Budova Vltavské filharmonie je jeden z nejočekávanějších projektů budoucnosti. Projekt, jehož investorem je hlavní město Praha, přesahuje svou významností hranice české metropole. Stane se významnou kulturní a architektonickou dominantou České republiky – hudebním centrem Evropy, otevřeným široké veřejnosti.
Prvotřídní koncertní sál v srdci Evropy
Koncertní sál pro symfonickou hudbu nevznikl v Praze více než 100 let. Nejmladší, Smetanova síň Obecního domu, byla otevřena koncem roku 1912. Dvořákova síň Rudolfina dokonce v roce 1885. I když oba sály byly rekonstruovány, stále se jedná o sály historické. Nejenže neodpovídají standardům 21. století, ale bezezbytku ani akustickým požadavkům pro koncerty symfonické hudby.
Jádrem nové Vltavské filharmonie bude koncertní sál o 1 800 místech. Stejně jako hlavní sál i dva vedlejší sály, malý o 700 sedadlech a komorní v konfiguraci black-box pro až 500 osob, budou disponovat technickým vybavením světové úrovně.
V budově budou sídlit dva orchestry – Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Obě uskupení zde najdou odpovídající rezidenční prostory. „České hudební umění minulosti i dneška patří k tomu nejpřednějšímu, čím se může naše země před zbytkem světa pyšnit. Mnozí tvůrci i interpreti po staletí náleželi a i dnes se řadí k světové špičce. Schází nám však doposud zázemí moderních koncertních sálů této kategorie,“ říká dirigent Jakub Hrůša.
Hudební centrum pro všechny
Vltavská filharmonie bude plnit unikátní funkci moderního kulturního centra. Kromě tří koncertních sálů s vysoce kvalitními akustickými podmínkami zde návštěvníci naleznou prostory umožňující hudební vzdělávání a praxi, a to včetně hudebního oddělení Městské knihovny v Praze a jím zřizovaného kreativního hubu, dále multifunkční prostor pro zkoušky, nahrávání a vysílání, střešní restauraci a venkovní i vnitřní relaxační prostory.
Funkce budovy byly pečlivě zvoleny tak, aby Vltavská filharmonie žila dnem i nocí a k návštěvě lákala nejen milovníky klasické hudby, ale širokou škálu obyvatel. Také okolí budovy umožní pořádat koncerty a jiné akce. Vltavská filharmonie bude společenským a komunitním centrem, kde se lidé budou moci setkávat, bavit se, a to nejen uvnitř, ale také na její střeše či v jejím přilehlém okolí.
Vltavská filharmonie bude zájemcům přístupná ze všech směrů a úrovní; budova nedisponuje žádnou zadní stranou. Pečlivě zvolené funkce budovy lákají návštěvníky ze všech stran a zároveň zaručují rovnoměrné rozložení aktivit. Směrem na východ od budovy se bude rozprostírat městský park, jižní strana otevře přístup k vodě, na západní straně vznikne náměstí a na sever se naskytne pohled na novou městskou část Bubny-Zátory.
„Naší ambicí není jen to, aby vznikl perfektní koncertní sál. Chceme postavit kulturní centrum, které bude žít čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu,“ uvedl k projektu vedoucí týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer. A k návrhu dánského studia dodal: „Chtěli jsme také, aby vítězný návrh dovedl návštěvníka až na střechu. A návrh studia BIG to pojal mírou vrchovatou – v podstatě vzal náměstí a dovedl ho až na střechu.“
Světová architektura v podání dánského studia BIG
Soutěž o podobu Vltavské filharmonie vyhrál v roce 2022 světově známý a oceňovaný architektonický ateliér Bjarke Ingels Group (BIG). Mnohé návrhy studia BIG jsou jedinečné použitím průkopnických technologií a často vynikají popíráním tradičních konvencí a rozměrů, jako je tomu například v případě Amager Bakke, moderní spalovny odpadů v Kodani, která funguje zároveň jako lyžařská sjezdovka, Lego House v dánském městě Billund, který připomíná kostičky známé stavebnice, nebo SFC Oceanix City, uměle vytvořeného plovoucího MIT centra pro výzkum oceánů.
Zakladatel studia, architekt Bjarke Ingels, klade důraz na udržitelnost navrhovaných budov a své návrhy zároveň zakládá na rozsáhlém výzkumu. Na začátku procesu vždy pečlivě analyzuje mnohá kritéria, jako jsou například místní kultura a klima, neustále se měnící vzorce moderního životního stylu a stav globální ekonomiky. Časopis Time zařadil v roce 2016 Ingelse mezi stovku nejvlivnějších lidí světa.
„Vltavská filharmonie je zkomponována jako meandrující cesta od břehu řeky na střešní terasu. Proudy veřejnosti a belvederová náměstí spojují městský život s hudbou v jejím srdci,“ říká Bjarke Ingels, partner BIG.
