Zákaz hazardu funguje, tvrdí města. Analýza ale odhalila absenci veškerých metrik i statistických dat

O nulové toleranci kamenných heren a kasin slýcháme v posledních letech velmi často, zejména na obecní úrovni.

Komunální politici přišli na to, že uzavírání kamenných heren a kasin je relativně jednoduchým, viditelným a líbivým gestem, kterým zejména v časech předvolebních kampaní získají pozornost voličů. Do klubu nulové tolerance se tak přidávají další a další česká města, ta největší nevyjímaje. Metropole Praha, Brno, České Budějovice nebo Ostrava již hazard na svém území zakázaly.

Tento krok ve všech případech provázelo mnoho slibů – jak se zlepší kvalita života, jak se podaří vymýtit sociálně patologické jevy související s gamblingem, jak budou ulice bezpečnější. Naprostá většina z nich však opomněla zmínit, že se hráči mohou bez problémů přesunout do on-line heren, kde nikdo nezabrání progresi rizikového chování, nebo do nelegálních provozoven, kde pár automatů nepředstavuje ani zdaleka ten nejvážnější problém.

Foto: Shutterstock

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) nyní zveřejnilo studii, ve které zkoumalo situaci po zavedení nulové tolerance ve třech velkých krajských městech – v Brně, Ostravě a v Českých Budějovicích. Hlavní závěr studie je naprosto zarážející. Ač se političtí představitelé měst chvástají tím, že se slibovaných cílů podařilo bez dalšího naplnit, chybí jim jeden zásadní kousek skládačky – ani v jednom případě nemají analýzy ani statistická data, kterými by tento závěr byli schopni podložit. Ba co hůř, CETA zjistila, že jasné metriky dokonce nikdy neexistovaly. Tolik k objektivnímu hodnocení dopadů zběsile přijímaných obecně závazných vyhlášek.

Čtyři roky ve volené funkci jsou málo. A v dnešním mediálním světě je politický život vlastně  permanentní kampaní o znovuzvolení. To samozřejmě mnohdy vede k získávání politických bodů za každou cenu. Nulová tolerance hazardu je ideálním příkladem – na oko radikální a efektivní opatření, které ale ve skutečnosti postrádá veškerou koordinaci, logiku a schopnost předvídat dopady takového rozhodnutí. Je to spíše přístup na bázi „tak to prostě zavřeme a uvidíme, co se bude dít“.

Zástupci Brna i Ostravy v dotazníkovém šetření uvedli, že se díky novým pravidlům podařilo snížit počet hazardních hráčů, nemají ovšem žádná čísla, kterými by tento závěr mohli podpořit. Svorně také hlásají, že zákaz hazardu měl pozitivní vliv na kriminalitu, opět ale chybí jakákoliv analýza. Na magistrátech krajských měst chybí osoby, které by se touto problematikou pravidelně zabývaly. Jiné instituce ovšem statistiky pravidelně zveřejňují, např. Celní správa České republiky. Ta už nějakou dobu varuje před znepokojivým trendem nárůstu počtu nelegálně provozovaných heren a stále častějším využíváním tzv. kvízomatů.

Studie dospívá k závěru, že spousta hráčů jde cestou substituce. To je z jejich pohledu hráčů bezesporu logické, pro města samotná to ovšem má silně negativní dopady. Zavedením nulové tolerance se jim podařilo docílit toho, že hráči dojíždějí za hazardem do sousedních obcí, které tak získají větší podíl z rozpočtového určení daně z hazardních her. To je ještě ta lepší varianta. V horších případech rovnou končí v online kasinech a hernách, kde mizí jakékoliv společenské zabrány, nebo v ilegálních provozovnách zcela mimo dosah samospráv.

České obce by proto k tak komplexní problematice, jako je regulace hazardu, měly přistupovat racionálně. Je zásadní, aby rozhodnutí o regulaci hazardu byla podpořena objektivními daty, a ne pouze subjektivními názory a dojmy. Pouze tak lze zajistit účinnost a skutečně společenský přínos takových rozhodnutí.

Podařilo se tedy v Brně, Ostravě nebo Českých Budějovicích snížit negativní dopady hazardní hry? Těžko říct, nemáme žádná data, která by to potvrzovala. Jistotou ale je, že vášeň pro hraní u svých občanů zákazem nijak nesnížily.

Přečtěte si také