V čem jsou největší týmy firemních právníků podobné elitním advokátním kancelářím? Úvodní otázka, na kterou hledali pro magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS odpověď šéfprávníci předních firem působících v Česku. „Podobnosti shledávám u specializace jednotlivých kolegů a hloubky znalostí, do které jsou schopni mít svou oblast nastudovanou,“ říká Tereza Rychtaříková, vedoucí právního oddělení Vodafone. Souhlasí s ní také Vladimíra Chlandová, která zastřešuje právní experty v T-Mobile. „Určitě jsme si podobní hlubokými zkušenostmi a znalostmi právní problematiky hlavní činnosti dané společnosti (podobně jako je to se specializací v advokátních kancelářích) a také všeobecným rozhledem a tím, že řešíme konkrétní zadání vždy v jeho širších souvislostech,“ říká.
Foto: Shutterstock
Z pohledu právníků Komerční banky jde také především o vysokou kvalitu právních služeb. „Ta je daná výraznou specializací jednotlivých právníků a do značné míry i stylem práce, kde hlavními cíli jsou vedle kvality právní rady a ošetření právních rizik i okamžitá dostupnost našich služeb a orientace na spokojenost interního klienta,“ popisuje Martin Berdych. Gabriela Žáčková Krocová z UniCredit Bank vidí, že jak korporace, tak advokátní kanceláře zaměstnávají právníky s vysokou odborností a kvalifikací. „Oba typy týmů mají tendenci zaměřovat se na různé oblasti práva a často mají specializované oddělení nebo konkrétní právníky pro různé právní disciplíny. Styl práce se začíná velmi podobat, jelikož i firemní právníci jsou v poslední době hodně pod tlakem ohledně rychlosti a zároveň kvality zpracování. Firemní právníci jsou dle mého názoru více tlačeni do minimalistických, ale hlavně lidovějších odpovědí, neboť jejich klientem jsou většinou buď sami zákazníci, nebo kolegové z korporace, kteří neprahnou po sofistikovaných odpovědích s odkazy na paragrafy a čísla judikátů,“ říká Žáčková Krocová.
Jak připomíná šéfprávník z pojišťovny Kooperativa Michal Kalvoda, prestiž firemních právníků v posledních 10 letech výrazně vzrostla. „Je to dáno zejména významem velkých korporací, kde působí silné týmy interních právníků. Právě velké korporace zásadním způsobem ovlivňují českou ekonomiku, a to v různých oborech podnikání,“ říká s tím, že s ohledem na atraktivitu úspěšných firem, jako je například Kooperativa, se běžně stává, že výběrová řízení na pozice firemních právníků jsou zajímavá i pro kolegy z advokacie. „To bylo ještě před pár lety zcela výjimečné,“ dodává Kalvoda s tím, že na rozdíl od advokáta musí firemní právník uvažovat více pragmaticky a musí vnímat, že právo je primárně nástrojem k prosazování ekonomických zájmů. „Podobnost interního týmu velké firmy a elitní advokátní kanceláře je ve specializaci, kterou je potřeba systematicky budovat. Při velké diverzitě právní agendy je potřeba mít experty na různá právní témata. Proto jsme v Kooperativě v rámci právního úseku vytvořili specializované týmy. Stejně jako elitní advokátní kancelář musí být interní právní tým zároveň schopen nabízet komplexní právní poradenství a pokrýt všechna pro firmu důležitá právní témata,“ shoduje se s dalšími vedoucími firemních týmů.
Michal Kalvoda také shrnuje, že kvalita a přidaná hodnota poskytovaných právních služeb je základním parametrem spokojenosti klienta, což platí pro firemní právníky i pro advokáty. „Na rozdíl od advokáta je však práce firemního právníka více standardizovaná a stabilní. Nicméně, i firemní právník musí reagovat na moderní trendy a aktivně prosazovat inovace,“ říká a dodává, že v jeho týmu si zakládá na otevřené komunikaci a vynikající týmové atmosféře. „Nevím, zda to lze říci o všech advokátních kancelářích,“ říká Kalvoda.
Odpovědnost a expertiza roste
Jak přední firemní expertky a experti již naznačili, v posledních letech roste um jejich týmů. Přesto, sledují nárůst v oblasti právní expertizy a odpovědnosti, které musí zastřešovat v rámci týmu a neoutsorcují je směrem k advokátním kancelářím? „S ohledem na expanzi Kooperativy a budování nových ekosystémů, jako jsou automotive nebo péče o seniory, jsme přistoupili k vytvoření specializovaného interního týmu na M&A transakce a akvizice nemovitostí. Dalším velkým tématem je nárůst evropské legislativy, která se prolíná téměř do všech postupů a procesů firmy,“ říká Michal Kalvoda s tím, že ve všech oblastech, které jeho právní tým zastřešuje, vnímá v posledních letech nárůst know-how.