„Vltavská filharmonie je zkomponována jako meandrující cesta od břehu řeky na střešní terasu. Proudy veřejnosti a pražská belvederová náměstí spojují městský život s hudbou v jejím srdci. Pražské sály jsou tvořeny vizuálně poutavými prvky, vyladěny pro zvuk a postaveny tak, aby plnily svou funkci a sbližovaly lidi. Z této rytmické struktury vystupuje symfonie kolonád a balkonů jako platforma pro veřejný život. Nová filharmonie, expresivní a zároveň pragmatická, se stane klíčovou dominantou Prahy – od řeky až po střechu,“ líčí Bjarke Ingels, zakladatel a partner BIG.
Vítězný návrh projektu Vltavské filharmonie nepracuje pouze s budovou, nýbrž v oblasti Vltavské přináší nápaditá řešení veřejného prostoru. Hudební centrum, které se bude tyčit podél východní hranice vybrané parcely, umožní unikátní pohledy na řeku, Pražský hrad, ale také na Staré Město. Kromě zpřístupnění břehu řeky nebo vytvoření nového náměstí a parku v okolí filharmonie její samotná budova také nabídne „symfonii“ kolonád a balkonů, které budou sloužit jako platformy pro veřejný život.
Autoři se v návrhu – nejen koncertních sálů – obracejí na Šumavu, k pramenům Vltavy. Odtud by mělo pocházet dřevo, které bude použito při výstavbě budovy. Dřevěné stropy budou prostupovat z exteriéru do interiéru a symbolicky tak zvýrazní téma otevřenosti Vltavské filharmonie vůči svému okolí. Důraz bude rovněž kladen na implementaci skla, dalšího prvku, který je pro Česko typický a který dominuje fasádě budovy.
Rozvoj území Bubny-Zátory
Vltavská je dnes rušným a velmi komplikovaným místem. Jen těžko bychom hledali těžší úkol pro řešení v rámci soutěže. Prostor kolem holešovického nádraží na severu a jižně položená lokalita Vltavská jsou dnes jedinými dvěma místy, jež tvoří spojení mezi horními a dolními Holešovicemi. Toto území je již po několik generací chápáno jako potenciální součást širšího centra Prahy.
Již mnoho let se hledá typ veřejné stavby, která by svým významem jeho potenciál naplnila a zároveň se stala jednou z celoměstských dominant. Budova Vltavské filharmonie se silným veřejným významem, architektonickou kvalitou a zásadní společenskou důležitostí společně s řešením okolního veřejného prostoru pomůže k navrácení důstojnosti tomuto území.
Kultura jako investice
Projekt Vltavské filharmonie vygeneruje kromě výdajů také příjmy – počítá se, že za deset let výstavby a deset let provozu získají veřejné rozpočty minimálně devět miliard korun zpět jen na daních a odvodech, další zdroje získá stát například díky turismu.
„Proč s přípravou projektu nepočkat, až současná krize pomine? S ohledem na délku přípravy podobných staveb až do termínu jejich dokončení (deset a více let) vždy nějaká ‚krize‘ nastane. V krajním případě by podobné veřejné investice nemohly prakticky vůbec vzniknout. Stavby filharmonií v Hamburku a Rejkjavíku probíhaly přímo v době minulé finanční krize, v Paříži, Štětíně a Katovicích se stavby zahájily ihned po této krizi. Sebevědomá města si uvědomují, že výrazné veřejné investice mohou naopak pomáhat v novém nastartování místních ekonomik,“ říká Zdeněk Tůma, ekonom a bývalý guvernér České národní banky.
Vrcholná fáze rozpracování architektonické studie
Na architektonické studii se vedle stovek odborníků z celého světa podílí český tým Vltavské filharmonie, který je součástí Pražské developerské společnosti, příspěvkové organizace Hlavního města Prahy. Tým za Hlavní město Prahu řídí projekt Vltavské filharmonie a s architekty studia BIG se setkává během pravidelných jednání.
Rozpracování návrhu do finální podoby probíhá od loňského podzimu, kdy svými podněty přispěla i veřejnost. Participace probíhala prostřednictvím veřejné diskuse s architekty BIG nebo například s odborníky na dopravu a zeleň a k účasti byli vyzváni také občané Prahy 7 a zdejší komunitní aktéři.
„Nyní jsme ve vrcholném rozpracování vítězného návrhu do podrobné architektonické studie,“ uvedl Martin Krupauer. Do původního architektonického návrhu studia BIG se v rámci práce na architektonické studii zapracovávají kromě výsledků participace také připomínky poroty soutěže a přizvaných odborníků. S výsledky architektonické soutěže bude veřejnost seznámena po jejím dokončení.
•
