V loňském roce si Rakousko ekonomicky vedlo velice dobře. HDP se podle údajů Eurostatu zvýšilo téměř dvakrát více než průměru Evropské unie. „K meziročnímu růstu rakouské ekonomiky o 4,9 procenta přispěla především odvětví služeb, jako jsou stravování, ubytování, obchod a doprava a ekonomické služby, které v letech koronavirové pandemie výrazně utrpěly. Cestovní ruch představoval důležitou vzpruhu pro ekonomiku, i když oživení v ubytování a stravování bylo kvůli pandemii na nižší úrovni,“ vysvětluje rakouský ministr práce a hospodářství Martin Kocher, se kterým týdeník Euro vedl rozhovor.
Pro letošní rok odhady Rakouské hospodářské komory předpokládají výrazně nižší růst rakouské ekonomiky. Co je příčinou a jaký hospodářský růst odhadujete?
V důsledku rostoucí inflace a války na Ukrajině postihl také rakouskou ekonomiku ve druhé polovině roku 2022 mezinárodní hospodářský pokles. Prognózy předpokládají, že naše domácí produkce může znovu zrychlit začátkem roku 2024, kdy cenový tlak a ceny energií poleví a dostaví se světová konjunktura. V důsledku toho by se měl opět zvýšit i růst rakouského hospodářství. Pro rok 2023 se v létě předpovídal ekonomický růst o 0,3 až 0,5 procenta HDP, který by měl v příštím roce zrychlit.
Zásadním faktorem ovlivňujícím ekonomiku je pokračující ruská agrese proti Ukrajině. Jak ovlivnila rakouskou ekonomiku a export?
Válka na Ukrajině měla a má významné ekonomické důsledky. Rychle rostly například ceny energií. Válka vedla od roku 2022 k cenovým šokům a překážkám v dodávkách, a tím k významným otřesům zejména v průmyslu. Energie a základní vstupní produkty byly velmi drahé nebo někdy dokonce nebyly k dispozici vůbec. Proto výroba zboží v roce 2023 stagnovala, i když výchozí situace byla původně velmi dobrá.
Na začátku války na Ukrajině v únoru 2022 patřilo Rakousko spolu s Českem k zemím nejvíce závislým na ruském zemním plynu, v případě Rakouska to bylo kolem 80 procent. Nakolik se Rakousku podařilo tuto závislost snížit a jakým způsobem? Pomáhá i spolupráce v rámci EU a například s Českem?
Rakousko je jako vnitrozemský stát závislé na plynu z plynovodů. Historicky vedou plynovody pro přepravu plynu z východu na západ, což ztěžuje diverzifikaci zemí zásobujících plynem. Je to výsledek energetické politiky uplynulých desetiletí, která byla zaměřena na liberalizaci trhu a s tím související zaměření na nákladovou efektivitu. Za uplynulého 1,5 roku se Rakousku podařilo snížit závislost na ruském plynu z 80 na zhruba 56 procent. Spolková vláda si dala za cíl být do roku 2027 nezávislá na ruském plynu.
Energie a jejich ceny jsou zásadní pro podniky i občany. Ceny energií přitom v uplynulém roce dramaticky vzrostly. Jak Rakousko pomohlo občanům a firmám s jejich cenami?
Rakouská spolková vláda zavedla opatření s cílem ulevit občanům i firmám, například snížení daní ze zemního plynu a elektřiny na minimální úroveň zdanění, kterou legislativa EU umožňuje, či zákon o vyrovnání nákladů na elektřinu s cílem zmírnit zátěž průmyslu a zavedení cenové brzdy u elektřiny. Kromě toho jsme jako spolková vláda zavedli pro firmy dotaci nákladů na energie jako podpůrné opatření, které kompenzuje zvýšené ceny elektřiny. V rámci dotace na náklady na energii jsme již vyplatili více než 400 milionů eur. Byla také zřízena samostatná paušální sazba nákladů na energie na podporu malých podniků a mikropodniků, přes kterou jsme těmto společnostem poskytli dalších 21 milionů eur.
