Předních právnických kanceláří jsme se zeptali, čemu především věnovat pozornost v tomto roce. Výsadní postavení potvrdil návrh změn, který Evropská komise představila pod názvem Omnibus. Nejde ale o jedinou zásadní legislativní novinku.
Evropská unie se řadou norem a předpisů snažila dosáhnout v udržitelnosti co nejvýraznějšího pokroku. Z byznysu ale začalo stále silněji zaznívat, že někdy už je to více, než se dá zvládnout. A tak nyní Evropa zase trochu brzdí a snaží se nastavit pravidla realističtěji. „Evropská unie aktivně přijímá změny v oblasti regulace ESG, které řada firem vnímá jako pozitivní krok směrem k větší praktičnosti. Klíčovou novinkou je takzvaný Omnibus balíček I, který má usnadnit firmám plnění jejich povinností, zejména v oblasti nefinančního výkaznictví,“ říká lokální partner advokátní kanceláře White & Case David Wilhelm.
Navržené změny se týkají například směrnice CSRD o podávání zpráv o udržitelnosti a nařízení o EU taxonomii. „Nově se má zúžit okruh firem, které budou muset reportovat, snížit by se měl objem požadovaných dat a oddálí se začátek vykazovacího období. V některých případech bude možné informace podávat na dobrovolné bázi,“ přibližuje Wilhelm. Omnibus balíček I. podle něj rovněž upravuje návrh směrnice CSDDD, která se věnuje náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Namísto požadavku sledování rizik v celém dodavatelském řetězci by se nově mělo posuzování omezit pouze na přímé dodavatele. Na půdě Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu se ovšem podle Wilhelma připravuje návrh dalších zjednodušení nad rámec Omnibus balíčku I., zároveň se chystají balíčky Omnibus II. a III., takže je třeba věnovat pozornost dalšímu vývoji.
Zásadní ovšem bude i to, v jaké podobě nakonec Omnibus balíček vstoupí v platnost. „Jeho první část již byla schválena. Je tedy alespoň jasné, že firmy, které podle CSRD směrnice spadají do takzvané druhé a třetí vlny, budou zprávy o udržitelnosti publikovat s dvouletým zpožděním – tedy až za rok 2027 a 2028,“ říká Andrea Pišvejcová, vedoucí advokátka z kanceláře Glatzová & Co. Byznys si ale podle ní ještě musí počkat na to, v jaké podobě bude schválen zbytek Omnibusu, tedy zda budou ESG zprávy nakonec opravdu připravovat pouze velké firmy s více než tisícovkou zaměstnanců a do jaké míry dojde k redukci požadavků na uváděné informace.
Seniorní advokátka Kristýna Faltýnková z PRK Partners upozorňuje, že důležité je i převedení evropských pravidel do tuzemské právní úpravy. „V legislativním procesu máme novelu zákona o účetnictví, která měla původně zavést povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti pro společnosti z takzvané druhé vlny. Ovšem v návaznosti na balíček Omnibus I budou v druhém čtení projednávány pozměňovací návrhy, které reagují na odklad povinnosti vyhotovit zprávu o udržitelnosti o dva roky,“ vysvětlila. Současně se podle ní na úrovni EU odložily povinnosti ze směrnice týkající se dodavatelského řetězce o jeden rok. „Další změny, zejména kritéria, podle kterých se bude posuzovat, zda konkrétní povinnosti na společnost dopadají, nejsou na úrovni EU zatím vyřešeny, vývoj je třeba nadále sledovat,“ dodala Faltýnková. Zároveň zdůraznila, že pokud firma patří do nadnárodní skupiny nebo má v zahraničí obchodní partnery, je třeba se dívat i do okolních států, jak na změny na úrovni EU reaguje jejich legislativa.
Přestože je úprava povinného vydávání zpráv o udržitelnosti zásadní, nejde podle právních expertů zdaleka o jedinou důležitou změnu. „Pozornost si zaslouží nařízení EU o odlesňování neboli EUDR, které bude pro velké a střední podniky účinné od 30. prosince 2025.
Společnosti budou muset u vybraných komodit a výrobků, které dodávají na evropský trh nebo z něj vyváží, prokázat, že nepocházejí z půdy dotčené odlesňováním nebo se nepodílejí na jiných negativních dopadech v oblasti udržitelnosti,“ říká advokátka Rowan Legal Anna Cervanová. Nařízení se podle ní týká například dřeva nebo kakaových bobů či jejich derivátů, jako je nábytek nebo čokoláda. Klíčovým prvkem pro jeho naplňování bude zavedení a provádění systému due diligence, jehož cílem bude ověření původu daných komodit a výrobků.
Zapomenout nelze ani na normy, které začnou platit od příštího roku, a proto je nezbytné se na ně už letos připravovat. „V oblasti ochrany zaměstnanců, která s udržitelností souvisí, se společnosti budou muset věnovat i požadavkům, které přináší směrnice o transparentnosti odměňování. Ta má od roku 2026 za cíl snížit rozdíl v odměňování žen a mužů. Návrh zákona, který by evropskou legislativu implementoval je zatím v přípravě. Podnikatelské svazy se zde snaží tlačit na odklad účinnosti, je otázka, zda bude mít tato snaha nějaký reálný efekt ,“ upozorňuje Andrea Pišvejcová z Glatzová & Co.
Konkrétní podoby ale podle Miroslava Dubovského z DLA Piper nabývá také regulace ESG ratingů nebo nařízení o ekodesignu známé pod zkratkou ESPR. Dubovský podotýká, že řada firem snaží připravit na nové požadavky s předstihem, a to navzdory přetrvávající nejistotě, kterou přináší nejen těžkopádné přenášení evropských norem do českého právního řádu, ale i mezinárodní geopolitická situace, která může legislativní vývoj ESG na úrovni EU zpomalit. „Je však zřejmé, že ESG témata budou i nadále formovat očekávání investorů, bank i obchodních partnerů – tento trend zůstává neměnný,“ zdůrazňuje šéf DLA Piper v Česku.
•
