Dlouho diskutovaná novela zákoníku práce definitivně prošla českým legislativním kolečkem, přinese řadu změn pro zaměstnance i zaměstnavatele. Účinná by měla být od začátku října a mezi klíčové novinky patří například více práv pro takzvané dohodáře nebo úprava podmínek práce z domova. Změny, které po členských státech vyžadovala mimo jiné i evropská směrnice, mají za cíl přinést lepší skloubení rodinného a pracovního života a podpořit digitalizaci.
„Pro zaměstnavatele to znamená, že musí zrevidovat svou dosavadní praxi, zavést nové praktiky a systémy, a to vše na své náklady,“ říká Janka Brezániová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing, s tím, že největší změnu, kterou zaměstnavatelé touto novelou pocítí, je zvýšení administrativy v už i tak byrokratickém prostředí. „A to zejména v počátečních měsících, než si nová úprava sedne,“ dodává.
Dražší práce dohodářů
Podle Adama Valíčka z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková dopadne na firmy každá změna, kterou novela zákoníku práce přináší. „Pokud bych měl ale označit tu, kterou pocítí nejvíce, pak to budou změny u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a to zejména povinnost rozvrhovat pracovní dobu a evidovat ji, stejně jako vznik nároku na dovolenou,“ přibližuje Valíček. Právě dovolenou považují oslovení experti za významnou změnu.
Podle nových pravidel vznikne „dohodářům“ za odpracování každých 20 hodin právo na zhruba 1,5 hodiny dovolené. Tato novinka bude účinná až od 1. ledna 2024. Zaměstnanci na dohodu budou mít nově také nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Bude pro ně také snazší po odpracování nejméně 180 dní v předchozích 12 měsících přejít na hlavní pracovní poměr. „Dohodářům se budou muset poskytovat přestávky v práci, budou se muset dodržovat podmínky odpočinku, pracovní pohotovosti. Nově se budou muset také vyplácet režimové příplatky a podobně. Vyžaduje se také například písemná forma u pracovních poměrů s kratší pracovní dobou,“ doplňuje Brezániová.
To, že se práce na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti více přiblíží tradičnímu pracovnímu poměru, a tím vzroste administrativa, kritizuje Lukáš Rezek z advokátní kanceláře Petráš & Rezek. „Podnikatelé by potřebovali agendu zaměstnávání spíše zjednodušit a tyto změny jen vhání vítr do plachet švarcsystému,“ říká. I podle Romany Szuťányi, advokátky z advokátní kanceláře Rowan Legal, je fakt, že práce „dohodářů“ bude obecně dražší, rizikem.
„Připravuje se navíc novela zákona o zaměstnanosti, která zpřísňuje úpravu agenturního zaměstnání, a v kombinaci se zpřísněním a zdražením dohod bude na zaměstnavatele vytvářen stále větší tlak při vykrývání drobných a sezonních prací. To může mít za následek snahu obcházet jak práci na dohody, tak zaměstnávání přes agentury práce, a tedy nárůst nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání,“ varuje.
„Nároková“ práce na dálku
Novinkou, která má pomoci lidem sladit soukromý a pracovní život, je možnost požádat o práci na dálku neboli home office. Ten by měl být umožněn nejen těhotným zaměstnankyním, ale i zaměstnancům pečujícím například o dítě mladší devíti let nebo své blízké. Zaměstnavatel nebude povinen vyhovět ve všech případech, ale bude muset své rozhodnutí písemně odůvodnit. Právě povinnost firem vysvětlit v určitých situacích zaměstnanci písemně důvody svého postupu je ale podle partnera a vedoucího oddělení pracovního práva v advokátní kanceláři Deloitte Legal Jana Procházky také možným rizikem.
„Povinnost vysvětlení nastane nejen v případě, kdy zaměstnavatel odmítne poskytnout home office, i když o to zaměstnanec z důvodu péče požádal, ale například i když odmítne upravit zaměstnanci pracovní dobu. Totéž platí pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo dohody o pracovní činnosti,“ popisuje s tím, že tím pro firmy vznikne riziko, že na základě takového vysvětlení se zaměstnanec obrátí na soud či inspektorát práce, pokud si bude myslet, že rozhodnutí bylo nezákonné.
