K vědě, výzkumu a inovacím žebříčky prostě patří. Existují sofistikované rankingy kvality univerzit, výsledků základního výzkumu, ale také výzkumu průmyslového, aplikovaného a byznysových inovací. K těm nejrenomovanějším náleží Global Innovation Index, jehož nejnovější edici 27. září zveřejnila Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO).
Slavnostní vyhlášení se konalo v Ženevě, tudíž radujících tam muselo být poměrně dost – nejinovativnější zemí světa se totiž stalo domácí Švýcarsko. Vyhrálo na základě 80 sledovaných indikátorů, jejichž vyhodnocení zařadilo na další místa Švédsko, USA, Velkou Británii a Singapur. Hlavním letošním tématem související konference byly investice do inovací v době zvyšujících se nejistot – svět se mění před očima, AI čili umělá inteligence výrazně vstupuje do inovací i byznysu a geopolitické napětí ve světě stoupá.
Hlavním tématem při prezentaci Global Innovation Indexu 2023 byly inovace v období velikých nejistot a výzev.
Globální inovační index 2023 přináší řadu zásadních poznatků: stále roste počet vědeckých publikací, rostou počty (ale ne finanční objem) investic rizikového kapitálu a přibývá nápadů i patentů. Sečtené korporátní investice do inovací loni dosáhly historického maxima. Spolu s AI roste poptávka po výkonném počítačovém hardwaru, vývoji čipů a také novátorských grafických kartách. Globálně (ale ne moc) se navýšily i veřejné výdaje na R&D, tedy výzkum a vývoj; výraznější navýšení se týkalo Japonska a Jižní Koreje. Výrazný boom inovací je patrný v oblasti informačních technologií, v digitalizaci, zdravotnictví a energetice.
Česko si mírně pohoršilo
„Navzdory poklesu financování rizikovým kapitálem by nás měl Global Innovation Index 2023 v celosvětovém měřítku ujistit, že inovační činnost ostrým tempem pokračuje, ale bude se od kvantity přesouvat ke kvalitě. Díky indexu mají tvůrci politik na celém světě i nadále k dispozici masivní a důvěryhodný zdroj dat, aby mohli vytvářet proinovační politiky, a uvolnit tak inovační potenciál svých obyvatel,“ řekl generální ředitel WIPO Daren Tang.
Týká se to i Česka, které skončilo v letošním žebříčku na 31. pozici, což je postupné zhoršení z 24. místa v letech 2020 a 2021 i z loňské 30. příčky. Pro srovnání: inovačně jsou nyní lepšími státy kupříkladu 16. Estonsko, 18. Rakousko, 23. Belgie anebo 30. Portugalsko. Naši východní sousedé, Slováci, jsou 45. ve světě – Maďarsku náleží 35. a Polsku 41. místo.
Každý sledovaný stát má i svoji „inovační kartu“. Co se dá vyčíst z té české? Z údajů, které sledují inovační ekosystém zemí, kvalitu institucí, četnost lidských zdrojů, výzkumnou infrastrukturu v zemi, byznysové prostředí i počty výstupů, vyplývá, že Česku patří 20. – a tedy průměrná – příčka ze 39 hodnocených zemí v Evropě. Inovace zhruba odpovídají velikosti země i výši HDP a v poměru k investovaným penězům přinášejí mírně nadstandardní výstupy. Česko si dobře vede v ukazateli znalostí a technologií (21. na světě), ale velmi zaostává v uvádění nápadů na trh (až 82. pozice), což je hodně pod evropským průměrem. Silnou stránkou je vývoz průmyslového a high-tech zboží s vyšší kvalitou.
Není to tak dávno, co nám „anonisté“ Andrej Babiš s Karlem Havlíčkem slibovali, že se z Česka stane „Country for the Future“, země budoucnosti. A už je to celý rok, kdy premiér Petr Fiala vystoupil na konferenci Týdne inovací s projevem, v němž zazněla tato slova: „Abychom se zařadili mezi nejúspěšnější země na světě, musíme změnit způsob, jakým pohlížíme nejen na sebe, ale také na budoucnost. Musíme si začít věřit a musíme se začít měnit. Klíčem jsou právě investice do výzkumu, vývoje a inovací. Na to jsem sázel v roli rektora Masarykovy univerzity, ministra školství, lídra opozice i předsedy vlády.“ Mezi nejlepšími jistě nejsme, ale země z první inovační desítky, jako je Finsko či Nizozemsko, ukazují, co je k tomu zapotřebí.
•