Ceny energií zároveň ovlivnily spotřebitelskou inflaci, která podle Eurostatu loni v zemích platících eurem dosáhla 9,2 procenta. Nejdůležitější zbraně pro boj s inflací má Evropská centrální banka, ale podniká v tomto ohledu něco i samotné Rakousko?
Jako spolková vláda jsme přijali komplexní opatření k boji proti inflaci a udržení kupní síly. Byla podpořena valorizace sociálních dávek, zrušena takzvaná studená progrese zdanění nárůstů mezd, byly zavedeny jednorázové platby ohroženým skupinám, klimatické a protiinflační bonusy, dotace nákladů na elektřinu a nový strop nájemného. Pro mě jsou transparentnost a konkurence prioritami v boji proti inflaci. Prostřednictvím opatření federální vlády jsme také podpořili kupní sílu spotřebitelů. Kromě toho mnou vedené ministerstvo právě nyní vyvíjí právní rámec pro posílení transparentnosti cen a hospodářské soutěže v obchodu s potravinami.
Ceny energií a stabilita dodávek energie jsou klíčové pro fungující ekonomiku, zejména průmysl. Probíhající energetická transformace však vede k růstu cen energie a zejména obnovitelné zdroje energie mají menší stabilitu dodávek. Jak chce Rakousko tyto výzvy překonat?
Rakousko podporuje expanzi obnovitelných zdrojů energie, jako je solární energie, větrná a vodní energie a biomasa, investičními dotacemi a tržními prémiemi s cílem snížit závislost na fosilních palivech a posílit konkurenceschopnost obnovitelné energie v dlouhodobém horizontu. Připravujeme také dotace na obnovitelné plyny, jako je biometan a obnovitelný vodík. K uskutečnění vodíkové strategie má přispět spolupráce ministerstva práce a hospodářství a ministerstva ochrany klimatu na společné vodíkové platformě Hydrogen Partnership Austria. Ta má zajistit nepřetržitou výměnu mezi firmami, vědci, administrativou a občanskou společností, poskytovat informace o aktuálním vývoji v oblasti vodíku a možnostech financování a podporovat tak rakouskou vodíkovou ekonomiku.
Jak vnímáte hospodářskou spolupráci mezi Rakouskem a Českem? Existují zde nevyužité, ale perspektivní oblasti, které byste chtěl dále rozvíjet?
Česko je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska na světě, a dokonce nejvýznamnějším ve střední a střední Evropě. Zhruba 1 800 poboček rakouských firem zaměstnává v Česku kolem sta tisíc lidí. Příliš málo rakouských firem ví, jak silný je český letecký průmysl, ať už jde o letecké součástky, nebo celé systémy do letadel. Rádi bychom upozornili zejména rakouské společnosti z jiných odvětví, které již v České republice působí, jako jsou dodavatelé automobilového průmyslu, aby rozvinuly spolupráci i v této oblasti.
Jste nejen rakouským ministrem hospodářství, ale i práce. Míra nezaměstnanosti byla v květnu podle Eurostatu 4,7 procenta. Jaké jsou vyhlídky v této oblasti? Může Rakousko dále snížit nezaměstnanost, nebo naopak lze očekávat její nárůst?
Dopady stagnace na trhu práce nezůstávají bez povšimnutí, ale stále vidíme poměrně vysokou odolnost na trhu práce. S celostátní nezaměstnaností 6,1 procenta na konci srpna je o něco vyšší než loni, ale nesmíme zapomínat, že současně zaznamenáváme rekordní zaměstnanost s více než čtyřmi miliony pracujících. Prognózy nejsou tak jednoduché, protože exogenní faktory mají vždy určitý vliv na trh práce. Rakouský institut pro ekonomický výzkum (WIFO) a Institut pro pokročilá studia (IHS) předpovídají, že rakouská nezaměstnanost dle Eurostatu v roce 2023 mírně vzroste a v roce 2024 se vrátí na úroveň roku 2022, kdy byla nižší než za uplynulých 15 let.
