Dálkově ovládané létající stroje předpověděl již v roce 1898 srbský vynálezce Nikola Tesla. Jejich boom nakonec přišel až v tomto století a drony dnes využívají policisté, filmaři i zemědělci. Nad tím, jakým směrem se má tento trh vyvíjet a jaké možnosti drony ještě přinesou, se zamýšlí zakladatel firmy Dronetag Lukáš Brchl.
Kdy budeme moci letět s dronem třeba do práce?
Přeprava osob drony je téma, kterým se mnoho společností zabývá, ale plné využití tohoto potenciálu ještě není na dosah. Hlavní překážkou jsou bezpečnostní otázky včetně nedostatku regulace pro pohyb velkých přepravních dronů s lidskou posádkou ve vzdušném prostoru. I když na trhu existují drony pro monitoring, sběr obrazu a dalších dat, drony pro lidi musejí překonat technologické a ekonomické bariéry, jako jsou dosah a pohon, což ještě chvíli potrvá.
Jak rychle se toto odvětví rozvíjí?
Využívání dronů se celosvětově vyvíjí extrémně rychle a dynamicky. Například v roce 2020 dosáhl globální trh s drony hodnoty více než 14 miliard dolarů a podle odborníků má tendenci exponenciálně růst. Předpovědi naznačují, že do roku 2025 se trh dokonce zdvojnásobí. Růst je poháněn širokou škálou aplikací včetně průmyslového monitorování, zemědělství, bezpečnosti, zábavy a dopravy. Rozvoj dronů je také podporován pokrokem v technologii včetně vylepšených baterií, lehčích materiálů a pokročilých senzorů, což usnadňuje jejich nasazení ve všech odvětvích.
Kde mají dnes drony největší využití?
Drony lze využít téměř ve všech oblastech života. Asi napadne filmování a zábavní průmysl, nicméně ukazuje se, že například v zemědělství přinášejí drony obrovskou efektivitu. Díky sběru dat a analýze podporují udržitelnost a umožňují optimalizaci procesů, což je dnes klíčové pro moderní farmářství. Používají se pro monitorování plodin, mapování polí, přesnou aplikaci pesticidů a hnojiv, předpověď sklizně a také pro monitorování záplav a eroze. Jakýkoliv dron s výbavou od Dronetagu mohou v reálném čase digitálně vidět všichni účastníci letového provozu.
Co vás dovedlo k tomuto projektu?
V listopadu 2018 jsme se zúčastnili Space Application Hackathonu s původním záměrem řešit migrace a analýzu dat ze satelitních snímků. V jeho průběhu jsme si uvědomili nedostatek nástrojů pro identifikaci dronů na trhu a rozhodli se tuto mezeru vyplnit. Tehdy neexistovala žádná jasná legislativa ani výhledy do budoucna v oblasti regulace dronů, ale růst jejich využití v průmyslu naznačoval potřebu efektivního řešení pro jejich koordinaci a sběr dat. Na základě těchto poznatků jsme se zaměřili na vývoj hardwaru a softwarové platformy pro optimalizaci jejich využití.
Vaše firma jde mílovými kroky dopředu, uspěli v soutěži Vodafone Nápad roku, loni v prosinci jste byli vybráni do prestižního akcelerátoru DIANA, který organizuje Severoatlantická aliance. Na jaké další úspěchy jste momentálně pyšní?
Poptávka po celém světě šla během minulého roku obrovsky nahoru, což nás vedlo ke zvýšení produkce z několika desítek kusů téměř na tisíc za týden. V současnosti jsme schopni dodat šest set až tisíc zařízení týdně do různých částí světa, přičemž našimi odběrateli jsou jak uživatelé dronů, tak výrobci. Rozmach poptávky také vedl ke stěhování z malého prostoru ve Střešovicích, kde jsme prakticky vyráběli v garáži bez oken, do velkorysých prostor na Vinohradech – takže doslova z garáže do vily.
Dronetag nyní aktivně podporuje více než deset tisíc dronů ve 20 zemích světa, přičemž největší podíl je v USA. Jsme hrdí, že jsme jako první na světě získali povolení tamních úřadů pro letectví na nabídku remote ID modulu, což je hardware sloužící k dálkové identifikaci dronů. Po úspěšném zařazení v USA se nyní zaměřujeme na evropský a asijsko-pacifický region. Naší misí je zpřehlednit provoz dronů a díky našemu řešení data nejen vysílat, ale i přijímat, vizualizovat a sdílet do různých platforem. Máme mnoho partnerů, kteří od nás data berou a integrují je do svých řešení řízení provozu bezpilotních letadel.
Nedávno jste se vrátil z Číny z exkurze pořádané společností Huawei. Jak na vás působí tamní technologické prostředí v porovnání s Evropou?
Obzvlášť mě zaujal rozvoj elektromobility a výzkumně-vývojové kapacity země. V tamním technologickém prostředí jsem spatřil dynamiku, která neustále zvyšuje laťku v oblasti vývoje dronů a souvisejících technologií. Byla cítit motivace posouvat hranice k novým technologiím a miniaturizaci. Každý region má vlastní unikátní charakteristiky a přístupy k technologickému vývoji. Nicméně technologické prostředí Číny vyniká rychlostí.
Mohlo by třeba právě asijské prostředí jako první nabídnout budoucnost s drony plně integrovanými do každodenního života běžné populace?
Mohlo a je to vidět i v současnosti. Mnoho inovací v oblasti technologického pokroku pochází z Asie, kde jsou státy známé svým „early adopters“ přístupem neboli časným osvojováním novinek a aktivně představují nové technologie celému světu. Některé země již testují plně autonomní drony v pilotních provozech.
•