„Nárůst právních oblastí, které jsme schopni pokrýt vlastními silami, vnímáme jako výzvu. Interní know-how z tohoto důvodu cíleně budujeme, investujeme do vzdělání a nebojíme se při práci využívat nové technologie,“ přibližuje Kalvoda. Gabriela Žáčková Krocová jeho pohled potvrzuje. „Oblasti se stále spíše rozšiřují a není možné na všechny nové právní agendy využívat externí advokátní služby, tedy vnímám, že samostudium, čerpání znalostí od kolegů z jiných korporací či různá školení se stala nezbytnou součástí denní praxe všech firemních právníků,“ dodává.
Například Tereza Rychtaříková z Vodafone sleduje ve svém segmentu nárůst v oblasti digitální legislativy, ať už se jedná o regulaci umělé inteligence, implementaci evropského digitálního balíčku, či kybernetické bezpečnosti. „U takto kompaktních a rozsáhlých právních předpisů je sice možno konzultovat jednotlivé záležitosti s externími právními kancelářemi, nakonec to je ale interní právník se znalostí interního prostředí, který odpovídá za zavedení nové legislativy do firemních procesů a komunikaci s dalšími odděleními,“ říká Rychtaříková. „I v našem případě došlo k výraznému posunu know-how právě v důsledku kombinace vysoké komplexity bankovní regulace a souvisejících právních předpisů a výrazné specializace interních právníků. Výsledkem je, že dochází k outsourcingu spíše u dílčích a poměrně konkrétních otázek namísto outsourcingu celých řešení nebo velkých celků,“ doplňuje Martin Berdych z Komerční banky.
„V posledních letech je ve firemních právních týmech kladen větší důraz na detailní znalost interního prostředí a větší míru zapojení právníků do každodenního chodu, operativy a obchodního rozhodování společností. S neustálým nárůstem regulace všeho druhu už není nejdůležitější samotná znalost právních předpisů a schopnost je správně vykládat, ale aktivní spoluúčast na řízení společnosti a spoluodpovědnost za rozhodování tak, aby se na jednu stranu společnosti chovaly transparentně a zodpovědně a na druhou stále zůstávaly konkurenceschopné, což v některých odvětvích se silnou mírou regulace není vůbec lehký úkol. Firemní právník už si tedy nevystačí s „pouhou“ znalostí práva, ale musí být i zdatným ekonomem, vyjednavačem a nezřídka i psychologem,“ říká Vladimíra Chlandová.
Kapsy nejsou bezedné
Pokud se přeci jen šéfprávníci potřebují obrátit na externí pomoc, podle čeho si vybírají, s kým budou spolupracovat? „Především podle expertizy konkrétního advokáta nebo právního týmu, schopnosti nacházet a poskytovat praktická řešení vyhovující konkrétní situaci a samozřejmě také podle cenových podmínek,“ říká Martin Berdych z Komerční banky. „Vždy platí, že externí kanceláře vybíráme podle expertizy, kterou v daném okamžiku potřebujeme. Na druhou stranu už neplatí, že kapsy „korporátu“ jsou bezedné, i my musíme hledět na efektivní využití zdrojů a nastavení rozumné ceny,“ potvrzuje jeho slova Tereza Rychtaříková, vedoucí právního oddělení Vodafone.
Podle Vladimíry Chlandové z T-Mobile musí jít v první řadě o důvěryhodného partnera s dostatečnou mírou znalosti problematiky, kterou potřebují řešit. „Důvěra je pro mě osobně nejdůležitější,“ říká. Jak přibližuje Michal Kalvoda, Kooperativa má v současné době stabilní portfolio advokátních kanceláří, s nimiž má dlouhodobou spolupráci prověřenou řadou úspěšných projektů. „Ve většině právních oblastí máme jasno, kdo je pro nás volba č. 1. Kritériem je pro nás zejména specializace, kvalita služeb a osobní zkušenost. Advokátní kanceláře, s nimiž spolupracujeme, se pohybují na podobné cenové hladině, což vypovídá o velké konkurenci na trhu právních služeb. Cena je jen jedním z parametrů pro výběr dodavatele,“ zmiňuje.
Zajímavý pohled na závěr nabízí Gabriela Žáčková Krocová. „I když je pro nás nejčastěji rozhodující zkušenost s konkrétními kolegy z advokátních kanceláří, určitě nás ovlivňují i pořádané semináře nebo propagace jednotlivých kanceláří na sociálních sítích zaměřená na specifickou oblast. A samozřejmě i doporučení,“ uzavírá vedoucí právního týmu v UniCredit Bank.
Chcete získat magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS v PDF zdarma? Zadejte svůj e-mail na odkazu ZDE a zašleme vám ho.
•
