Zajímavý podnikatelský nápad je třeba ověřit, tedy nebát se jít doslova s kůží na trh. Čím dříve přijde zpětná vazba uživatelů, tím lépe pro vývoj služby či produktu. Za druhé to chce hodně přemýšlet o rozpočtu a dobře rozlišovat, které výdaje jsou opravdu nezbytné. A konečně se nesmí zapomínat na právní stránku věci, tedy ochranu duševního vlastnictví, smlouvy či dodržování všech regulací. Tak zní základní rady, které má pro startupisty Michaela Garajová, vedoucí korporátního týmu a společnice advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL. „Česká startupová scéna se vyznačuje spoustou inovativních nápadů. Přesto se však zdá, že samotné start-upy občas přehlížejí potenciál využití všech dostupných technologických inovací a nástrojů ve vlastních procesech,“ zní další poznatek právničky, jejíž specialitou jsou právě rodící se firmy a venture kapitál.
U svého profilu na stránkách kanceláře SEDLAKOVA LEGAL máte velmi trefné motto: Tajemstvím úspěchu je umět něco, co jiní neumí. V čem si myslíte, že ho naplňujete?
Myslím, že úspěch v advokátní praxi často vyžaduje nejen porozumění právním aspektům případu, ale také porozumění klientovi. Každý případ je jedinečný, protože jej utvářejí lidé. A ti jsou pokaždé jiní. Pokud jsem schopna dobře porozumět klientovi, znát celý jeho příběh, pak jsem schopna poskytnout mu právní pomoc na míru. Já sama jsem člověk zaměřený na budování vztahů. Snažím se vždy vidět problém z perspektivy ostatních, a to mi dává ohromnou výhodu, abych mohla dělat svoji práci lépe.
Specializujete se na právní pomoc start-upům. Dnes se lze dočíst, že tato česká scéna nabírá velkou dynamiku a budoucí jednorožci se začínají řadit do fronty. Je to právě silná perspektiva, co vás přitáhlo k této oblasti byznysu?
Já i všichni moji kolegové v kanceláři žijeme inovacemi, jinak bychom netvořili tak skvělý tým! Dokonce jsme založili interní Digital Team, který sleduje a testuje nejnovější technologie, někdy dokonce i start-upy, se kterými pracujeme. Takže technologické start-upy jsou mi blízké i z hlediska oblasti, o kterou se sama ve volném čase zajímám. Pokud se některému z nich podaří probojovat mezi jednorožce, tak ano, cítím neuvěřitelnou satisfakci, že jsem mohla být u zrodu něčeho tak výjimečného.
Dalším důvodem, proč chci pracovat právě se start-upy, je jejich kreativita, nadšení a energie. Člověka to vždycky nakopne, a hlavně mu to dodá novou perspektivu. I v právu můžeme a mnohdy musíme být kreativní, ale je to o něco komplikovanější než v technologiích.
Správný start-up má pověst tak trochu punku. Jak musí právník přistupovat k této klientele, aby uspěl? Má to nějaká specifika?
Ano, startupová scéna je punková, ale to jsme tak trochu i my. Abych udržela krok s tímto typem klientů, musím se umět rychle adaptovat na nové podmínky a výzvy a být maximálně flexibilní. Často v sobě musím objevit kreativitu, abych našla co nejvhodnější řešení pro konkrétní problém, a to i o půlnoci. To mě pak posouvá v tom, že hledám pořád nové cesty, jak našim klientům co nejvíc usnadnit život.
Jak hodnotíte prostředí, které Česko start-upům nabízí? Určitě je tu spousta lidí se skvělými nápady a zdá se, že stále lépe funguje i jejich uvádění do života…
Z mého pohledu je v Česku poměrně velké množství inkubátorů, akcelerátorů a startupových ekosystémů, které mohou uvést v život něčí nápad. Nejhorší je, když někdo suší nápad v šuplíku a nevěří mu. Co když je to právě náš jednorožec? Díky inkubátorům a podobným platformám si mohou lidé ověřit svůj nápad a nasbírat cenné rady a názory.
Kromě toho se v Česku rozvíjejí různé startupové akademie jako například CzechCrunch Startup Academy, které propojují start-upy s mentory a investory. Podobné projekty rozšiřují start-upům síť kontaktů a poskytují další důležité zdroje pro jejich růst. Toto všechno přispívá k pozitivním vyhlídkám pro start-upy v počáteční fázi, i když získání financí může být potom náročnější.
Je tomuto druhu rozvoje podnikání nakloněn český právní řád?
Český právní řád dává start-upům a investorům poměrně velkou svobodu v tom, co si mezi sebou sjednají. Respektuje market standard v oblasti venture kapitálových fondů, což je pro investory klíčové. Na druhou stranu, a je to často skloňované slovo v souvislosti se start-upy, vládne v Česku stále silná byrokracie. Tu pociťujeme zejména v oblasti (ne)digitalizace státní správy, což někdy může mít vliv i na realizaci celé transakce. Není to však nepřekonatelná překážka.
Co nám stagnuje a vypadá, že se v nejbližší době ani nezlepší, je přístup ke zdanění zaměstnaneckých akcií. Ten se nadále, a to i po posledních změnách, zdá být zastaralý a neodpovídá současným trendům a potřebám moderního byznysu. Standardní podmínkou investorů je, aby společnost zavedla ESOP jako motivaci pro pracovníky. Start-upy si často nemohou na začátku dovolit zaplatit lidi tak, jak by si to zasloužili. Proto jim nabízí alternativu: podíl na firmě. Bohužel s ohledem na daňovou zátěž to není nejvhodnější řešení.
