Jak předcházet nemocem z potravin

Potraviny, které se na český trh dostávají z jiné země EU, se nepovažují za dovezené, říká Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství.

Jaká rizika nám hrozí při nesprávném skladování nebo zpracování potravin?
Pro běžného spotřebitele je správné skladování a zpracování potravin tou nejlepší cestou, jak se vyhnout onemocněním z potravin. Obecným principem je udržet pro kteroukoli potravinu správný teplotní řetězec, aby se zabránilo množení a šíření bakterií, jako jsou Salmonella nebo Campylobakter, a nedostali se tak zbytečně do potíží. Příliš vysoká skladovací teplota může vést k nežádoucím reakcím, jako jsou změna barvy, vůně nebo chutě, či způsobit růst mikro­organismů, což je nebezpečné zvláště u masa. Naopak příliš nízká teplota může vést hlavně u ovoce a zeleniny k nežádoucím změnám barvy a textury. Nadměrný přístup světla zapříčiní u brambor klíčení, u tuků a olejů žluknutí. U vysoké vlhkosti je riziko pomnožení nežádoucích mikroorganismů na povrchu, což se týká hlavně plísní. U příliš nízké vlhkosti během skladování nehrozí bezpečnostní riziko přímo, ale produkt se znehodnocuje osycháním, okoráním nebo deformací. Každá hospodyňka také ví, že během skladování musíme zabránit přístupu škůdců.

Jaké zásady bychom tedy měli dodržovat při skladování potravin a jejich přípravě?
Vždy je nutné skladovat potraviny tak, jak je uvedeno na obalu, nedávat do kontaktu potraviny s dalšími potravinami představujícími mikro­biální riziko – například syrové maso by nemělo přijít do kontaktu se zeleninou nebo jinými potravinami. Zároveň pokud maso skladujeme v mrazničce, jednotlivé kusy masa před uložením do mrazničky dáme do plastového sáčku nebo jiného vhodného obalu. Potraviny je vhodné rozmrazovat pozvolna při teplotě zhruba 5 °C, aby nedošlo k nežádoucímu pomnožení mikrobů, a nezmrazovat už jednou rozmrazené potraviny. V domácnosti je důležité plesnivé potraviny vždy hned vyhodit, prostory pro skladování potravin udržovat čisté a bez kolísání teplot a zamezit přístupu hlodavců a hmyzu.

Co podniká váš resort v oblasti vzdělávání obyvatelstva k tématu bezpečnosti potravin?
Ministerstvo zemědělství (MZe) a také dozorové organizace, jako jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, informují veřejnost o výsledcích činnosti prostřednictvím svých webových stránek. Na Ministerstvu zemědělství jsou tyto informace shromažďovány a publikovány také Informačním centrem bezpečnosti potravin, které je součástí Odboru bezpečnosti potravin MZe a vedle bezpečnosti potravin se zaměřuje také na výživu obyvatel.

Pojmy „datum použitelnosti“ a „datum minimální trvanlivosti“ jsou pro lidi často matoucí. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Datum použitelnosti – na obalu může být také „Spotřebujte do…“ – se uvádí na potravinách, které jsou náchylnější ke kažení jako mléčné nebo masné výrobky, a uvádí dobu, po kterou si potravina zachovává svoje specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Pro spotřebitele to znamená potravinu zkonzumovat do uvedeného data. Na trhu se po uplynutí této doby produkty již nesmí dál ani bezplatně distribuovat. Naproti tomu datum minimální trvanlivosti vymezuje dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti a zdravotní nezávadnost, ale i později je po­užitelná.

Jak Mze zajišťuje, aby potraviny dovážené ze zahraničí splňovaly české normy bezpečnosti a hygieny potravin?
Potraviny, které se na český trh dostávají z jiné členské země Evropské unie, se nepovažují za dovezené, protože při obchodování v rámci členských zemí EU se uplatňuje takzvaný volný pohyb zboží. K obchodování v tomto případě nepotřebujete žádná speciální povolení ani certifikáty. Potravina musí být samozřejmě bezpečná, správně označená a musí splňovat příslušné obecně závazné právní předpisy. Pokud jde o dovoz potravin ze třetí země, je možné v případě nebezpečí uplatnit některé mechanismy, například pozastavit dovoz určité potraviny.

Jaký je postup při stahování výrobků z trhu v případě zjištění bezpečnostního problému?
Spotřebitelé mohou hlásit své podněty u příslušného dozorového orgánu, a to podle charakteru výrobku. V případě potravin živočišného původu je dozorovým orgánem Státní veterinární správa, pro potraviny rostlinného původu je kontrolním orgánem Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Podnět ke kontrole lze oznámit oběma státním orgánům samozřejmě přímo prostřednictvím místních inspektorátů těchto organizací nebo prostřednictvím elektronického formuláře na jejich oficiálních webových stránkách.

Můžete představit kampaň „EU volí bezpečné potraviny“?
V návaznosti na úspěšnou první fázi byl letos zahájen již třetí ročník společné kampaně členských států EU a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, jejímž základem je pomáhat Evropanům při výběru potravin vysvětlováním vědeckých poznatků o bezpečnosti potravin a posílit vědomí, že věda stojí za bezpečností potravin. Má tím zvýšit vědomý výběr potravin. O účast v kampani projevilo letos zájem celkem 16 států včetně Česka, pro které je to první rok kampaně.

Přečtěte si také