Kde nyní nakupujete plyn? Víte, z jaké země pochází? Lze vyloučit, že dodáváte plyn původem z Ruska?
Do Česka fyzicky žádný plyn z Ruska neproudí. Všechen, který jde přes Ukrajinu a Slovensko, končí buď v Rakousku nebo Itálii. Plyn nakupujeme v Německu na tamní burze od německých partnerů. Část také od norských partnerů, kde jde z větší části o plyn těžený přímo v Norsku nebo dovezený přes LNG terminály v Německu nebo Nizozemsku. Do nich a následně do Česka také přichází plyn z USA či Kuvajtu.
Co by bylo s cenou plynu, kdyby Rusko loni nezačalo válku na Ukrajině?
Teď se dopustím mírné spekulace, ale mám za to, že se Rusové na tu situaci připravovali, a to tím, že skoupili zásobníkové kapacity v Evropě a nenaplnili je. Tím dokázali manipulovat cenou na trhu, která před tím byla velmi nízká. Podle jednoho scénáře by Rusové stále chtěli získávat trh na úkor Norska a ponechali by nižší ceny. Ale přijde mi pravděpodobnější, že chtěli vyvolat krizi, aby mohli prodávat za vyšší ceny.
Foto: Radek Vebr
Rusové tedy válku připravovali a „plynaři“ o ní věděli?
Můj soukromý pocit tomu odpovídá. Že se chystali, že věděli o možnosti války, a proto vše připravili tak, aby mohli zvedat ceny. A když začne válka, tak ty „poletí“ nahoru. Mysleli si, že budou mít tlak na Německo i na nás, kdy jsme byli stoprocentně závislí na ruském plynu, abychom do podpory Ukrajiny nevstupovali. Ale ani ve snu je nenapadlo, že se Evropa tak sjednotí a půjde za Ukrajinou. Takže jim ten kalkul s vydíráním nevyšel.
Dalo se ze situace vyjít bez takového výrazného zdražení energií a bez dopadů na evropské hospodářství i rodiny?
Chyba vznikla daleko dřív. Když byla Evropa, speciálně Německo, závislá na ruském plynu, nechali jsme se tam dotlačit, i protože vazby Merkelové s Putinem byly velmi úzké. Němci měli dokonce vlastní LNG terminál, ale nakonec ho ani nespustili. Takže vlastně nediverzifikovali riziko, což se vymstilo jim i nám, protože nemáme přístup k moři, takže jsme neměli jiné možnosti. Tím, že jsme tranzitní země, jsme byli ve vleku té velké chyby a až tehdy jsme pochopili, že být závislý na jediném zdroji je špatné.
Válka trvá, energie však zlevňují. I Pražská plynárenská ohlásila další snížení ceny plynu, letos již třetí. Můžete ještě zlevňovat?
Bude záležet na více aspektech. První z nich připadá na hospodářský vývoj Číny. Ta je velkým odběratelem plynu a byť má jednu „trubku“ napojenou z Ruska, je to pro ni nedostatečné. A pokud by se tam rozjel podobný boom jako před covidem, bude potřebovat výrazně více plynu, a tím pádem požene ceny nahoru. Druhou věcí zůstává válka na Ukrajině. Pokud bude trvat, Evropa nebude dál brát ruský plyn. Třetím bodem je nastávající zima. Pokud bude normální, vše se zvládne bez velkých cenových výkyvů, pokud mírná, byl by dokonce tlak na ceny směrem dolů. Při kruté zimě by šly ceny nahoru, ale nevěřím, že až na úroveň jako v době vrcholu během konfliktu. To určitě ne.
Můžeme se dočkat předválečných cen plynu?
To si nemyslím, protože část LNG dovážíme z USA, kde jsou náklady na těžbu břidlicového plynu výrazně vyšší než v Rusku. Možností by mohl být Katar, kde jsou náklady na těžbu nižší než v Rusku, skoro nulové, protože berou plyn jako odpad k těžbě ropy.
Kromě plynu dodává Pražská plynárenská elektřinu. Jak se liší vývoj cen u obou komodit a na čem závisí?
Vývoj cen plynu a elektřiny je přibližně stejný. Když stoupá cena plynu, pak i elektřiny, protože její cenu určuje relativně nejdražší výroba. Zejména pokud to bývaly plynové elektrárny. Pro představu, účinnost plynové elektrárny bývá kolem 50 procent, navíc na jednu megawatthodinu elektřiny se spotřebují dvě megawatthodiny plynu. K tomu se musejí připočítat emisní povolenky, jejichž cena je nyní vysoká. Do toho promlouvá také počasí. Zjednodušeně se dá říct, že v létě půjdou ceny dolů, kdežto v zimě nahoru.
Mohou mít či mají vaši zákazníci výhody, pokud u vás odebírají plyn i elektřinu?
Máme speciální bonus, když k nám přijde zákazník i s druhou komoditou. Jde o otevřenou soutěž, a když máme systémy na dodávky plynu, dá se to využít i pro elektřinu. Dělají to tak i ostatní konkurenti na trhu. Navíc si jako plynárna potřebujeme zajistit budoucnost, protože Evropská komise tlačí na dekarbonizaci kontinentu. Přestože je plyn ekologičtější než uhlí, nějakou uhlíkovou stopu má. Jenže signály z Bruselu jsou matoucí a stále nevíme, kam se energetika bude ubírat. Bylo by třeba, aby nastavil vizi, kterou nebude měnit. Evropa by si zasloužila mantinely a komise musí říct: garantujeme vám, že když do „toho“ budete investovat, vrátí se vám to. To teď chybí a je to velká slabina energetiky.
•
