Drony už dávno nejsou jen zajímavou hračkou, ale pomalu a jistě se stávají průmyslovým odvětvím s velkým potenciálem, stejně jako celá oblast bezpilotního létání. Téma je proto čím dál atraktivnější jak pro odborníky, tak veřejnost, o čemž svědčí i úspěch fóra DroneCon 2024 pořádané týdeníkem Euro ve spolupráci s ČVUT a Ministerstvem dopravy ČR, které se
zúčastnilo více než dvě stě návštěvníků.
Co musí Česko udělat, aby si nejen nenechalo „uletět dron“, ale i se stalo v této oblasti lídrem?
Úvodní videozdravici k nabitému sálu přednesl ministr dopravy Martin Kupka.
Fórum DroneCon 2024 zahájil videozdravicí ministr dopravy Martin Kupka, který potvrdil, že jeho resort vnímá drony a bezpilotní létání jako důležitou součást budoucnosti a příležitost pro nové trendy v udržitelné dopravě. „Je důležité vytvořit prostředí, které bude poskytovat příležitosti jak pro startupy, tak pro vývoj a výzkum. Musíme udržet krok s postupem evropských partnerů, máme předpoklady stanout na špici,“ řekl Kupka. Na tom, že Česko má potenciál být významným hráčem, se s ním shodl i generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas.
„Aby nám neujel vlak, nebo tedy spíše neuletěl dron, máme poslední šanci zareagovat. Máme dokonce šanci dostat se v tomto ohledu i do čela. Praha je na sedmém místě žebříčku vhodnosti pro rozvoj bezpilotního létání, který bude složité naplnit, ale nesmíme se bát odvážných a netradičních řešení. Potřebujeme rozjet pilotní projekty, nejen dělat PR,“ uvedl Klas, podle nějž je základním krokem Česka přikročit k létání mimo dohled operátora.
Otázkou bude správná regulace
Proces k uskutečnění tohoto kroku je podle Klase již ve vývoji. „Musíme počítat s tím, že to bude probíhat za pochodu a směřovat k bezpečnému plnému zapojení bezpilotního létání do současného provozu. Bude to plně automatický systém postavený na tržní bázi, kde budeme provozovat centrální informační systém, na němž už pracujeme, a věříme, že bude připraven včas,“ popsal vývoj Klas.
O nutné rychlosti a flexibilitě hovořil též Martin Kučera, člen představenstva Letiště Praha odpovědný za letecký provoz a bezpečnost. „Čeká nás hodně práce. Je třeba si uvědomit, že to, co si za více než sto let odpracovalo klasické letectví, si nyní musí velmi rychle odpracovat i letectví bezpilotní,“ řekl Kučera s tím, že integrace bezpilotního letectví musí být v prvé řadě maximálně bezpečná a byznysově smysluplná. „Je to nesmírně složitá věc, ale nesmíme se jí vzdát, naopak už dnes o ní musíme s vyhlídkami na budoucnost intenzivně přemýšlet,“ dodal Kučera.
Vojtěch Petráček, rektor ČVUT, přivítal plný sál a za svoji instituci deklaroval záštitu akci.
Zásadní pro český úspěch v oblasti bezpilotního létání bude podle účastníků diskusních panelů správná regulace. „Špatná regulace může celý segment zahubit, dobrá regulace ho může naopak nastartovat a otevřít. Neobejdeme se bez úzké spolupráce se soukromým sektorem a schopnosti rychlé komunikace, protože samotné technologie se vyvíjejí rychle,“ řekl Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR. A konstatoval, že hospodářská komora je připravena převzít část odpovědnosti v oblasti regulace a aktivně řeší, jak pro tento model nastavit hranice. „Nevidím důvod, proč by pak českou, dobře nastavenou a fungující regulaci nemohli od nás opisovat i ostatní,“ nastínil s optimismem Zajíček. „V Evropě nás může v bezpilotním letectví trochu zbrzdit etická otázka, kterou je ale zcela v pořádku se zabývat, bude to náročná celospolečenská debata, stejně jako debata o naší soběstačnosti a nezávislosti jak na Číně, tak na USA a dalších hráčích,“ doplnil k tématu Kučera.
Na nutnost umožnit létání mimo dohled operátora upozornil z praxe i Karel Švejda, náměstek Správy železnic pro provozuschopnost dráhy, jelikož právě Správa železnic je jedním ze subjektů, které drony používají. „Cílem je autonomní létání mimo dohled operátora, protože bez toho je operátor pořád jenom pochůzkář, byť s dronem,“ řekl Švejda, s nímž souhlasil Jakub Karas, prezident UAV Aliance pro bezpilotní průmysl. Podle něj jak Správa železnic, tak například ČEPS sami nejlépe vědí, jak a k čemu drony používat a na co je potřebují, a nevidí příliš důvodů je v tom svazovat.
„Pokud budeme létat jen na vizuální kontakt s operátorem, s dronem, co umí létat mnohem dále, pak to má nulovou přidanou hodnotu,“ komentoval svůj postoj Karas. O přidané hodnotě, kterou drony přinášejí, promluvil i Jaroslav Řešátko, výkonný ředitel společnosti Telink. „Dron je dnes standardní pracovní nástroj, který zvyšuje produktivitu práce. O potřebě zvyšovat produktivitu práce a její přidanou hodnotu se často mluví, je to něco, čemu by se mělo jít naproti, ne to komplikovat,“ zmínil v debatě Řešátko.
Technologické téma života i smrti
Nejen válka na Ukrajině ukázala, že drony budou v budoucnu stále častěji spojované s otázkami bezpečnosti. „Ony už bezpečnost v mnoha regionech zajišťují. Není to budoucnost, je to současnost,“ otevřel třetí diskusní blok fóra Ladislav Semetkovský, výkonný ředitel společnosti Primocco. Jeho slova reflektoval i brigádní generál Roman Hyťha, ředitel Sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR při ministerstvu obrany, dle nějž i armáda dělá velké kroky, včetně těch nepopulárních, aby byla na drony připravena. „Změnili jsme v tomto ohledu jako armáda myšlení a to se bude dále měnit,“ komentoval Hyťha přístup armády k dronům.
Názor na důležitost dronů pro oblast bezpečnosti sdílel i Vladimír Šafařík, projektový manažer společnosti Rohde & Schwarz, podle kterého drony budou mít na bezpečnost podstatný vliv, ale nesmíme zapomínat, že pokud se dostanou do nesprávných rukou, mohou ji i ohrozit.
V závěru celé akce se diskutující zamýšleli nad tím, jakým směrem se bude, a především by se mělo, vyvíjet bezpilotní letectví v Česku. Jan Beran z firmy Honeywell Aerospace potvrdil velká očekávání zákazníků, že již v příštím roce uvidí funkční prototypy nových technologií. Josef Kašpar, generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, pak konstatoval, že funkční transportní bezpilotní letoun na trhu chybí a poptávka po podobném řešení je vysoká. „Máme příležitost vyhrnout si rukávy, otevřít první koridor a uskutečnit v něm pravidelné létání. Nic tomu nebrání, systémy jsou, jen si to musíme odpracovat,“ zahleděl se do blízké budoucnosti Štěpán Alexa, ředitel služeb bez lidské obsluhy ve firmě CSG Aerospace, s tím, že pilotním projektem by mohl být například společensky dobře přijímaný a byznysově smysluplný projekt v oblasti zásobování lékařským zařízením. Alexa pak uzavřel: „Není čas otálet, je čas začít a přetavit různé pokusy v reálný provoz.“
•
