Česko se i díky poloze ve středu Evropy stalo v uplynulém desetiletí důležitým transportním uzlem a centrem logistiky. Toto odvětví přidružené k dopravě se zde začalo rozvíjet na začátku devadesátých let 20. století. „V té době začaly u nás vznikat specializované logistické společnosti, ať už domácí, nebo přicházely zahraniční společnosti,“ popisuje Pavel Bělohlávek, manažer logistiky českého dopravce O.K. Trans. A vysvětluje: „Před rokem 1989 měl každý státní podnik vlastní logistiku, sklady a dopravu.“
Foto: Shutterstock
Český statistický úřad (ČSÚ) nevede logistiku jako samostatné odvětví, řadí ji mezi „ostatní vedlejší činnosti v dopravě“. V nich na konci roku 2021, novější údaje nejsou k dispozici, byl počet aktivních podniků podle ČSÚ 3 355 a pracovalo v nich zhruba 30 tisíc lidí. Rozvoj logistiky ukazují čísla z roku 2011: 2 806 podniků a 18 470 lidí. Čistý obrat se v průběhu deseti let posunul z 90 miliard korun na téměř 180 miliard. U obchodních marží ČSÚ tak vysoký nárůst nezaznamenal, z 201 milionů se dostaly na 278 milionů korun.
V současnosti zaměstnává tuzemské logistické a přepravní odvětví více než 200 tisíc lidí v dopravě, skladování, logistice či související ekonomice. S obratem téměř 400 miliard korun jde o významné odvětví. Svou důležitostí a tlakem i od dodavatelů a kupujících má vliv na modernizaci infrastruktury a pracovního prostředí v Česku, a proto zařazuje nové technologie.
Automobilový průmysl a doprava
Na přepravě zboží v rámci Česka se nejvíce podílejí tři odvětví, kterým dominuje automobilový průmysl. Dodavatelské řetězce vytvářejí neustálý proud nákladů mezi výrobními jednotkami a distribučními centry, jako je Mladá Boleslav se společností Škoda Auto. Z dalších odvětví pak zejména elektronika a s ní spojené technologie. Ty zabírají i díky stále silnému tuzemskému průmyslu nemalé množství transportní kapacity. Vše doplňuje potravinářský průmysl. Právě logistika při jejich přepravě kvůli specifickým bezpečnostním a hygienickým standardům vyžaduje kvalitní systém a zkušenosti.
Na logistice v Česku se nejvíc podílí automobilová doprava, až 70 procent ročně přepraveného zboží. Hlavními hráči v ní jsou na tuzemském území společnosti DHL, Gebrüder Weiss, CS Cargo či O.K. Trans.
Množstvím přepravených komodit sice figuruje železniční doprava na druhém místě, ale se zhruba třetinovým podílem na dopravě je neméně důležitá pro český průmysl. Specializuje se především na přepravu těžkých a rizikových nákladů, jako jsou lodní kontejnery, uhlí či petrochemické produkty. Její hlavní výhodou je efektivita a udržitelnost v rámci paliva a emisí, ale i možnost ryze velkokapacitní přepravy. Letecká doprava hraje v logistice speciální roli s důrazem na expresní a citlivé zásilky, které lze doručovat a přepravovat bez ohledu na pozemní infrastrukturu.
Robotizace
Logistika není propojená jen s dopravou, ale i s nemovitostmi. „Poptávka po průmyslových nemovitostech je silná. Míra neobsazenosti je stále mezi jedním a dvěma procenty. Aktuálně vidíme více poptávek výrobních společností a méně logistických a e-commerce firem. Klienti hledají řešení na míru, proto se u e-commerce řeší automatizace provozů. Výrobní haly pak musejí být uzpůsobeny výrobním linkám. Existuje silný tlak na udržitelnost a efektivitu budov,“ říká Jíří Zita, obchodní ředitel společnosti Panattoni.
Dalším trendem je spojování služeb, což zahrnuje dopravu, logistiku, skladování, případně další operace. K tomu Simona Pickar, obchodní a marketingová manažerka Ewals Cargo Care, poznamenává: „Přesně v tom vidíme smysl současnosti i budoucnosti. Skladování, předvýroba, přebalování, vychystávání, závozy, včas, příprava a doprava. Naši zákazníci oceňují schopnost jim zabezpečit to, co potřebují v plném rozsahu, třeba i fungování v zákaznickém firemním programu nebo e-shopu.“
Důležitost odvětví potrhuje existence Vysoké školy logistiky v Přerově. „Jejím vznikem směřujeme západním směrem, stejně jako systémem výuky,“ říká její rektor Václav Cempírek, zároveň prezident České logistické asociace. Otázkou je, kam se posune logistika v následujících letech s nástupem umělé inteligence a ještě větší robotizace.
„Jako v celé společnosti se robotizace v logistickém řetězci rozvíjí a uplatňuje ve stále větší míře. Hlavní efekt robotizace je snížení počtu skladových pracovníků, rychlost a přesnost skladových operací. Plně automatický sklad s robotickým uskladňováním a vyskladňováním může pracovat 24 hodin, sedm dnů v týdnu. Automatický skladový systém nemarodí, nečerpá dovolenou,“ přibližuje s mírnou nadsázkou Pavel Bělohlávek.
•
