Týdeník Euro vychází již šestadvacátým rokem a po celou dobu své existence se netajil tím, že společná evropská měna byla jedním z inspirativních prvků při volbě názvu ekonomického magazínu. Jako ve všech zpracovávaných tématech, ani v otázce eura nejsme bezhlavými zastánci, či odmítači, naším cílem je vám – chytrým čtenářům – přinést maximálně objektivní informace. A protože „hlas byznysu“ považujeme za důležitou součást debaty o případném zavedení společné evropské měny v Česku, rozhodli jsme se uspořádat anketu mezi osobnostmi, které ovlivňují byznys v naší zemi.
Otázka byla jednoduchá: Má Česká republika přijmout euro? Na výběr byly tři varianty odpovědí: ano, ne, nemám jasný názor. Během posledního lednového týdne na naši výzvu zareagovalo 114 ředitelů firem, podnikatelů a „kapitánů českého byznysu“. Výsledky vyzněly jednoznačně: 71 procent z nich se vyslovilo pro zavedení eura, 23 procent bylo proti a šest procent respondentů nemá dostatek informací pro své rozhodnutí.
Právě absence dat, analýz a diskuse v otázce případného zavedení eura chybí spoustě manažerů, jak opakovaně zmiňovali ve svých odpovědích. Z komentářů, kterými někteří respondenti doplnili svou odpověď, jsme část vybrali a přinášíme je na následujících čtyřech stranách – ať už jde o zastánce přijetí, nebo byznysmeny s opačným názorem.
Dalším Švýcarskem se nestaneme
Martin Jahn, viceprezident Škody Auto, je přesvědčen, že Česko by mělo společnou evropskou měnu přijmout. Ostatně samotná automobilka a největší český exportér v euru interně funguje. „Škoda Auto přešla na evropskou měnu už loni v lednu, kdy se euro stalo primární měnou finančního řízení i reportingu. Významná část nákupu výrobního materiálu a služeb i prodeje je realizována v eurech, z pohledu finančního řízení tak tento krok částečně snížil riziko kurzových ztrát, ale i množství administrativy. Nadále ovšem přetrvává nejistota plynoucí z vývoje směnných kurzů obecně. Zaměstnance platíme v korunách, ale účetnictví vedeme v eurech, takže mzdy generují kurzové dopady do výsledku společnosti. Výsledek zjišťujeme primárně v eurech, ale daň musíme odvést v korunách. Pokud by Česko vstoupilo do měnové unie, tato nejistota v plánování by se zmenšila,“ soudí Jahn.
Petr Knap z poradenské společnosti EY k tomu dodává: „S eurozónou jsme úzce propojeni a dlouhodobě je euro a EU naší jedinou geopolitickou alternativou. Že bychom se stali dalším Švýcarskem a zvládli si sami, úspěšně a suverénně vládnout? Tak tomu jsme se za téměř 35 let ani nepřiblížili.“
Koruny, nebo eura? Anketa týdeníku Euro mezi českými manažery přinesla řadu argumentů i zřejmý vzkaz. Foto: Shutterstock
Pavel Sovička, šéf developera průmyslových nemovitostí Panattoni Europe, připomíná úzkou provázanost s ekonomikou evropské měnové unie: „Česká koruna je z hlediska objemu malá měna, nevýhody převyšují nad výhodami.“ Aleš Malenka, generální ředitel mlékárenské skupiny Savencia Fromage & Dairy, soudí, že euro je důležité spíše jako politický symbol, být součástí západní Evropy, než ekonomický. „V byznysu euro zjednoduší konsolidaci, ušetří transakční poplatky a kurzové rozdíly. Naopak sdílím obavy ze zdražení v souvislosti s přechodem a zaokrouhlováním, jak tomu bylo v naprosté většině zemí při zavádění. Jako klíčový vnímám kurz, za který se měna zafixuje, což by aktuálně bylo někde mezi 24,50 až 25 korunami za euro,“ říká Malenka.
