Zaznělo to na konferenci Legal Insight: Bateriová úložiště a využití obecního majetku spolu s tím, že tato rychle rostoucí oblast energetiky zůstává zajímavá pro obce, které mohou využít jak svoje pozemky a infrastrukturu, tak posílit svou energetickou bezpečnost.
V detailu se postavení obcí v takových projektech věnoval Jan Měkota, advokát a partner advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Ve svém příspěvku se zaměřil na právní a legislativní mantinely obecních energetických projektů bateriových úložišť (BESS). Za jejich největší koncepční ohrožení považuje postup bez předem jasně definovaného plánu, protože jde o oblast, kde se praktická realita střetává mimo jiné s ustanoveními dvou předpisů: zákona o obcích a zákona o zadávání veřejných zakázek.
„Samotný převod nebo poskytnutí užívacího práva k pozemku není veřejná zakázka. Město v tomto případě totiž nevystupuje jako zadavatel, ale jako někdo, kdo nabízí svůj majetek a chce zpátky ekonomicky nejvýhodnější parametry. Jakmile ale město svoji nabídku koncipuje tak, že dává pozemek a jako protiplnění chce, aby na něm vznikla energetická infrastruktura, a spojí to s požadavky na služby nebo dodávky, velmi často se přehoupne do režimu veřejného zadávání. To už je buď klasická zakázka, nebo koncese, podle toho, kdo nese rizika,“ upozornil Jan Měkota.
Technicko-obchodní realitu projektů BESS přiblížil Petr Foitl ze společnosti Solar Global Energy, společnost zaměřující se na agregaci a monetizaci bateriových úložišť a fotovoltaických elektráren.
„V médiích se často hovoří o návratnosti za dva nebo tři roky, což dlouhodobě neplatí. Výnosy rok od roku klesají a s připojováním dalších baterií klesat budou. My doporučujeme počítat spíš s pěti až šesti lety návratnosti. Je nutné započítat připojovací poplatky, projektovou dokumentaci, podíl vlastníka pozemku, a často se dostanete nad 15 milionů. Konzervativně počítáme v delším horizontu čisté výnosy kolem 3–4 milionů korun ročně na 1 MW. K tomu servis, ostraha, pojištění, poplatky za odběr ze sítě a návratnost se může posunout klidně na 6–7 let, spíš k horní hraně,“ uvedl Petr Foitl.
Ondřej Šumavský, expert ze Svazu moderní energetiky, poskytl obcím a investorům praktický návod, jak rychle a racionálně posoudit, zda je pozemek pro energetické projekty BESS vhodný. Za první filtr označil územní plán jako rychlý a levný orientační krok. Podle něj je klíčové věnovat pozornost ochranným pásmům a případným kolizím s infrastrukturními sítěmi. Právě připojení k distribuční síti je pak zásadní ekonomickou i časovou proměnnou.
„Jako první krok doporučuji podat na úřad žádost o předběžnou informaci. Vytipujete si pozemek, zaplatíte tisíc korun a úřad by se měl vyjádřit, koho musíte pro schválení oslovit a jestli to zapadá do územního plánu,“ doporučil Ondřej Šumavský.
Michal Arnold z energetické společnosti JRD Energo nastínil realitu přípravy a akvizice projektů a mluvil především o tom, jak nastavit spolupráci mezi obcí a investorem.
„Klíčová je kvalitní dohoda mezi obcí a investorem či developerem. To je podle mě nejdůležitější moment, protože právě v tuhle chvíli může obec projekt ovlivnit: co dává smysl, kde se to obci líbí nejvíc a podobně. S projektem se dá často hýbat, domluvit velikost, nastavit benefity i ošetřit věci typu budoucí likvidace zařízení,“ zdůraznil Michal Arnold.
V podobném duchu navázal i Petr Ondřej (dříve Andrew Solar), který se více zaměřil na praktické aspekty vyjednávání mezi partnery a uzavírání smluv. Hlavní otázkou bylo, jak nastavit dohodu s vlastníkem pozemku, když je klasický nájem slabou motivací nebo neřeší aktuální potřeby. „Kdybych vlastníkovi pozemku řekl, že za pronájem dám 150 tisíc ročně, je to pro něj jedna letenka v byznys třídě. Tak musím přemýšlet, jak ho reálně zaujmout. V praxi to může být protislužba nebo plnění, které má hodnotu v milionech,“ uvedl Petr Ondřej.
Konference Legal Insight: Bateriová úložiště a využití obecního majetku, která se konala 27. ledna 2026 v pražském prostoru Port7, se sešli zástupci obcí, investoři i experti na energetiku a právo. Řečníci se ve svých vystoupeních zaměřili na právní rámec obecních projektů bateriových úložišť (BESS), praktické postupy při výběru vhodných pozemků, možné smluvní a obchodní modely spolupráce i ekonomiku a financovatelnost projektů v aktuálních tržních podmínkách.
•
