Ran, které za poslední léta schytává česká ekonomika, je poměrně dost. Mezi malými a středními firmami se přesto zvolna zvedá optimismus, jak ukazuje unikátní index ČSOB. „Devět z deseti firem a podnikatelů se věnuje inovacím, což je skvělý výsledek a výborný předpoklad pro to, abychom jako Česká republika neztráceli konkurenceschopnost,“ říká Pavel Prokop k výsledkům indexu, který se vyhodnocuje dvakrát ročně již od roku 2013. Mezi hlavní faktory podvazující rozvoj jejich podnikání řadí menší a střední firmy nedostatek zaměstnanců a vysoké ceny energií a surovin. Bezmála polovina jich podobně negativně hledí také na požadavky na udržitelnost. „Třeba Green Deal se někdy bohužel zjednodušuje tak, že pro firmy a podnikatele přinese jen zvýšené náklady. Z našich zkušeností ale vychází, že podniky, které se ESG aktivně věnují, si před svou konkurencí vytváří náskok, který bude v budoucnu obtížné dotahovat,“ říká Pavel Prokop v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost.
Optimismus malých a středních firem se letos dostal na tříletý vrchol. Které faktory ho takto pozvedly?
Už od roku 2013 v ČSOB pravidelně sledujeme náladu malých a středních firem a podnikatelů prostřednictvím našeho unikátního průzkumu Index očekávání firem, který analyzuje pět oblastí – poptávku, investice, rozsah podnikání, a od roku 2024 jsme přidali i oblast inovací a vnějších faktorů. V aktuální jarní vlně průzkumu provedené ke konci března se hodnota tohoto indexu v porovnání s podzimem zvýšila o 2,2 bodu na 5,6 bodu a vyhoupla se tak na nejvyšší úroveň od jara 2022. Index byl v plusovém pásmu potřetí za sebou. Dominantními signály optimismu jsou zejména očekávaný nárůst poptávky a plánované rozšiřování podnikání.
Zároveň říkáte, že tento optimismus je poměrně křehký. Proč?
Hodnota indexu se teoreticky může pohybovat v rozmezí mínus 100 až plus 100 bodů. Současná úroveň je sice v pozitivním teritoriu, což značí převažující optimismus, ale tento optimismus vzhledem k jednocifernému počtu bodů není správné přeceňovat. V předcovidovém čase jsme bývali na hodnotách plus 20-30 bodů. Je důležité vzít v potaz, že netriviální světová geopolitická situace i strukturální problémy německé ekonomiky, kterými společně procházíme, daný pozitivní pohled nyní korigují. Je také potřeba si uvědomit, že náš průzkum vychází z dat z konce prvního kvartálu letošního roku, tedy ještě před ohlášenou celní přestřelkou americké administrativy.
Index očekávání firem, který měříte, býval v minulé dekádě na násobcích současné hodnoty. Mohou za dramatický pokles jeho křivky v první řadě covid a válka na Ukrajině, nebo je pesimismus této dekády komplexnější souhrou více faktorů?
Těch větších ran, které schytává česká ekonomika a tím i naše firmy, je za poslední léta opravdu dost a při zpětné vazbě od našich respondentů se to určitě projevuje. Kromě zmíněného covidu dopadl na české firmy plošný cenový růst spojený s růstem cen energií a klíčových vstupů spojený s útlumem zákaznické poptávky – vše doprovázeno nespokojeností s aktuální ekonomickou situací. Dále už zmíněné přešlapování německé ekonomiky, která poslední tři roky neroste, pro nás hlavního a nejbližšího obchodního partnera, přes nějž naše firmy zprostředkovaně exportují jak do EU, tak do USA či Číny. Jeden z podnikatelů nám uvedl, že na letošní rok se těší, protože by mohl být po dlouhé době normálním. Tak uvidíme, do jaké míry se mu to splní. Osobně bych mu to velmi přál.
Index v poslední době táhly vzhůru větší a střední podniky, ty malé s obratem do tří milionů korun stále optimismem nehýří. Čím to lze vysvětlit?
Průzkum ukázal, že nůžky mezi nejmenšími podnikateli, tedy s ročními tržbami do tří milionů korun, a firmami s tržbami nad 40 milionů korun, se rozevřely. Zatímco index pro skupinu největších firem činil kladných 9 bodů, tak u těch nejmenších byl lehce pod nulou. Vysvětlujeme si to tak, že kumulace všech různých vnitřních a vnějších faktorů působících na činnost mikrofirem a mikropodnikatelů je vysoká a tím roste i jejich zátěž a únava. Prostě jsou na vše sami, zatímco ve větších firmách s více lidmi a dedikovaným managementem se tlak a odpovědnosti mohou rozdělit a lépe vstřebat. Celkově byrokracie menší firmy zatěžuje ještě více než ty větší.
Více než polovina firem uvádí, že jejich podnikání ohrožuje nedostatek zaměstnanců. Je to setrvalý jev nebo tento problém sílí?