Šéf Českých radiokomunikací Miloš Mastník se považuje za zastánce eura. „Přes veškeré přehmaty a chyby bruselské administrativy jsem přesvědčen o správnosti projektu spojené Evropy. Čím dál častěji slýcháme názory odpůrců, že nám euro sebere část autonomie a že přechod již není tak výhodný, jak tomu mohlo být v minulosti. Nejsem si vědom toho, že by jakákoli země, která v poslední době na euro přešla, utrpěla nějaké významné škody. Naopak je evidentní, že eurozóna přežila inflační roky s menšími dopady než Česko. Máme tendenci zapomínat, jak mnoho a již celkem dlouho profitujeme z členství v EU. Přechodem na společnou měnu dáme najevo, že nám na jednotě Evropy záleží a že jsme za společnou Evropu připraveni nést i zodpovědnost,“ tvrdí Mastník.
Richard Kaucký, zakladatel společnosti Software602, soudí, že ekonomické výhody a nevýhody v současnosti vycházejí 50 ku 50: „Jedná se o politické rozhodnutí, jehož případné ano může přinést ukotvení Česka ve strukturách EU. Proto jsem pro.“ Pavel Dvořáček, generální ředitel výrobce destilátů Rudolf Jelínek, vyjmenovává své čtyři argumenty pro přijetí eura: „Byl to náš závazek v době vstupu do EU, euro nám pomůže při silnějším ukotvení do Evropy, většina českého byznysu v Česku je v eurech. A pozitivní je i potenciální snížení role českých politiků.“ Své body, proč by hlasoval ano, popisuje také Jiří Doubrava, šéf výrobce outdoorového oblečení Direct Alpine: „Zjednodušení administrativy, snížení ztrát z důvodů kurzových rozdílů a zapojení se do eurostruktury pevnějším poutem.“
Průmyslník Martin Wichterle ze skupiny Wikow Industry připomíná, že přijetí eura reprezentuje daleko širší než pouze ekonomický rozměr: „Přiváže nás blíže k euroatlantickému prostoru a zmírní rizika, že přepadneme do sféry ,rusko-byzantského‘ vlivu. Kdoví, jestli by Řecko bylo ještě v Unii, kdyby nemělo euro jako národní měnu – a v jaké sféře zájmu by se nyní nacházelo.“ David Manych, partner investiční skupiny Natland, míní, že Česko neumí používat samostatnou měnu ani jako součást měnové politiky. „Je jen nástrojem úzké skupiny zájmových aktivit. Jsem přesvědčen, že s eurem budeme i jako společnost v eurozóně více prosperovat.“
Ondřej Beránek, ředitel Bohemia Sektu, je přesvědčen, že nemá smysl zůstávat izolovaným ostrůvkem s vlastní měnou. „Navíc s objemově malou měnou, jejíž kurz může být snadno ovlivňován netržními vlivy, ať už spekulativními obchody, nebo intervencemi ze strany národní banky,“ říká Beránek. Miroslav Kotík ze společnosti Efko-karton odpověděl takto: „Jsme příliš malí na to si dělat svoji měnovou politiku, pouze to nahrává spekulacím.“ Pavel Čmelík ze společnosti Inexad ho doplňuje: „Konečně by nebyla možnost svádět neúspěch na moc nízkou nebo vysokou korunu a firmy by musely ukázat konkurenceschopnost na trhu se stejnými parametry.“
Leon Jakimič, zakladatel sklářské firmy Lasvit, reagoval stručně, ale jednoznačně: „Ano, chceme euro! Kde to mám podepsat?“ Šéf softwarové firmy ABRA Jaroslav Řasa má také jasno: „Jsme malý stát, který je součástí velkého hospodářského celku. Město New York taky nemá svou měnu v rámci USA.“
Byznys jede v eurech
Na výhodách zavedení společné měny pro byznys se shodují šéfové firem napříč odlišnými segmenty. Jiří Kůs, prezident Asociace nanotechnologického průmyslu, říká, že přijetí eura je v ekonomickém i politickém zájmu naší země: „Popravdě by mě nenapadlo, že s tím budou naše politické reprezentace řadu let otálet a že se to stane předmětem jalových diskusí. Národní měna komplikuje export a také odrazuje zahraniční investory, aby v Česku investovali do nanotechnologií.“ Tezi o zlepšení prostředí pro investory podporuje Juraj Krúpa z česko-slovenské investiční skupiny AJ Investments: „Díky nižšímu riziku přišlo na Slovensko po zavedení eura několik silných zahraničních investorů, a to i do oblastí s vysokou nezaměstnaností,“ říká Krúpa a jako příklad dává Volvo na východě země.
