Zdravotnický systém v Česku čelí velkým výzvám, rostoucím nákladům, personálnímu napětí i změnám v chování pacientů. Podle Jany Thomas Cílkové, členky představenstva zdravotnické skupiny EUC, se bez investic do prevence, digitalizace a propojené péče systém neobejde. „Nestačí jen řešit akutní problémy. Musíme pacientům nabídnout smysluplnou cestu k dlouhodobému zdraví, a to díky datům a technologiím, a motivovat je k aktivnímu zapojení do péče o své zdraví,“ říká.
► Zdravotnická skupina EUC se v uplynulých letech dynamicky vyvíjela. Jaké pilíře dnes tvoří její základ?
Za uplynulých 15 let jsme se vyprofilovali jako největší a nejsilnější poskytovatel ambulantní péče v Česku – máme za sebou nejlepší hospodářské výsledky v historii. V současnosti provozujeme 17 klinik v celém Česku a ročně u nás proběhnou téměř čtyři miliony vyšetření. Navíc máme osm klinik prémiové péče pod značkou Canadian Medical, síť 26 lékáren, 12 laboratoří a nově i rozsáhlou platformu domácí zdravotní péče.
► V uplynulých letech jste hodně investovali do domácí péče. Proč je pro vás klíčová?
Protože odpovídá na demografickou realitu. Současně uzavírá náš kruh poskytované péče, který vychází z myšlenky udržet pacienta co nejdéle mimo lůžkový segment. Česká populace stárne a délka života ve zdraví zůstává relativně nízká. To je nejen lid – ský, ale i ekonomický problém. Domácí péče nabízí řešení: přináší kvalitní zdravotní služby až k pacientovi domů a zároveň šetří kapacity nemocnic a náklady zdravotních pojišťoven. I proto jsme v uplynulých letech investovali do akvizic domácích péčí Včelka a Advantis Medical. Dnes jsme jedním z největších poskytovatelů domácí péče v Česku.
► V čem tkví efektivita domácí péče?
Domácí péče je několikanásobně levnější než hospitalizace. Zároveň ulevuje nemocnicím, které by se měly soustředit na těžké a komplikované případy. A protože chybí nejen akutní a sociální lůžka, ale především ta pro dlouhodobou péči, budou se lidé stále častěji léčit doma. A to má zásadní dopad i na jejich psychiku. Pacienti zůstávají ve svém prostředí obklopeni svými blízkými.
► Ohrožuje stárnutí populace a nepříznivá demografická křivka české zdravotnictví?
Stárnutí populace je fakt a nevnímejme ho jako problém, ale spíš jako výzvu, na kterou musí celý systém reagovat. Demografický vývoj je jasný a zdravotní systém se mu musí přizpůsobit. Největší ekonomickou zátěží zůstává akutní lůžková péče. Bez promyšlené reformy primární a dlouhodobé péče bude dál přetížená a ekonomicky neudržitelná.
► Zmínila jste prodlužující se délku života, ale bohužel jsme více nemocní…
V plném zdraví žijeme průměrně jen do necelých 62 let. Zbytek života pak často provázejí nemoci. Chronických onemocnění navíc rychle přibývá – týkají se už zhruba třetiny populace. Až 70 procent Čechů nad 60 let má cukrovku, srdeční nebo cévní onemocnění, případně rakovinu. Taková čísla představují obrovskou zátěž pro zdravotnictví i státní rozpočet. Jen chronická onemocnění stojí čtvrtinu všech zdravotních výdajů. I proto rozvíjíme v rámci skupiny takzvaný Disease Management Program – sofistikovaný systém péče o chronicky nemocné pacienty. Velké a zajímavé téma, které by vydalo na samostatný rozhovor.
► Existuje jednoduchý recept, jak tento negativní trend zvrátit?
Jednoduchá a rychlá řešení nefungují, to už víme. Problém je natolik složitý, že si s ním neporadily ani nejbohatší země světa, třeba Švýcarsko. Dřív lidé na in farkt umírali okamžitě. Dnes díky špičkové péči, kterou české zdravotnictví nabízí, přežívají a žijí dál, ale v chronické fázi nemoci, často celé roky. Cílem je ale něco úplně jiného: aby k infarktu vůbec nedošlo. A právě tady to celé začíná – u prevence. Prevence, prevence, prevence. A právě v ní má zdravotnická skupina EUC nezastupitelné místo. Jsme páteří primární péče – a tedy i prevence.
► Celé to tedy začíná u praktického lékaře?
