Běžný konzument zpravodajského obsahu se ke zprávám z oblasti obrany a obranného průmyslu dostane povětšinou jen tehdy, když i mainstreamová média píší o armádních zakázkách, případně informují o zajímavostech na polích válečných konfliktů. Kdo se ale právě o obranu a vše kolem ní zajímá detailněji (a že takových čtenářů s vypuknutím války na Ukrajině přibylo), ten nejspíše narazil i na portál Security magazín. Ten se jednoznačně profiluje jako odborný zpravodajský server zaměřený na defence sektor. Najdou se ale i názory, že jde spíše o hezky zaobalený zdroj dezinformací, navíc s podivným pozadím. A nejde jen o názory náhodných pisálků na sociálních sítích. Nejprve ale k onomu pozadí.
Kritici dlouhodobě Security magazín spojují s někdejší politickou stranou Věci veřejné, včetně jejího zakladatele, exministra Víta Bárty. Co těchto propojení týče, dle veřejně dostupných údajů historicky můžeme vzpomenout angažmá exministra vnitra a svého času i předsedy strany Radka Johna na postu šéfredaktora. Obchodním ředitelem magazínu pak jednu dobu byl bratr manželky Víta Bárty Kateřiny Klasnové Filip Klasna, který zároveň působil též nejen jako asistent poslankyně Olgy Havlové, ale i jako hlavní manažer celé strany. Ještě předtím Klasna pracoval jako vedoucí IT oddělení Mladé fronty DNES, kde skončil pro podezření ze spolupráce s Bártovou bezpečnostní agenturou ABL. Další osobou, která v minulosti působila v ABL pak byl šéfredaktor tištěné verze magazínu Jan Čihák, který byl jednu dobu vykazován též jako jednatel a 100% vlastník firmy Security Media (nyní přejmenované na Expert Publishing Group), která magazín vydává.
Dlužno dodat, že Vít Bárta jako takový v oficiálních obchodních záznamech vydavatelství nikdy nefiguroval. Zajímavý může být soudní spor Security magazínu s jiným internetovým portálem, konkrétně serverem Forum 24. Z rozsudku Městského soudu v Praze vyplývá, že předmětem žaloby podané proti Foru 24 byly z pohledu žalobce defamující výroky publikované v jednom z článků, konkrétně na výroky, že Security magazín je dezinformačním médiem, za nímž v minulosti měl stát „superguru“ Věcí veřejných Vít Bárta. Soud žalobu zamítl s tím, že žalobcem napadené výroky v předmětném článku žalovaného týkající se webu Security magazín nenaplňují svým obsahem a intenzitou skutkovou podstatu neoprávněného zásahu do pověsti žalobce.
Co se označení Security magazínu za dezinformační médium týče, na svém blogu ho mezi další dezinformační weby zařadil známý internetový publicista a expert na sociální sítě Daniel Dočekal. „Security magazín, za kterým z neznámých důvodů stojí exministr Radek John, před mnoha lety novinář, který se v roli politika ukázal jako mimoň. Zde platí totéž co u všech ostatní. Neověřené zprávy, výmysly, vyvolávání paniky, extrémismus promíchané s hloupostmi,“ píše Dočekal. „Security magazín jsem v minulost párkrát potkal a nebylo to nic, co by ukazovalo, že to je důvěryhodné médium. Proto jsem také někdy v roce 2017 k SM napsal výše uvedené,“ dodává na dotaz týdeníku Euro s tím, že server od té doby nevidí důvod opětovně navštěvovat, ale vzhledem k již zmíněnému rozsudku to dle jeho názoru vypadá, že se v uplynulých letech od publikace původního blogového příspěvku nic nezměnilo.
Rozsudek se zabývá i tím, že na internetových stránkách Kremlin Watch Report byl dne 30. 3. 2017 zveřejněn spolkem Evropské hodnoty profil časopisu Security magazín, kde autorka podrobně analyzuje činnost tohoto média, konkrétně mu pak vytýká přejímání článků z konspiračních a dezinformačních webů, například z webu Parlamentní listy či nekvalitu zdrojů informací, které někde zcela chybí. V závěru pak autorka vyslovuje názor, že se nejedná o čistě dezinformační server, ale jeho přejímání článků z některých konspiračních a dezinformačních webů je důvodem, proč v minulosti Security magazín publikoval několik polopravdivých či lživých informací.
Do středu pozornosti se Security magazín dostal i v souvislosti s nákupem stíhacích letounů F-35, konkrétně díky poslanci hnutí ANO Pavlu Růžičkovi, který na svém účtu na síti X (dříve Twitter) sdílel článek právě ze Security magazínu, pojednávající o údajném střetu nad Baltským mořem ruského pilota s italskou F-35, s níž si dle článku „hrál jako kočka s myší“. Jak ale ukázala následná debata, k incidentu ani dojít nemohlo, jelikož Itálie se v předmětné době na střežení daného vzdušného prostoru vůbec nepodílela. Proti Růžičkovu sdílení daného článku Security magazínu se vymezil i velitel vzdušných sil AČR, generál Petr Čepelka. „Žádný italský stroj F-35 se nikdy nedostal do konfrontace s ruským SU-30SM,“ odpověděl Čepelka Růžičkovi.
„Jako vojenský expert jistě víte, že žádný pilot NATO nikdy nemůže nic říkat o svém letu s F-35, protože jsou v režimu tajné. Ujišťuji vás, že žádný profesionální pilot NATO neztuhne strachem a není plný obav při plnění úkolu. Shodou okolností jsem zrovna na setkání velitelů vzdušných sil NATO, můj italský kolega mi řekl, že žádný takový incident se nikdy nestal a také naprosto vylučuje, že by kdokoli z jeho pilotů zveřejnil jakékoli utajované informace,“ dodal ve svém vyjádření generál. Zajímavostí pak je, že daný článek z webu Security magazínu následně v tichosti zmizel a na jeho původní adrese nyní nalezneme jen prázdnou stránku se záhlavím webu.
„Jak se dívám na čísla, tak to vypadá, že je to jen další web, kterému generuje masivní návštěvnost Seznam News Feed, takže i to je případná dobrá odpověď, proč tam neinzerovat. Návštěvnost není reálná a reklamu tam obsazuje Seznam, samotný vydavatel na to nemá vliv,“ hodnotí Dočekal server Security magazín z inzertního pohledu. Oslovení zástupci zbrojařských firem na dotaz redakce týdeníku Euro, zda na stránkách Security magazínu inzerují, buď neodpověděli nebo tuto možnost popřeli. Zástupce společnosti Omnipol pak v odpovědi explicitně uvedl, že spolupráce se Security magazínem se společnosti netýká, naopak ji server ve svých textech systematicky napadá.
Poměrně jasný názor na žurnalistické kvality serveru Security magazín na dotaz týdeníku Euro původně se týkající právě inzerce sdělilo i ministerstvo obrany prostřednictvím tiskového mluvčího Davida Poláka. „Ministerstvo obrany v tomto periodiku neinzeruje, není důvod komunikovat prostřednictvím média, které nedodržuje základní normy objektivní žurnalistiky,“ uvedl Polák. „Ministerstvo zároveň nemůže radit soukromým firmám, kde mají inzerovat, to je jejich zodpovědnost, jaké formy komunikace zvolí,“ dodal mluvčí ministerstva.
•
