V Česku se proces digitalizace veřejné správy vyvíjí poměrně pozvolna ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie a v oblasti elektronické komunikace setrvale zaostává. Navzdory skutečnosti, že legislativní rámec zahrnující takzvanou Digitální ústavu, zákon o právu na digitální služby, je prováděn již po několik let. Na základě těchto skutečností byla zřízena nová instituce – Digitální informační agentura. Ta je zodpovědná za koordinaci a řízení celoplošné digitalizace administrativních procesů, což zahrnuje převod typizovaných procesů a dokumentů do elektronického formátu, například digitalizaci faktur a jejich integraci do systému elektronického oběhu dokumentů. Jsme přesvědčeni, že tato iniciativa představuje značný krok vpřed v modernizaci a optimalizaci našich veřejných služeb.
Překlenutí papírové a digitální propasti
Digitalizace a digitální transformace jsou dvě odlišné, ale často zaměňované koncepce. Základ digitalizace představuje převod dokumentů a analogových dat do elektronického, strojově čitelného formátu, což efektivně řeší a optimalizuje existující procesy. Typický příklad, jako je digitalizace faktur, ukazuje její aplikaci od přijetí přes data mining až po začlenění do elektronického dokumentového systému.
Klíčovým nástrojem pro zefektivnění digitalizace se jeví využití cloudových technologií. Například SaaS řešení spisové služby Spiska od společnosti Asseco Solutions poskytuje robustní podporu v oblastech, kde je potřeba snížit náklady a časové zdroje spojené s IT infrastrukturou. Toto řešení umožňuje organizacím zjednodušit správu dokumentů a zároveň poskytuje platformu pro další škálování a integraci nových digitálních služeb.
Digitální kompas EU
V kontextu digitalizace digitální transformace představuje komplexní přístup k proměně stávajících systémů a procesů do modernějších, efektivnějších a udržitelnějších řešení. V Evropské unii byl pro koordinaci těchto snah stanoven společný strategický rámec Digitální kompas EU, který definuje čtyři základní pilíře: rozvoj digitálních dovedností, výstavbu digitální infrastruktury, podporu digitálního podnikání a rozvoj digitálních veřejných služeb.
Příklady zavádění digitální transformace ve veřejné správě zahrnují robotizaci procesů, nasazení cloudových řešení, využití velkých dat, integraci umělé inteligence, vývoj internetu věcí a systémy elektronické identity. Tyto iniciativy vyžadují komplexní řadu akcí, které se dotýkají nejen technologické implementace, ale i strukturálních změn v úřadech a ve způsobu poskytování služeb.
Jako nástroj pro efektivní realizaci těchto změn se nabízí využití robustního informačního systému, jako je HELIOS Pantheon, který je založen na principu enterprise architektury (EA). Tento systém je nejen uživatelsky přívětivý a umožňuje publikaci otevřených dat, ale i nabízí flexibilní možnosti pro rozšiřování o cloudové služby dle individuálních potřeb organizací, přičemž všechny komponenty lze vybírat z digitálního tržiště AVAplace. Tento plně konfigurovatelný systém představuje klíčový nástroj pro budoucí růst a agilitu ve veřejné sféře, plně v souladu s principy Digitálního kompasu EU.
Hlavní překážka inovací
Hlavním omezujícím faktorem pro provádění inovací je často nedostatek finančních prostředků na regionální úrovni. Investiční projekty místních samospráv jsou podporovány EU fondy s důrazem na informační technologie v období let 2021 až 2027. Pro veřejnoprávní subjekty je určen Integrovaný operační program (IROP), zaměřený na eGovernment a kyberbezpečnost s aktuálně otevřenou výzvou číslo 29, která je dostupná obcím, krajům a přidruženým organizacím až do roku 2029.
Navzdory zdráhavosti obcí a měst využít dotace zkušenosti společnosti Asseco Solutions ukazují, že digitální transformace přináší strategické změny a vyžaduje odvahu k inovacím.
Martin Kršňák
ředitel pro business development ve společnosti Asseco Solutions
•
