Institut zneužití práva lze definovat jako jednání, které se na první pohled jeví jako legální, ale ve skutečnosti je v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy. V daňovém právu dochází ke zneužití práva tehdy, kdy navzdory formálnímu splnění podmínek daných relevantními právními předpisy nebyl naplněn účel dané právní úpravy (tzv. objektivní podmínka) a hlavním záměrem takové transakce je získání daňového zvýhodnění (tzv. subjektivní podmínka). Důkazní břemeno prokázání zneužití práva přitom nese správce daně.
Význam holdingových struktur
Holdingové struktury hrají zásadní roli v moderním podnikání, zejména z pohledu efektivního řízení kapitálu a snižování rizik. Holding se využívá jako způsob, jak centralizovat řízení svých dceřiných společností, diverzifikovat rizika, usnadnit administrativu nebo připravit půdu pro budoucí akvizice či prodej majetku.
Z daňového hlediska může být institut holdingu zneužit jako nástroj k obcházení srážkové daně z příjmu fyzických osob z vyplacení zisku s. r. o. Zákon o daních z příjmů totiž osvobozuje právnické osoby od daně z příjmů z podílu na zisku, které jsou vypláceny dceřinou společností mateřské společnosti. Zároveň zákon o daních z příjmů osvobozuje fyzické osoby od daně z příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu
V nedávném rozsudku se NSS zabýval případem, kdy se společnost FPPV, s. r. o., (FPPV) stala dceřinou společností nově založené společnosti KEB-EGE Holding, s. r. o (Holding), načež vzápětí došlo k rozhodnutí o výplatě podílu na zisku z FPPV jedinému společníkovi. Tedy Holdingu, který z této výplaty uhradil část ceny za prodej obchodních podílů bývalým společníkům FPPV. Zbylá část kupní ceny byla zaplacena prostředky získanými z investičního úvěru. Na základě tohoto „manévru“ příslušný finanční úřad vydal platební výměr, kterým společnosti FPPV doměřil daň. Tento postup správce daně založil mimo jiné na tom, že založení Holdingu nemá objektivní vysvětlení, jestliže nevykonává žádnou hospodářskou činnost. Společnost FPPV argumentovala tím, že chtěla začlenit společnosti FPPV a KEB-EGE, spol. s r. o., (KEB-EGE) pod jednu vlastnickou strukturu. Dále bylo cílem vytvořit prostor pro nové akvizice, umožnit jednomu společníkovi vystoupit ze společnosti, a naopak jiné osobě do společnosti vstoupit a uspořádat obchodní podíly v obou společnostech. Případ doputoval až k NSS, který se postavil na stranu daňového subjektu. V lince zneužití práva zopakoval zavedený dvoustupňový test pro posouzení existence zneužití práva spočívající v hodnocení objektivního a subjektivního prvku zneužití.
Klíčové je, že NSS ve svém rozsudku upozornil, že mateřská společnost v holdingové struktuře může mít pouze zastřešující funkci, aniž by vykonávala jakoukoliv činnost (tzv. „pure holding“ neboli „čistý holding“). Činnost holdingu může být zároveň rozvíjena i postupně, a skutečnost, že po svém založení ihned neprovádí aktivity, nepředstavuje zneužití práva. NSS zdůraznil, že v předmětné kauze daňový subjekt dostatečně vysvětlil legitimní a ekonomický smysl založení holdingu, který nebyl pouze daňovým úmyslem. NSS tak potvrdil, že holdingová struktura slouží k rozdělení majetkového a podnikatelského rizika mezi několik korporací v rámci struktury, čímž diverzifikuje rizika, usnadňuje administrativu a centralizuje rozhodovací procesy.
Závěr
Zásadním poselstvím rozsudku NSS je, že správci daně musí pečlivě zohledňovat zejména subjektivní stránku transakcí, aby prokázali zneužití práva. Bude tedy stěžejní, aby každá nová holdingová struktura nebo akvizice, která s sebou nese zároveň i určité daňové výhody, měla jasně prokazatelný ekonomický a obchodní účel. Nejde jen o splnění formálních požadavků, ale i o to, aby transakce nebyla zaměřena výhradně na získání daňových výhod. Je důležité pečlivě dokumentovat veškeré kroky a zajistit, že holding slouží skutečným podnikatelským cílům, jako jsou diverzifikace rizik nebo příprava na akvizice.
Pozn.: Rozsudek Nejvyššího správního soudu, 23. červenec 2024, č. j. 10 Afs 16/2023-78.
Článek byl vytvořen ve spolupráci Václava Mánka a Sebastiana Toplaka.
Advokátní kancelář DUNOVSKÁ & PARTNERS je partnerem magazínu TOP PRÁVNÍ BYZNYS (pdf ke stažení)
•