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je v posledních letech firmami zmiňován na předním místě mezi faktory, které jim komplikují podnikání. Při aktuálním zkoumání dané označilo jako ohrožující 53 procent dotazovaných. Pro srovnání, před třemi lety na jaře to bylo 47 procent. Dvě pětiny malých a středních firem a podnikatelů pak zmiňují, že přišly o nějaké zakázky kvůli tomu, že poptávku zákazníků nebyly schopny uspokojit právě kvůli nedostatku zaměstnanců. Takže je to stav setrvávající, i když nyní lehce v indexu roste. Dlouhodobé systémové řešení z úrovně státu je za mě nutné, pokud máme uspět v rostoucí konkurenci. Krátkodobě se s tím firmy vypořádávají například automatizací a digitalizací služeb a výroby.
Očekával bych, že se na trhu práce pozitivně projeví příliv uprchlíků z Ukrajiny? Nebo tu jde více o problém potřebných kvalifikací?
Obecně firmy a podnikatelé řadí mezi největší problémy spojené se zaměstnanci jejich nedostatečnou kvalifikaci (26,5 procenta), špatnou pracovní morálku (22,5 procenta), malý počet zájemců o nabízené pozice (20,2 procenta), neadekvátní finanční požadavky (19,7 procenta) a špatné pracovní návyky (18,2 procenta). Pokud mohu citovat jednoho majitele průmyslové a technologické společnosti, tak ten říká: „Zaměstnanci nejsou a morálka lidí je obecně horší a horší. Je to opravdu těžké sehnat poctivé a pracující lidi.“ Současně to vytváří prostor pro to, aby si firmy svých stávajících zaměstnanců skutečně vážily a pomáhaly jim v rozvoji. V některých profesích dodatečná pracovní síla ze zahraničí určitě pomáhá.
Poslední demografická data o porodnosti vyznívají dost pesimisticky. Naděje na zlepšení na trhu práce se nerýsuje ani do delší budoucnosti. Dá se tento problém v případě malých a středních firem vyřešit jen technologiemi, automatizací a robotizací? Mají na taková řešení dostatek prostředků?
Problémy českého pracovního trhu jsou, jak jsem již indikoval, hlubší a systémového charakteru, a digitalizace, automatizace či robotizace nemohou být všelékem, i když já mám radost z toho, že firmy a podnikatelé chtějí plošně investovat do svého rozvoje a reagovat na měnící se podmínky. Náš pracovní trh se potýká s vlivy digitalizace, deglobalizace a se stárnutím populace. Pokud chceme udržet naši ekonomiku v kondici a schopnou těmto tlakům dlouhodobě odolávat, musíme stávající podmínky v oblasti zaměstnanosti změnit. Musíme se mnohem více a efektivněji zaměřit na investice do vzdělání a rozvoje dovedností lidí. A je potřeba být na pracovním trhu také více flexibilní a adaptabilní. Každá ekonomika či firma je tak silná, kolik má k dispozici lidí a jaká je jejich produktivita. Když není dost lidí, je pochopitelné zaměření na zvýšení produktivity nákladovými, technologickými a inovačními cestami.
Jako další ohrožující faktor podnikatelé uvádějí vysoké ceny energií a surovin. Nakolik jsou dnes ochotni investovat do vlastních energetických zdrojů a úspor a řešit tento problém usilováním o soběstačnost?
Vysoké ceny energií a surovin se ukázaly jako v současnosti přetrvávající závažný problém, protože za faktor ohrožující podnikání ho zvolily hned dvě třetiny firem. A právě proto firmy a podnikatelé reagují a investují do úsporných opatření v rámci svého podnikání. Téměř 44 procent účastníků průzkumu se chystá v horizontu půl roku optimalizovat procesy nebo výrobu a více než třetina chystá energetické úspory. Některé podniky dále přiznávají, že budou ještě aktivněji přenášet vyšší vstupní náklady na klienty.
S předchozí otázkou souvisí vztah podnikatelů k udržitelnosti. O ní se často mluví jako o příležitosti, malé a střední firmy ji ale vidí jako třetí nejvíce ohrožující faktor. Co je nejvíce děsí?
Požadavky na udržitelnost a Green Deal spolu s válečným konfliktem na Ukrajině řadí mezi ohrožení podnikání shodně 44 procent firem a podnikatelů, což je poměrně vysoký podíl. Třeba Green Deal se někdy bohužel zjednodušuje tak, že pro firmy a podnikatele přinese jen zvýšené náklady. V ČSOB nabízíme všem firmám a podnikatelům v oblasti udržitelnosti a obecně ESG pomocnou ruku a vedle financování máme k dispozici odborné poradenství v oblasti nápočtu a reportingu uhlíkové stopy a pomáháme při poskytování zelených dotací a energetických auditů. Propojili jsme se s platformou Green0meter, která prostřednictvím digitálních řešení zajišťuje, aby firemní klienti měli k dispozici prvotřídní poradenství v oblasti udržitelnosti. Díky online nástroji Green0meter Marketplace můžeme efektivně obsluhovat tisíce firemních klientů. Současně máme excelentní odborníky v týmu ČSOB Advisory na témata spojená s transformací a udržitelností. Pro mě je udržitelnost širší pojem – je to o dlouhodobé smysluplnosti a nalezení rovnováhy mezi enviromentálními a ekonomickými hledisky. Oboje musí fungovat současně.