Očekávanou novinkou týkající se takzvaného home office je také úprava náhrady nákladů vznikajících zaměstnanci při práci z domova. „Dosud neexistovala jiná bezpečná možnost než hradit extrémně obtížně zjistitelné takzvané skutečné náklady. Nově bude jasně stanovena konkrétní paušální částka úhrady nákladů za hodinu práce z domova. Se zaměstnancem se bude možné navíc legálně dohodnout, že náklady nebudou kompenzovány vůbec,“ přibližuje partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Václav Rovenský s tím, že může být diskuse, zda bylo nakonec zvoleno optimální řešení, případně budou-li předpisem stanovené minimální náklady náležející za hodinu práce dostatečné, nebo ne. „Zaměstnavatelé ale v každém případě ušetří mnoho hodin práce při zjišťování skutečných nákladů práce z domova,“ dodává Rovenský.
„Změny související se zpřesněním pravidel umožňujících výkon práce na dálku jsou pro firmy podle Lenky Gomez Tomčalové, partnerky advokátní kanceláře Z/C/H Legal, výzvou. „Budou muset pružně reagovat a přizpůsobit změnám své procesy a systémy. Budou muset vytvořit a zavést pravidla pro práci na dálku. Tato pravidla by měla zahrnovat například otázky bezpečnosti práce, ochrany osobních údajů a interní komunikace. Zaměstnavatelé tak budou muset investovat do technologií a vybavení, které zaměstnanci pro práci na dálku potřebují,“ říká advokátka s tím, že ve výsledku může být práce na dálku pro zaměstnavatele výhodná z hlediska snížení nákladů, zvýšení flexibility a zlepšení pracovního prostředí.
Digitalizace i změny v plánování práce
Podle Jana Kovala z advokátní kanceláře Havel & Partners se v praxi pozitivně projeví také „legalizace“ digitalizace pracovněprávních dokumentů. Například pracovní smlouvy bude možné uzavírat elektronicky a stejnou formou bude možné schvalovat i dodatky či úpravy smluv. „Možný úbytek administrativní náročnosti a papírování bude určitě lákavý i pro společnosti, které se digitalizaci v této oblasti prozatím z opatrnosti vyhýbaly,“ dodává Koval s tím, že elektronické doručování zaměstnanci bude možné pouze za předpokladu, že k tomu „udělí souhlas v samostatném písemném prohlášení, ve kterém zároveň uvede elektronickou adresu pro tento účel, jež není v dispozici zaměstnavatele.“
Za změnu, která sice zůstala v závěsu za mediálními „trháky“ novely, ale může dopadnout na řadu zaměstnavatelů při plánování práce, považuje advokát Martin Štefko z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík posun v poskytování nepřetržitého denního odpočinku. „Zatímco dnes je kritériem doba mezi dvěma naplánovanými směnami, nově bude minimální odpočinek zaručen vždy v průběhu 24 hodin po sobě jdoucích. Jinými slovy, zaměstnanec bude moci v rámci 24hodinového cyklu odpracovat skutečně jen tolik pracovních hodin, aby mu zůstal čas na odpočinek v trvání alespoň jedenácti hodin, po případě v některých případech zkrácený v rozsahu alespoň osmi hodin,“ říká Štefko.
Kam dál?
Jak shrnuje Filip Hron, advokát z advokátní kanceláře Bird & Bird, „pozitivní přínos novely lze spatřovat v tom, že staví na jisto režim náhrady nákladů při práci z domova a zavádí elektronickou kontraktaci u některých typů pracovněprávních dokumentů. Zaměstnavatelé se naopak budou muset vyrovnat s možnou ztrátou flexibility zaměstnanců pracujících na základě dohod, kterým budou nově povinni předem rozvrhovat pracovní dobu a kterým od 1. ledna příštího roku vznikne nárok na dovolenou,“ říká s tím, že navzdory novelizaci českému pracovnímu právu stále chybí větší flexibilita ve vztahu k uzavírání a ukončování pracovněprávních vztahů a úprava home office odpovídající potřebám praxe.
Řada odborníků současně aktuální novelu označuje za „promarněnou příležitost“ přiblížit pracovní právo 21. století. Podle Janky Brezániové je potřeba si uvědomit, že primárním cílem novely byla transpozice evropských směrnic. „Asi nebyl úplně prostor zavádět revoluční novinky, které by vyžadovaly hlubší diskusi. Na druhé straně se novela dotkla věcí, které se určitě mohly dotáhnout lépe, například digitalizace. To by si 21. století určitě zasloužilo. Zde pořád nejsme dostatečně flexibilní, ale je to patrně kvůli ochraně zaměstnanců,“ uzavírá Janka Brezániová.
•
