Právních předpisů přibývá jako ryb po dešti a český byznys už naráží na limity toho, co je vůbec schopný vstřebat. Mnohé regulace navíc přicházejí se zpožděním až v okamžiku, kdy by podnikatelé raději řešili úplně jiné problémy. Nepřekvapí proto, že prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v novém dílu Eurocastu varuje, že se český stát stále více noří do legislativního bahna. Zároveň však nabízí řešení: byrokratický detox a tabulky povinností jako dva klíčové předpoklady ozdravení podnikatelského prostředí. To je potřeba začít kultivovat dříve, než jej začnou opouštět i ty nejperspektivnější firmy.
Česká republika se podle Zdeňka Zajíčka, prezidenta Hospodářské komory ČR, již nějakou dobu utápí v byrokratické bažině. Odpovědnost za to nesou primárně politici, kteří mají přirozenou tendenci regulovat stále další a další oblasti života. Počet právních předpisů tak extrémním tempem narůstá, bohužel to ale neznamená, že by nová legislativa byla o to kvalitnější. „Používám pro to metaforu rybníka. Z letadla sice vypadá krásně, ale když přijdete blíž, zjistíte, že tam je tolik legislativního bahna, že se ani nevykoupete a možná tam už nejsou ani ryby. Možná je tam opravdu už jen jeden centimetr na dýchání, a tak se nám může lehce stát, že některé ryby prostě půjdou do jiného rybníka,“ vykresluje.
„Už je tak trochu pět minut po dvanácté,“ navazuje Zajíček s tím, že zejména trhy v USA a jihovýchodní Asii představují pro firmy a podnikatele lákavou alternativu. Hospodářská komora pod Zajíčkovým vedením chce tento trend zvrátit, což je hlavním smyslem jimi navrhované antibyrokratické reformy a programu byrokratický detox. Jeho logika je prostá: každý zákon by se měl nejprve rozebrat na jednotlivé povinnosti, které pak budou přehledně popsány v tzv. tabulce povinností. Ta bude následně podkladem pro audit, kontrolu i redukci. „V každém právním předpisu musí být jasné, kdo je povinný, vůči komu je povinný, co má udělat, kdy to má udělat, jaká je sankce a kdo kontroluje,“ shrnuje.
Hospodářská komora již s auditem legislativní krajiny začala. Pro začátek podrobila analýze 34 pro podnikatele klíčových zákonů, ze kterých vyplynula tabulka čítající skoro 2,5 tisíce povinností. Dle Zdeňka Zajíčka je toto jasným důkazem, že každý podnikatel si na svých bedrech nese batoh povinností, které se ale navíc odlišují podle jeho expertizy a oboru působení. „Podnikatelé někdy ani nevědí, co v tom batohu mají. Co je ještě horší, je fakt, že tomu často nerozumí ani úředníci na ministerstvech, na soudech a možná ani poslanci, kteří tyto zákony schvalují,“ podotýká s tím, že pro nové zákony se tabulky povinností již podařilo prosadit. Stále je ale třeba projít český právní řád předpis po předpisu.
Zásadní penzum regulací navíc do České republiky přichází směrem z Evropské unie; dle dat Hospodářské komory je to až 80 %. Iniciativa byrodetoxu má proto i celoevropskou ambici a první vlaštovkou je přijetí doporučení pro vznik evropské tabulky povinností, ke kterému se připojilo i Polsko a Dánsko. „Jsme vůbec první, kdo tam přijel s takto konkrétním návrhem. Všichni si sice stěžují, že je regulací moc, ale nikdo nenavrhuje řešení. MMF přitom spočítal, že Evropa sama na sebe uvalila vnitřní clo 4 % na výrobky a 10 % na služby, což je ještě větší komplikace než celní politika Trumpovy administrativy,“ kroutí hlavou Zajíček. Ten si zároveň myslí, že Česká republika má potenciál stát se na evropské úrovni inspiračním, technologickým a regulatorním inovátorem a lídrem.
Než se ale tak stane, musíme si nejprve vyřešit vlastní problémy na domácí půdě. Ty šéf Hospodářské komory identifikuje hned dva: zpackanou digitalizaci stavebního řízení a nedostatečnou pružnost při využívání možností umělé inteligence pro analýzu právního řádu. Co se týče prvního problému, kritizuje především to, že se stát rovnou nevydal cestou PPP partnerství. „Digitalizace byla připravena už před pěti lety. Soutěže ale byly zrušeny, systémy se nedotáhly. V PPP modelu by většinu komponent šlo postavit do roka nebo roka a půl. Pokud to bude dělat stát, může to trvat roky,“ varuje a provokativně vyzývá: „Pokud stát nemá kapacity, dejte ty peníze nám – podnikatelům. My to za vás uděláme.“
Sečteno podtrženo, modernizace státu neproběhne, dokud si jeho představitelé neosvojí moderní myšlení. Hospodářská komora má poměrně přesnou představu, v jakých oblastech by tento posun měl nastat co nejrychleji. Jde především o energetiku, infrastrukturu, stavebnictví, vzdělávání, profesní rozvoj a digitalizaci. Stávající byrokracie a regulace zásadně ohrožují konkurenceschopnost republiky a Hospodářská komora je připravena být konstruktivní partner i důsledný watchdog.
„Problém lidstva je v tom, že máme paleolitické emoce, středověké instituce a božskou technologii. Pokud regulacemi pozabíjíme firmy, které naši ekonomiku živí, střílíme se do vlastní nohy. Některé sliby nastupující vlády jsou navíc tak nákladné, že může přijít tlak na zvyšování daní a odvodů. Na to říkáme jasné ne. Především ale musíme o ČR začít přemýšlet jako o konkurenceschopném subjektu,“ uzavírá Zdeněk Zajíček.
Dá se v Evropě ještě vůbec podnikat jednoduše? Může stát držet krok s technologickým světem, když jeho instituce zůstávají zapouzdřené v minulosti? A v čem dnes vlastně spočívá konkurenceschopnost, pokud podnikatelé tráví víc času papírováním než samotným byznysem? O tom, proč bychom měli začít čistit náš legislativní rybník dřív, než nám z něj uplavou poslední ryby, hovoří Zdeněk Zajíček v nejnovějším dílu Eurocastu.
•