Roman Latuske ze společnosti ZDR Investments, která investuje do komerčních nemovitostí, popisuje, jak v podstatě celý trh již přešel na fungování v eurech. „Jak v nájmech, inflačních doložkách, tak i v bankovním financování nemovitostí. Zavedení evropské měny by výrazně zjednodušilo účetní administrativu a snížilo náklady na měnové zajištění,“ objasňuje Latuske. Martin Kůs, který založil módní značku Vuch, je rovněž pro společnou měnu. „Aktuálně držíme měny ve 30 účtech a v různých bankách, což je administrativně dost nekomfortní. Navíc pro české firmy je výhodné půjčovat si v eurech, jelikož jsou daleko levnější.“
Marek Dvořák, obchodní ředitel společnosti Swarco, vysvětluje nevýhody podnikání zahraničních firem v Česku: „Vyrábíme v EU, tedy nakupujeme v eurech a zde prodáváme v korunách. V okamžiku vypsání zakázky začínáme sledovat vývoj měnového kurzu a odhadujeme nejlepší čas nákupu eura pro případ vítězství a uzavření obchodu. Riziko změny kurzu a čas strávený jeho hlídáním musíme promítnout do finálních cen jako všechny podobně fungující společnosti,“ popisuje Dvořák. Peter Weiss ze společnosti K+B Progres nabízí řešení, kdy by koruna a euro byly na určitou dobu svázány pevným kurzem, což by proexportně orientovaná ekonomika Česka ocenila, ale zároveň by zůstala koruna v oběhu. Josef Zajíček ze společnosti Benet Holding potvrzuje tezi, že zavedením společné měny by se významně stabilizoval český průmysl. „Za léta v byznysu jsem zažil výkyvy kurzu až 30 procent, což bylo pro mnoho firem smrtelné. Ale také mě mrzí, že jsme se zavázali, že vstoupíme do EU, včetně společné měny a teď ,švejkujeme‘ a chceme splnit pouze část našeho závazku,“ říká Zajíček.
Z vyjádření byznysmenů je zřejmé, že spousta v Česku podnikajících firem již v euru naplno „jede“. „Jsme dopravní a logistická společnost, která obsluhuje velkou část exportních firem v Česku. Většinu nákladů i fakturace máme v eurech,“ popisuje Aleš Willert, generální ředitel logistické skupiny CS Cargo. „V našem podnikání je stále větší problém držet hotovost na mzdy a provozní náklady v korunách. Více než polovina klientů nám platí v eurech. V této měně si i vyplácíme zisk. Samozřejmě můžeme měnu vždy konvertovat, ale pokud to děláte ve větších částkách, pak na poplatcích a konverzních kurzech tratíte nemalé peníze,“ vysvětluje Zdeněk Tomíček z advokátní kanceláře CEE Attorneys. Patrik Schober z agentury PRAM vypočetl, že kurzové ztráty firmě ročně odeberou zhruba pět procent ze zisku: „Kdybychom měli euro, zisk by byl vyšší a i daně bychom platili větší.“ Petr Palička, ředitel Penta Real Estate, dokonce uvedl, že ve firmě funguje kompletní účtovací agenda již jen v evropské měně.
Diskuse a fakta chybějí
Respondenti ankety se shodují v tom, že k rozhodnutí takto důležité otázky chybí širší diskuse a také ekonomické analýzy případného kroku. „Jsem pro zavedení eura, nicméně předtím je potřeba velmi dobře informovat a bojovat proti dezinformacím, aby širší společnost se zavedením souhlasila. Také bychom se měli vyvarovat chyb sousedního Slovenska, kde při přepočtu došlo k masivnímu zaokrouhlování cen směrem nahoru,“ říká ředitelka společnosti Profimed Alexandra Kala. Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, je dlouhodobým zastáncem eura v Česku, ale postrádá hlubokou debatu jak v odborné, tak politické rovině. „Někteří politici vytrvale pracují na vytváření obav a strachu ze ztráty české koruny. Argument o zásahu do státnosti nevadil při dělení republiky a při naplnění závazku vyplývajícího ze vstupu do EU se používá,“ říká Wojnar s tím, že zavedení eura by mělo být vyvrcholením reformního úsilí české ekonomiky.
