Výroba elektřiny z OZE v Česku zaostává

Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v Česku činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, kde je podíl kolem 22 procent. I přesto rozvoj především fotovoltaiky loni v tuzemsku zaznamenal rekordní čísla.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Česko zaostává nejen v celkovém objemu vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale rovněž v tempu rozvoje a nárůstu této výroby. Větrné a solární elektrárny vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.

Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle ministra zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.

Fotovoltaika zažívá strmý boom

Domácí solární energetika má však za sebou rekordní rok. Energetici připojili více než 240 mega­wattů (MW) nových fotovoltaik. Celkem přitom bylo v loňském roce postaveno dokonce přes 300 megawattů nových fotovoltaik, avšak zhruba 60 MW výkonu na připojení k síti stále čeká. Vyplývá to z čerstvých dat studie Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). Jde však o téměř čtyřnásobek výkonu připojeného v roce 2021 (62 MW).

Foto: Shutterstock

Vysoký zájem o solární elektrárny potvrzuje i počet podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy v programu Nová zelená úsporám, kde vloni zaevidovali 53 tisíc žádostí, což je více než pětinásobný nárůst oproti roku 2021.

Podle představitelů CAFT bude solární boom v Česku pokračovat i v letošním roce mimo jiné díky rozvolnění některých legislativních pravidel.

„V roce 2023 očekáváme velký nárůst zájmu o fotovoltaiku ze strany bytových domů, kterým se letos zásadně zjednodušily podmínky. Očekáváme také vznik prvních desítek megawattů ve velkých instalacích budovaných na volné ploše. Odhaduji, že v roce 2023 by mohlo být postaveno kolem 750 MW nového výkonu,” uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.

Češi zatím ušetří méně

Domácnost v Česku například oproti domácnosti v Polsku pomocí fotovoltaiky šetří výrazně méně. V Česku se totiž elektřina dodaná a odebraná z distribuční soustavy fakturuje zvlášť pro jednotlivé fáze třífázové soustavy. Vyúčtování dodávky a spotřeby elektřiny v třífázové soustavě po jednotlivých fázích je přitom systém, který je v Evropské unii ojedinělý.

Proto senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém jednání 7. března podpořil iniciativu několika senátorů s podporou oborových asociací na návrat k součtové fakturaci. Ta totiž v Česku do roku 2011 existovala.

„Fakturace po fázích způsobuje českým domácnostem vícenáklady v miliardách korun ročně a s dalším nárůstem fotovoltaiky tato suma bude ještě stoupat,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Při současném systému je nutné instalovat buď speciální – dražší – technologii, anebo solární střídače provozovat v režimu, který způsobuje výrazně kratší životnost,” dodává Krčmář.

Průměrné vícenáklady odhaduje Solární asociace na 30 až 40 tisíc korun. V roce 2023 by při očekávaném nárůstu solárních elektráren mohly zbytečné vícenáklady pro české domácnosti dosáhnout dvě miliardy korun. Kromě toho na současném systému vydělávají obchodníci s elektřinou, kteří v jednu dobu od domácností levně elektřinu vykupují a ve stejný okamžik na jiné fázi draze prodávají.

Větrníky ve skluzu

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česko tak výrazně zaostává za evropským průměrem, na kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské asociace Wind Europe.

V tuzemsku jsou nyní v provozu větrné elektrárny s instalovaným výkonem 339 MW. Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v Evropské unii.

Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s okolními státy jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se u nás přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. V Evropě by měly v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vznikat ročně větrné elektrárny o celkovém výkonu 19,6 GW.

Přečtěte si také