Zásadním problémem, kterému evropské země čelí, je stárnutí populace, jež zvyšuje tlak na důchodový systém, ale i na trh práce. Jak konkrétně se Rakousko s tímto trendem vypořádává?
Mým cílem jako ministra práce je udržet zaměstnance v pracovním životě a ve zdraví co nejdéle, aby byl co nejlépe využit současný potenciál pracovní síly a také odbornost starších zaměstnanců. V této oblasti sledujeme několik strategií. Zde stojí za zmínku preventivní program fit2work a národní strategie Zdraví na pracovišti pro udržení, podporu a obnovu zdraví v rámci firem, které jsou zaštiťovány ministerstvem práce a hospodářství.
Nejenže evropská i rakouská populace stárne, ale mění se i struktura ekonomiky. Jak Rakousko pomáhá pracovníkům a firmám adaptovat se na rostoucí automatizaci, robotizaci a očekávané využití umělé inteligence? Máte v této oblasti speciální programy?
Nabídka kvalifikací našich úřadů práce (v Rakousku pod názvem AMS – Arbeitsmarktservice – pozn. red.) zahrnuje řadu nabídek z oblasti poradenství, kvalifikace a také orientace na trhu práce, které podporují uchazeče o zaměstnání a společnosti v přizpůsobení se udržitelné transformaci a novému vývoji ve světě práce. Důraz u kurzů zprostředkovaných AMS je výuka základních klíčových kvalifikací v dovednostech, které jsou potřebné pro budoucí průmyslová odvětví, ale také technické profese. Program Ženy v řemeslech a technologiích má například za cíl zvýšit podíl žen v těchto oblastech budoucnosti. Existuje také stipendium pro kvalifikované pracovníky, které má pomoci snížit potřebu kvalifikovaných pracovníků v sociálním, IT, elektrotechnickém nebo kovodělném odvětví, kde pociťujeme velký nedostatek zaměstnanců. Také neustále prověřujeme a dále rozvíjíme učňovské obory s ohledem na jejich aktuálnost a nové požadavky na trhu práce.
Vaše ministerstvo se také stará o rakouské kulturní dědictví a podporu cestovního ruchu, který je jedním z důležitých hospodářských odvětví Rakouska. Jak se Rakousku podařilo po koronavirové pauze přilákat zahraniční turisty?
Pandemie a různá omezení zasáhly cestovní ruch obzvlášť tvrdě. Již v roce 2022 jsme však mohli pozorovat, že poptávka po dovolených v rakouských turistických regionech opět výrazně vzrostla a trend pokračoval i v roce 2023. Díky silné podpoře ze strany naší destinační agentury Österreich Werbung, která Rakousko propaguje jako dovolenkovou destinaci v zahraničí, se zahraniční hosté dokázali pro Rakousko opět velmi rychle nadchnout. Potěšující je, že se počet přenocování v Rakousku nyní téměř vrátil na úroveň před příchodem koronaviru. Rakousko těží zejména ze své pověsti spolehlivé a bezpečné dovolené. Dobrá dostupnost a dobrý poměr ceny a výkonu přispívají k vysoké konkurenceschopnosti našeho cestovního ruchu.
Existuje například v oblasti cestovního ruchu nebo kulturního dědictví společná iniciativa zemí bývalé monarchie, zejména Rakouska, Česka a Maďarska, ke spolupráci?
Spolupráci v cestovním ruchu je přikládán velký význam nejen na národní, ale i přeshraniční úrovni. Rakouská hradní správa se například podílí na řadě mezinárodních projektů financovaných EU, jejichž cílem je přeshraniční propojení v oblasti památkové ochrany a zachování architektonického dědictví. Partnery těchto projektů jsou také instituce například z Maďarska, Česka, Rumunska, Polska a Slovenska. Společně s těmito partnery byl v minulosti vytvořen školicí program ve stavebnictví a v současnosti se pracuje na opatřeních na podporu tradičních řemesel. Země rovněž spolupracují v rámci programů EU Interreg. Prostřednictvím těchto multilaterálních a bilaterálních programů EU podporuje mnoho projektů v oblasti cestovního ruchu.
•