Marcela Fialková, ředitelka strategie UDI Group, připomíná, že výhody zavedení eura pro exportéry vyčíslily (ojedinělé) analýzy na maximálně půl procenta HDP. „U rozhodnutí, které Česku, respektive ČNB, může vzít poměrně důležitou část suverenity, je třeba hlas více stran, včetně veřejnosti. Pokud zavedení eura podporuje jen osm procent občanů, je to samozřejmě zcela nedostatečné. Což je ale dáno faktem, že skutečně odborná debata o zavedení eura se tu nevede. A jako u většiny politických rozhodnutí se o tématu mluví spíše v ideologické rovině,“ dodává Fialková.
Vhodnou dobu jsme prošvihli
Manažeři, kteří se vyslovili proti přijetí eura, zmiňují především nemožnost určovat vlastní měnovou politiku prostřednictvím ČNB, mimo jiné pomocí kurzu koruny a nastavením výše úrokových sazeb aktivně ovlivňovat podporu exportu. „Ukázalo se, že jednotná měna není vhodná pro všechny, země jihu ztratily velkou část své konkurenceschopnosti. A také se potvrdilo, že vlastní měna je důležitým monetárním nástrojem. Naše ekonomika má řadu specifik, jako jsou vysoký podíl exportu, důležitost průmyslu, navázání na německou ekonomiku, a vlastní makroekonomická politika je podle mne důležitá. Většina zemí eurozóny má značně vysoké zadlužení vůči HDP, společné ručení za závazky v rámci eurozóny skutečně není pro naši ekonomiku výhodou. To převažuje nad pozitivy, jako je jednoduché cestování a odstranění transakčních nákladů v rámci eurozóny,“ říká Jan Hrdina, ředitel společnosti Asko. V podobném duchu hovoří Pavel Diviš, zakladatel a šéf technologicko-strojírenské společnosti TGS. „Jsem ochoten přizpůsobit se ve prospěch národního zájmu. Jen se mi zdá, že pojem ,obecný zájem‘ se zneužívá, realita je jiná. Zájem jednotlivců (i firem) nehraje pro celek roli, takže jsem proti přijetí eura,“ soudí Diviš.
Zamítavě na anketní otázku odpověděla i Kateřina Haring, prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek a majitelka firmy Dynamic Group. Mimo jiné se obává zdražení „všeho všem“. „Nejsme na tom ekonomicky dobře, evropské země mají spoustu svých problémů a stáhlo by nás to ještě níže. Čas a vhodnou dobu na přijetí eura jsme prošvihli, kdy přijde další vhodná doba, nevím. Naše firmy podnikají v zahraničním obchodu, takže výhody jednotné měny vnímám, ale je třeba říct, že na kurzových rozdílech se dá nejen tratit, ale i vydělat.“
Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus, upozorňuje na důsledky případného vstupu do eurozóny. „Euro nás implicitně více proplete s EU. Což je negativní, jelikož Brusel nevnímám jako místo, odkud by v poslední době přicházely smysluplné nápady. A zatímco vstup do eurozóny je teoreticky jednoduchý, výstup je prakticky nemožný, dosud neexistuje precedens.“ I z tohoto důvodu se Pfeilerovi jako nejlepší strategie jeví vyčkávání, například pokud se podaří postupně odstranit strukturální ekonomické nerovnováhy, kterými měnová oblast trpí.
Jiří Hub, šéf softwarové společnosti Asseco Solutions, také poukazuje na nedodržování základních pravidel v eurozóně. „Založením jsem liberál a vždy jsem se považoval za příznivce přijetí eura. Nicméně citelné zpolitizování tématu, zejména v posledních dnech, mě donutilo ke kritickému zamyšlení. A nečekaně jsem dospěl k závěru, že v tuto chvíli bych nedokázal přijetí eura podpořit. Pro mnohé firmy by život byl určitě jednodušší, ale politické proklamace o závazku a řeči o elitním klubu, kterého musíme být členem, považuji za účelové. Vždyť onen klub, jehož členové nejenže nedodržují pravidla, ale dokonce se už ani příliš nesnaží vymáhat jejich dodržování, o svůj lesk a elitu přichází. Navíc v dnešní velmi nejisté době obětovat možnost si řídit nezávislou měnovou politiku považuji za čiré bláznovství. Nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou či zatím nízká konvergence mzdové a cenové úrovně pro mne hovoří jasně proti. Zatím. Rád se znovu v budoucnu kriticky zamyslím, ale teď říkám ne,“ říká Hub.
