Zájem o zelenou energii se výrazně zvýšil

Růst podílu obnovitelné energie k dosažení nulových emisí do dohodnutého roku 2050 je sice velký, ale stále nedostatečný. Česko patří k méně aktivním.

V loňském roce se podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vyrobilo globálně přibližně 290 gigawattů obnovitelné energie. Agentura to přirovnala ke spotřebě přibližně dvou set milionů průměrných domácností ve Spojených státech. IEA se domnívá, že do roku 2026 vzroste celosvětová kapacita obnovitelných zdrojů o více než 60 procent oproti úrovni z roku 2020. To je množství, které odpovídá současné globální kapacitě fosilních paliv a jaderné energie dohromady.

Čína, USA, Indie a Evropa se dohromady podílejí na 80 procentech celosvětového využití obnovitelných zdrojů v energetice. Zároveň však jsou – především první tři – největšími znečišťovateli ovzduší. Jejich současné úsilí je tak velmi relativní a samo o sobě klimatickou krizi nevyřeší. Podle IEA je například k dosažení nulových emisí do roku 2050 potřeba, aby se kapacita vyrobené energie z obnovitelných zdrojů do roku 2026 alespoň zdvojnásobila. V případě bio­paliv by se měl roční nárůst zčtyřnásobit a zájem o obnovitelné teplo ztrojnásobit.

Evropa

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se podle unijního statistického úřadu Eurostat v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Největší podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v rámci EU podle něj vykázalo Rakousko, zatímco Česko se ocitlo mezi pěti zeměmi s nejnižším podílem.

Foto: Shutterstock

V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V Česku byl podíl obnovitelných zdrojů 15 procent. Nižší podíl v rámci EU vykázaly pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta.

Elektřina z obnovitelných zdrojů v EU předloni pocházela ze 36 procent z větrných elektrá­ren. Podíl vodních elektráren na pokrytí spotřeby elektřiny z OZE činil 33 procent a podíl solárních elektráren 14 procent. Zbytek připadal na biopaliva a další obnovitelné zdroje.

Česká republika

Situace v Česku se částečně mění. Po energetické krizi a agresi Ruska na Ukrajině přišel až raketový nárůst zájmu o fotovoltaiku, tepelná čerpadla, kotle na biomasu a solární kolektory. Zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje vzrostl meziročně téměř na čtyřnásobek. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do programu Nová zelená úsporám za první tři měsíce let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje od začátku roku 12,2 tisíce žádostí o dotace, přitom loni to ve stejném období byly 3,2 tisíce.

„Pokud se vládě premiéra Petra Fialy podaří odstranit klíčové bariéry rozvoje obnovitelných zdrojů energie tak, jak jsme je ve spolupráci s ministerstvy identifikovali a rozpracováváme je, tak do pěti let lze očekávat 250 tisíc tepelných čerpadel, 250 tisíc kotlů na dřevo, 100 tisíc akumulačních kamen a krbů, 40 tisíc kotlů na pelety a 30 tisíc solárních kolektorů. Kolem 30 tisíc domácností se připojí na soustavy dálkového vytápění na bioplyn či biomasu,“ vysvětlil Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Hnědé uhlí stále vede

Podle informací z modulu oborového webu oEnergetice.cz v prosinci 2021 činil podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny v Česku 41,2 procenta a v listopadu 38,8 procenta. Na druhém místě byly jaderné elektrárny, jež se na celkové výrobě elektřiny v tuzemsku podílely v prosinci z 33,9 procenta a v listopadu z 35,5 procenta. Větrné elektrárny se podle něj v prosinci podílely na výrobě elektřiny z 0,9 procenta, solární elektrárny z 0,5 procenta. V listopadu to bylo v obou případech 0,8 procenta.

Recyklace

Odborníci předpokládají, že se již letos bude muset pozornost také soustředit na recyklaci a ekologicky šetrnou likvidaci v celém segmentu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přichází totiž doba, kdy se první instalované elektrárny postupně blíží konci své životnosti. Převažuje myšlenka, že by se například vzácné kovy daly vytřídit a znovu využít. V USA by podle některých údajů mohla být asi miliarda tun odpadu z vyřazených fotovoltaických modulů a 80 kilotun lithium-iontových baterií vhodných k recyklaci.

Přečtěte si také