Podle Tomáše Kubíka, náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování, se v rámci kybernetické kriminality nejčastěji jedná o podvodná jednání – phishingové či vishingové útoky. Hackingu pak přibylo za loňský rok více než 50 procent. Avšak kyberzločin podle Kubíka zahrnuje všechny druhy trestné činnosti – majetkovou, hospodářskou i mravnostní. „Tím, jak se nám část této trestné činnosti přesouvá do online prostoru, tak všechno narůstá,“ uvedl náměstek.
Foto: Shutterstock
Stoupající tendence se nezastaví
Kybernetická kriminalita a její velký nárůst je celoevropský, nebo spíše celosvětový problém a podle všech profesionálních předpovědí lze do budoucna očekávat její stálý vzestup. Odborníci již léta upozorňují na rostoucí intenzitu hrozeb ze strany útočníků. Statistiky celosvětově nemilosrdně ukazují, že hrozeb je rok od roku více a jsou stále sofistikovanější, a jelikož se očekává, že v roce 2025 bude k internetu věcí na celém světě připojeno 41 miliard zařízení, bude uvedený trend pokračovat i v budoucnu. Zároveň jsou prostředí, která je třeba chránit, stále složitější a více decentralizovaná, což souvisí s přechodem do veřejného cloudu, s digitální transformací a rostoucím tlakem v komerční sféře na co nejrychlejší uvádění nových produktů.
Prevence
Podle policejního prezidenta Martina Vondráška je zásadní prevence, a to jak u občanů, tak i u firem či subjektů státní správy. „Metodika, jak se chránit proti útokům na sítě a servery, existuje. Záleží jen na odpovědnosti ať už subjektu státní správy, nebo soukromého, kolik do toho chce investovat a jak silný firewall si nastaví,“ říká Vondrášek.
Nejvíce kybernetických trestných činů meziročně přibylo na Karlovarsku, vysoký počet policisté evidovali i ve Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji a také v Praze.
•