Miroslav Kopřiva, ředitel řetězce Intersport ČR, si myslí, že Česko by se mělo vydat cestou inovativní skandinávské ekonomiky, kde funguje samostatná měna. „Švédsko a Dánsko prosperují lépe než předlužený blok eurozóny. Navíc hluboce nesouhlasím se směřováním EU, která neustálým zvyšováním regulací, byrokracie, ESG a přehnaně rychlým zaváděním bezuhlíkové ekonomiky vážně podvazuje hospodářskou prosperitu našeho kontinentu. Budoucí prosperitu Česka vidím ve větší podpoře vzdělanosti, snižování byrokracie ve prospěch svobodného podnikání. Potřebujeme inovace, ne společnou měnu,“ říká Kopřiva.
Michal Bednář, generální ředitel zdravotnické skupiny EUC, uvedl: „Teď pro euro není vhodná doba. Ekonomicky je to nejisté a politicky v tuto dobu neřešitelné.“ Zita Vinšová, ředitelka agentury EV Communications, zmiňuje uplatňování „moderních progresivistických“ politik v eurozóně, což postupně vede k rychlému oslabování celého uskupení. „Jednoho dne tak může dojít k tomu, že investorům dojde trpělivost a přestanou státní dluhopisy kupovat. A pokud jde o spolupodílení se na vytváření společné politiky, vzhledem k naší velikosti bychom zásadní vliv na rozhodování neměli. Naopak bychom ztratili možnost použít kurzovou politiku pro případnou stabilizaci ekonomiky.“
Ano, ale…
Šest procent respondentů doplnilo svou odpověď ano, či ne doplňujícím dovětkem. Petr Borkovec, generální ředitel finanční skupiny Partners, reagoval takto: „Je super, že tam máte kromě ano a ne i jinou možnost, ale stále na to neumím odpovědět. Mám jasný názor a odpověď: buď ve formě ne teď, nebo ano, ale později. Dlouhodobě bychom euro určitě přijmout měli, ale nyní není vhodná doba to řešit,“ domnívá se Borkovec.
Jan Lát ze společnosti Beneš a Lát k anketě napsal: „Má odpověď je ano, ale… Byl bych pro přijetí eura za podmínek, že jsou v eurozóně dodržována pravidla, která si sama zóna vytyčila. Bohužel opakovanými výjimkami ze svých pravidel ztratila punc prémiového klubu a vlastní měna s rozumně se chovající centrální bankou začíná být výhodou.“
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal vysvětluje, proč v daný moment nemá jasný názor: „Česko se zavázalo k přijetí eura ve zcela odlišné ekonomické realitě, než v jaké nyní žijeme. Je také nutné upozornit, že cenová hladina v zemích platících eurem je obecně vyšší než u nás. Výhoda snížení nákladů na obchodování se zeměmi eurozóny v podobě odpadnutí směnných nákladů je samozřejmě věc, která by mohla vést ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělských produktů na evropském trhu. Celkově jsem k přijetí eura v Česku opatrný,“ doplňuje Doležal. Martin Hamšík z agentury PEPR Consulting míní, že o přijetí eura nakonec rozhodne trh, respektive sám byznys. Připomíná, že polovina firemních úvěrů byla v loňském roce realizována v eurech. „Přestože nejsme oficiálně součástí eurozóny, tak zásadně ovlivňuje českou ekonomiku. Je to však jen platební nástroj, nikoli zázračný způsob řešení problémů,“ říká Hamšík.
A na závěr úsměvný komentář Petra Dvořáka, bývalého generálního ředitele operátora Vodafone ČR: „Jsem jednoznačně pro společnou měnu. Bez eura bychom neměli ani váš ekonomický týdeník.“
•
