Ale podívejme se třeba na jiné země EU, které občas rádi opěvujeme: rozhodně nám nijak neutíkají. Spoustu věcí dělají pořád „postaru“ a třeba v používání debetních karet či bezkontaktních plateb jsme na tom dokonce lépe. Není se za co stydět! Ale pojďme v digitalizaci pokračovat, třeba ve zdravotnictví. Tam je totiž potenciál obrovský.
Co už dnes funguje? Elektronické objednání k lékaři, eRecepty, sdílení dokumentace mezi poskytovateli zdravotní péče, ale i sofistikovanější nástroje jako analýza rentgenových snímků či převod řeči lékaře přímo na text. Reálně usnadňují práci lékařům, a ještě šetří peníze.
Jako IT expert moc dobře vím, jaké úspory se dají díky digitalizaci najít. Nedávno jsme například v Kyndrylu dělali vyčíslení toho, kolik by českému zdravotnictví ušetřily peněz nástroje digitálního zdravotnictví. Jen v pětici oblastí, mezi kterými je léčba diabetu či kardiologie, by během tří let mohl český zdravotní systém ušetřit 7 miliard korun ročně. To není vůbec málo, hlavně ve srovnání s pořizovacími náklady takových nástrojů.
Často jde o nástroje zachraňující životy. Vzdálený monitoring by například uměl o 15 až 20 % snížit riziko hospitalizace u kardiaků. Lidem, kteří trpí chronickou plicní nemocí CHOPN, by digitální management nemoci pomohl snížit počet urgentních příjmů a hospitalizací o 18 až 30 %. A třeba diabetikům by kontroly lékařem na dálku snížily počet vyšetření o 15 až 35 %.
Řada takových nástrojů už tu je a má za sebou i pilotní testing. A co víc: existují již ověřené postupy, jak tyto technologie zapojit do systému klasického veřejného zdravotního pojištění. Popřemýšlejme nad tím, co s tím můžeme udělat. Je na to nejvyšší čas, protože na úrovni EU už se uvažuje o společném evropském prostoru pro zdravotní údaje. Byla by škoda tak velkou příležitost nevyužít.
Jiří Batěk, ředitel společnosti Kyndryl pro Českou republiku
•
