru podoba nové české regulace krokem kupředu. Často kritizovaná povinnost uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku je dle našich zkušeností na místě. Mít práva a povinnosti stran při práci z domova zachycené v písemné formě a ve dvoustranné podobě jsme našim klientům-zaměstnavatelům doporučovali dávno před přijetím novely. Jen tak je možné si zajistit například možnost povolat zaměstnance zpátky na pracoviště či jeho součinnost při kontrolování pracovních výkonů a evidenci pracovní doby.
Je opravdu největším bodem sváru kolem regulace home officu vypočtení skutečných nákladů na práci na dálku, jak by se mohlo zdát z mediálních debat?
Úhrada nákladů na práci na dálku je z mého pohledu v nové úpravě nastavena vhodně. Prokazování skutečných nákladů spojených s prací z domova je pro zaměstnance a zaměstnavatele v praxi velice obtížná disciplína. Novela umožnila zaměstnavateli využít i variantu paušální úhrady, aktuálně ve výši 4,60 koruny za každou započatou hodinu práce na dálku. Pro zaměstnavatele to znamená, že musí evidovat počet hodin odpracovaných zaměstnanci na dálku a odpovídajícím způsobem jim paušál vypočítávat, na druhou stranu ze správně evidované částky nemusí odvádět pojistné.
V průběhu pandemie koronaviru se změnil přístup lidí k práci. Jaký vývoj očekáváte s příchodem mladších ročníků na pracovní trh? Čeká nás časem plnohodnotný návrat do kanceláří na full time jako před pandemií, nebo bude stále přibývat home officů, dohod a zkrácených úvazků?
Z vlastní zkušenosti u nás v kanceláři i u klientů vidíme, že návrat na full time se nekoná, zároveň se ale nenaplňují ani obavy z liduprázdných kanceláří. Většina zaměstnanců v profesích, kde to je možné, pracuje z domova částečně, v rozsahu 2–3 dnů v týdnu, a zbylé dny jsou na pracovišti. Tento trend hybridní práce potvrzuje i nedávný průzkum EY a platit bude podle nás i u mladších ročníků, které alespoň částečný home office vyžadují.
Pokud jde o dohodáře, tedy lidi pracující na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, ti mají získat daleko vyšší míru ochrany než doposud. Pro zaměstnavatele to bude znamenat vyšší náklady, ať už spojené s administrativou, či s nárokem dohodářů na placenou dovolenou. Nebudou se kvůli tomu zdráhat takové vztahy uzavírat a není tím instrument dohod ohrožen?
Ano, změny u dohodářů jsou skutečně výrazné a zaměstnavatelům využívání tohoto institutu nepochybně zkomplikují. Motivace zaměstnavatelů využívat dohodáře tedy může být po novele limitována. Je ale zároveň pravdou, že takto flexibilní formu zaměstnávání nikde jinde v Evropě prakticky nenajdete. Pokud jde o právo na dovolenou, není to až tak kritická věc – nevznikne hned každému brigádníkovi, ale dohodář musí odpracovat 80 hodin, aby si na dovolenou „sáhl“. Další administrativní náročnost přináší schválená verze konsolidačního balíčku, například evidence všech dohod, změny limitů pro variantu dohody bez pojistného a sčítání příjmů od různých zaměstnavatelů pro účely výpočtu těchto limitů.
Chcete získat magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS v PDF zdarma? Zadejte svůj e-mail na odkazu ZDE a zašleme vám ho.
•