Kdybyste vy sama mohla změnit jednu věc, aby se zde start-upům dýchalo lépe, která by to byla?
České podnikatelské prostředí má relativně málo takzvaných angel investorů, tedy investorů, kteří poskytují kapitál start-upům v jejich raných fázích. Tato situace často vede k tomu, že mnoho start-upů musí financovat vývoj svého minimálního životaschopného produktu neboli MVP z vlastních zdrojů, což může být pro některé z nich přinejmenším náročné. V Česku se také většina kapitálových fondů soustředí na investice ve fázích Seed a Series A, s menším důrazem na Pre-seed fázi.
Pokud bych tedy měla možnost změnit jednu věc, zaměřila bych se na posílení a rozvoj sítě angel investorů. Tím by se zvýšila dostupnost kapitálu pro start-upy v jejich nejranějších fázích, což by jim umožnilo lépe rozvíjet své nápady a inovace bez nutnosti spoléhat se pouze na vlastní zdroje. Posílení sítě angel investorů by také mohlo přinést větší diverzitu v investicích, což by podpořilo širší spektrum zajímavých projektů.
Investoři hodně mluví o tom, jak ocenění a návratnost investic změnila inflace a na ní navázaný vývoj na kapitálových trzích. Jak se to promítlo na startupové scéně?
Vysoká inflace a související vývoj na kapitálových trzích měly výrazný dopad na startupovou scénu v České republice. Vysoká inflace vedla ke zvyšování provozních nákladů a snižování hodnoty firem, tedy k takzvanému down-round. Jedná se o situaci, kdy investoři kupují podíly ve start-upu za nižší cenu než v předchozích investičních kolech, což vede ke zvýšení jejich podílu na společnosti. V reakci na tyto výzvy některé start-upy využily takzvanou bridge investici nebo překlenovací financování. Toto financování jim poskytlo částečnou finanční podporu, která jim pomáhá „přežít“ do doby, kdy budou moci začít další větší investiční kolo.
Dohledat lze různá čísla, ale vesměs shodně ukazují, že se v roce 2022 domácím start-upům podařilo navzdory složité době získat výrazně více kapitálu něž v roce předchozím. Jak se vyvíjel rok 2023?
Rok 2022 se pro české start-upy ukázal jako překvapivě úspěšný, protože dosáhly výrazného nárůstu v získávaných investicích. Naproti tomu rok 2023 přinesl výraznější skepsi, což se odrazilo na celkovém objemu investic. Tento pokles byl důsledkem několika faktorů včetně již zmiňované vysoké inflace. Fondy se chovaly opatrněji, což mělo za následek nižší investiční aktivitu především v rámci Seed a Pre-seed fází. Největší objem investic směřoval do Series A start-upů v rozvíjejících se fázích, kdy expandují do zahraničí. Tato situace naznačuje, že pro úspěšnost start-upů v roce 2024 bude klíčové, jak se vyrovnají s těmito výzvami a jak se jim podaří přizpůsobit proměnlivým podmínkám trhu.
Byla tu řeč o prostředí, které Česko nabízí. Co by z vašeho pohledu mohli nebo měli změnit domácí startupoví podnikatelé, aby byli úspěšnější?
Všichni víme, že česká startupová scéna se vyznačuje spoustou inovativních nápadů. Přesto se však zdá, že samotné start-upy občas přehlížejí potenciál využití všech dostupných technologických inovací a nástrojů ve vlastních procesech. Ty mohou podstatně zefektivnit jejich provoz, zvýšit jejich konkurenceschopnost, atraktivitu pro investory a zákazníky a zejména poskytnout prostor soustředit se na rozvoj byznysu.
Je tedy důležité, aby byly i start-upy otevřeny využívání nových možností ve vlastních procesech. To jim umožní lépe se adaptovat na dynamicky se měnící trh a zůstat před konkurencí.
Kdybyste měla dát lidem, kteří chtějí rozjet podnikání kolem unikátního nápadu či řešení, několik rad do začátků, jak by zněly?
Pokud má někdo skvělý nápad, tak jej musí v první řadě ověřit. Takže nebát se jít s kůží na trh. Všichni, kteří podnikají, vědí, že to není snadný krok. Není jen o úspěších, ale také o pádech. Neúspěch je běžnou součástí podnikání. Je třeba učit se z vlastních chyb a být připraven změnit směr nebo přistoupit k věcem novým způsobem. Čím dříve si startupisté ověří svůj nápad, tím dříve budou mít první feedback od svých potenciálních zákazníků či partnerů. To jim umožní vytvářet produkt podle reálných názorů veřejnosti a zároveň jej vyvíjet s ohledem na uživatele, přičemž klíčové je porozumění jejich potřebám a preferencím.
Další radou jsou budgety. Vidíme, jaký byl rok 2023, a nevíme, zda bude rok 2024 lepší, co se týče toků financí. Proto je nutné řádně si promyslet, jaké výdaje jsou must-have a které pouze nice-to-have. Start-upy by se měly vyhnout zbytečným výdajům a zaměřit se na klíčové aktivity, které přinášejí opravdovou hodnotu.
V neposlední řadě je nutné myslet také na právní aspekty podnikání, včetně ochrany duševního vlastnictví, smluv a compliance. Pokud bude jednou start-up hledat investora, ten si vždy posvítí i na právní stránku celého projektu.
Michaela Garajová
Je vedoucí korporátního týmu a pražské pobočky advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL a její nová společnice. Ve své praxi se zaměřuje primárně na vyjednávání investic jak ze strany investičních fondů, tak startu-pů, právní pomoc startu-pům, nastavování holdingových struktur a vztahů mezi společníky i na zajišťování běžné korporátní agendy společností.
•
