Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely Česko zaostává nejen v celkovém objemu vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale rovněž v tempu rozvoje a nárůstu této výroby. Větrné a solární elektrárny vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z parních a jaderných elektráren.
Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle ministra zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.
Fotovoltaika zažívá strmý boom
Domácí solární energetika má však za sebou rekordní rok. Energetici připojili více než 240 megawattů (MW) nových fotovoltaik. Celkem přitom bylo v loňském roce postaveno dokonce přes 300 megawattů nových fotovoltaik, avšak zhruba 60 MW výkonu na připojení k síti stále čeká. Vyplývá to z čerstvých dat studie Cechu akumulace a fotovoltaiky (CAFT). Jde však o téměř čtyřnásobek výkonu připojeného v roce 2021 (62 MW).
Foto: Shutterstock
Vysoký zájem o solární elektrárny potvrzuje i počet podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy v programu Nová zelená úsporám, kde vloni zaevidovali 53 tisíc žádostí, což je více než pětinásobný nárůst oproti roku 2021.
Podle představitelů CAFT bude solární boom v Česku pokračovat i v letošním roce mimo jiné díky rozvolnění některých legislativních pravidel.
„V roce 2023 očekáváme velký nárůst zájmu o fotovoltaiku ze strany bytových domů, kterým se letos zásadně zjednodušily podmínky. Očekáváme také vznik prvních desítek megawattů ve velkých instalacích budovaných na volné ploše. Odhaduji, že v roce 2023 by mohlo být postaveno kolem 750 MW nového výkonu,” uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.
Češi zatím ušetří méně
Domácnost v Česku například oproti domácnosti v Polsku pomocí fotovoltaiky šetří výrazně méně. V Česku se totiž elektřina dodaná a odebraná z distribuční soustavy fakturuje zvlášť pro jednotlivé fáze třífázové soustavy. Vyúčtování dodávky a spotřeby elektřiny v třífázové soustavě po jednotlivých fázích je přitom systém, který je v Evropské unii ojedinělý.
Proto senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém jednání 7. března podpořil iniciativu několika senátorů s podporou oborových asociací na návrat k součtové fakturaci. Ta totiž v Česku do roku 2011 existovala.
„Fakturace po fázích způsobuje českým domácnostem vícenáklady v miliardách korun ročně a s dalším nárůstem fotovoltaiky tato suma bude ještě stoupat,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. „Při současném systému je nutné instalovat buď speciální – dražší – technologii, anebo solární střídače provozovat v režimu, který způsobuje výrazně kratší životnost,” dodává Krčmář.
Průměrné vícenáklady odhaduje Solární asociace na 30 až 40 tisíc korun. V roce 2023 by při očekávaném nárůstu solárních elektráren mohly zbytečné vícenáklady pro české domácnosti dosáhnout dvě miliardy korun. Kromě toho na současném systému vydělávají obchodníci s elektřinou, kteří v jednu dobu od domácností levně elektřinu vykupují a ve stejný okamžik na jiné fázi draze prodávají.
Větrníky ve skluzu
Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česko tak výrazně zaostává za evropským průměrem, na kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské asociace Wind Europe.
V tuzemsku jsou nyní v provozu větrné elektrárny s instalovaným výkonem 339 MW. Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v Evropské unii.
Podle aktuálních údajů České společnosti pro větrnou energii jsou v Česku v pokročilé fázi přípravy projekty s výkonem přes 250 MW. „Ve srovnání s okolními státy jde samozřejmě o velmi malé číslo, ale musíme si uvědomit, že sektor se u nás přes deset let nerozvíjel, že začínáme prakticky od nuly,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. V Evropě by měly v příštích pěti letech podle očekávání Wind Europe vznikat ročně větrné elektrárny o celkovém výkonu 19,6 GW.
•