Váš průzkum zároveň naznačuje značnou apatii firem k ESG agendě. Je to dáno tím, že na něco takového prostě nemají kapacitu?
Průzkum ukázal, že zhruba třetina respondentů oblast ESG zatím neřeší vůbec. Nikdo z dotázaných ovšem nezpochybňuje, že zde dochází k dramatické klimatické změně, se kterou se musíme vypořádat a reagovat na ni. Z našich zkušeností vychází, že podniky, které se ESG aktivně věnují, si před svou konkurencí vytváří náskok, který bude v budoucnu obtížné dotahovat. Jinými slovy, pokud české firmy dbají na energeticky šetrný provoz, využívání obnovitelných zdrojů elektřiny a rozvíjení dovedností svých lidí, tak jim to rozhodně na trhu pomáhá. Parametry ESG se budou jistě ještě vyvíjet, směr k dlouhodobé rovnováze a udržitelnosti zůstane dle mého zachován.
Velkým tématem se v ekonomice stala cla, která začaly na dovozy uvalovat Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Jak moc proniká stín této velké hry i mezi malé a střední podniky?
Jak jsem již zmínil, náš průzkum se uskutečnil před tím, než prezident Trump a jeho tým oznámili výrazné změny v oblasti celní politiky. I tak se ale tato oblast objevila v hodnocení firem a podnikatelů a ukázalo se, že dvakrát více dotazovaných cítilo změnu v čele Spojených států amerických jako možné ohrožení než jako podporu v podnikání. O to zajímavější mohou být výsledky podzimní vlny průzkumu, kdy už bude jasné, která opatření platí a jak působí v praxi. Uvidíme, co bude a nebude platit za pár týdnů. Současnou denně se měnící strategii americké administrativy raději nebudu více komentovat. Věřím ve zdravý rozum a respekt jednoho k druhému a dlouhodobost spolupráce a partnerství.
Není pro české podnikatele mnohem větší hrozbou současná bída německé ekonomiky?
V současnosti, a určitě i v budoucnu to tak rozhodně bude platit, že s německou ekonomikou jsme úzce propojeni a obchodní vazby jsou velmi těsné, nejen kvůli třetině veškerého exportu tam směřujícího. Potíže našeho západního souseda nejsou bohužel cyklické, ale systémové, tedy dlouhotrvající. Domnívám se, že se v nejbližší době skokově nevyřeší, byť věřím, že nový německý kabinet se na to zaměří a posune správným směrem investice a priority. Proto je zásadní, aby naše firmy neváhaly, ale správně reagovaly a hledaly nová odbytiště nejen napříč celou Evropou, ale i mimo ni a investovaly do svého rozvoje a inovovaly. Rád bych na tomto místě vyjádřil svůj obrovský respekt za jejich vitalitu a adaptabilitu v této nelehké době. My budeme i nadále velmi rádi stát po jejich boku a pomáhat jim s růstem businessu.
Kdybyste měl shrnout letošní rok – jak vypadá současnýma očima malých a středních firem?
Já osobně jsem velmi rád, že české firmy i v těchto napjatých a nelehkých podmínkách zůstávají optimistické. Velmi mě také těší, že devět z deseti firem a podnikatelů se věnuje inovacím, což je skvělý výsledek a výborný předpoklad pro to, abychom jako Česká republika neztráceli konkurenceschopnost, a naopak se dále rozvíjeli a na evropském potažmo světovém trhu uspěli.
Co o ekonomické aktivitě a jejích vyhlídkách napovídají současné zkušenosti z úvěrového byznysu?
ČSOB patří k leaderům firemního bankovnictví, ve kterém jsme v roce 2024 mohli podpořit naše klienty rekordními objemy investic. Celkové čerpané úvěrové portfolio SME ke konci roku činilo celkem 105 miliard korun, což reprezentuje meziročně šestiprocentní růst – jak v oblasti investičních, tak provozních linek. Úvěrové portfolio je navíc zdravé a kvalitní. Pro letošek předpokládám pokračování tohoto růstového trendu a první čtyři měsíce to potvrzují.
Pavel Prokop
Ve skupině ČSOB pracuje od roku 2000. Z pozice ředitele útvaru Karty, v níž měl na starost celý karetní obchod ČSOB, se v roce 2007 přesunul na pozici ředitele zodpovědného za oblast přímého prodeje. V roce 2009 převzal roli v oblasti produktů, procesů a služeb v divizi korporátního bankovnictví. Od roku 2014 vykonával pozici výkonného ředitele řízení segmentů Vztahového bankovnictví. V roce 2018 se stal generálním ředitelem ČSOB Leasing, kde působil do dubna 2021. Nyní je výkonným ředitel Firemního bankovnictví v ČSOB.
•