Jednoznačně ano. Primární péče – tedy praktičtí lékaři a prevence – je základním pilířem celého zdravotního systému. Právě praktik by měl nemoc zachytit včas, ideálně ještě předtím, než se rozvine naplno. Bohužel data ukazují, že zhruba třetina Čechů na preventivní prohlídky nechodí. Nemoci se pak odhalují pozdě a jejich léčba je složitější, dražší a víc zatěžuje systém. Ve skupině EUC se snažíme lidem prevenci usnadnit – připomínáme jim prohlídky přes naši aplikaci mojeEUC. Díky tomu se nám v rámci skupiny daří dosahovat lepších výsledků, třeba i v oblasti očkování proti chřipce, kde máme vyšší proočkovanost, než je republikový průměr.
► Ve skupině EUC řídíte laboratorní segment. Jakou roli hraje v prevenci?
Říkám to často a s nadsázkou – kdybychom na dva dny zavřeli laboratoř, české zdravotnictví by zažilo blackout. Je důležité si uvědomit, že většina nemocí nezačíná bolestí, ale nenápadnou odchylkou v krvi. Právě proto jsou laboratorní testy důležitou a neoddělitelnou součástí prevence. Laboratorní testy jsou navigací – pomáhají sledovat vývoj onemocnění, například zánětů, nádorových onemocnění a mnoha dalších. Rychlé a přesné laboratorní výsledky jsou základem pro správně nastavenou péči a léčbu.
► Nakolik vás vycvičil covid?
Pandemie covidu pro nás byla tvrdou školou. Když šlo do tuhého, laboratoře držely zdravotnictví nad vodou. Naučili jsme se hodně a nastavili si vnitřní systém tak, abychom byli připraveni i na další podobné hrozby. Je potřeba si přiznat, že pandemie nejsou minulostí – svět se neustále mění a je v pohybu. Musíme dál modernizovat technologie, posilovat logistiku, a především digitalizovat. A tím nemyslím jen laboratoře – jde o propojení s veřejným systémem, a zejména s hygienickými stanicemi. V tomto směru nás čeká ještě spousta práce. A bude to chtít i velké investice z vlastních zdrojů.
► Součástí prevence jsou i takzvané screeningové programy. Využívají je Češi dostatečně?
Začnu od konce. Polovina dospělých Čechů neví, co je screeningové vyšetření nebo proč ho absolvovat. Ukázal to průzkum největší zdravotní pojišťovny z letošního roku. A to je zoufale málo – obzvlášť v zemi s natolik dobře nastaveným systémem preventivních programů. Klíčovou roli má praktický lékař, který by měl pacienta navést. Pomáhá i zvaní pojišťoven a stále víc i aktivní přístup zaměstnavatelů. Skupina EUC je lídrem v mamografickém screeningu – máme 13 vlastních center a ročně vyšetříme tři sta tisíc žen. Prevence má smysl, když je dostupná a dobře zorganizovaná.
► V uplynulých letech se více zapojovali do péče svých lidí zaměstnavatelé. Vnímáte stejný trend?
Rozhodně ano – a je to jednoduché: zdravý člověk rovná se produktivní člověk. Pořád platí, že „ve zdravém těle, zdravý duch“. Kdo je zdravý, bývá spokojenější, psychicky odolnější, méně marodí a podává lepší výkon. I data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ukazují, že investice do zdravotnictví nejsou jen výdajem, ale i motorem ekonomického růstu. Zdravá společnost je silnější i ekonomicky.
► V českém zdravotnictví se často skloňuje digitalizace. Jak jste s ní na tom ve skupině EUC?
České zdravotnictví digitalizaci nutně potřebuje. Je to investice, která se vrací nejen finančně, ale především lidsky. Umožňuje nám pracovat efektivněji, rychleji a s větším přehledem. Lékařům ubírá administrativu, pacientům dává větší jistotu a lepší orientaci v péči. Troufám si říct, že patříme mezi průkopníky digitalizace ve zdravotnictví. V klinické praxi jsme také začali používat umělou inteligenci – například v mamodiagnostice nebo při screeningu zraku u diabetiků.
► Bez kterých tří klíčových směrů se české zdravotnictví neobejde?
Efektivní prevence, důsledná digitalizace a hlubší spolupráce napříč segmenty – od praktika přes specialistu po domácí péči. Bez těchto tří prvků zdravotní systém dlouhodobě neudrží kvalitu ani dostupnost péče. A potřebujeme také společenskou debatu, jak zdravotnictví financovat.
•
