Vláda Petra Fialy (ODS) podle zjištění týdeníku Euro získala důležitý dokument týkající se přijetí společné evropské měny euro.
Strategický materiál vypracovala skupina ekonomů Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zadání Fialova kabinetu z letošního února. Úkolem bylo vypracovat hodnocení přínosů a rizik vstupu Česka do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II).
Dokument, do kterého měl možnost týdeník Euro nahlédnout, půjde v příštích dnech na vládu. Ekonomové v něm představili několik závěrů a důležitých sdělení.
Jedním z nich je, že klíčové před vstupem do eurozóny je zvládnout domácí úkoly – tedy klíčové strukturální reformy, které Česku stále chybí. „Strukturální reformy jsou nezbytné pro prosperitu ekonomiky bez ohledu na přijetí společné měny, nicméně v perspektivě přijetí eura nabývají na důležitosti,“ uvedla náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková v rozhovoru pro týdeník Euro, který si můžete přečíst níže.
Foto: Shutterstock
Experti z NERV doporučili vládě, aby přistoupení do systému směnných kurzů trval co nejkratší dobu a dopředu se jasně stanovil termín vstupu do eurozóny.
K dalším závěrům expertní skupiny patří upozornění, že k přijetí eura chybí politická shoda a společenská podpora. NERV doporučil, aby celý proces (trvající zhruba tři roky) proběhl v rámci funkčního období jedné vlády – tak, aby proces zahajoval a končil totožný vládní kabinet.
Ekonomové vládě rovněž doporučili, aby Česko případně do bankovní unie vstoupila až v okamžiku přijetí společné evropské měny. „Nikoliv jako u Chorvatska a Bulharska v okamžiku vstupu do ERM II. V takovém případě totiž členský stát odevzdává část svých dohledových pravomocí, ale zároveň se na nich zatím nepodílí na úrovni eurozóny,“ podotýká materiál.
Rizika přijetí eura ekonomové z hlediska dopadů na jednotlivé segmenty ekonomiky vyhodnotili jako nízká. U nízkopříjmových domácností a finančního sektoru pak vyhodnotili rizika jako střední.
Jak zásadní jsou strukturální reformy, které by měly členství v eurozóně předcházet?
Strukturální reformy jsou nezbytné pro prosperitu ekonomiky bez ohledu na přijetí společné měny, nicméně v perspektivě přijetí eura nabývají na důležitosti. Jsou předpokladem pro to, aby se české ekonomice v eurozóně trvale dařilo. Jedná se zejména o reformy zajišťující udržitelnost veřejných financí (důchodová reforma, financování zdravotnictví), aby fiskální politika měla prostor zmírňovat případné cyklické výkyvy ekonomiky po ztrátě domácí měnové politiky. Dále jsou to reformy směřující k posilování pružnosti trhu práce, opatření ke zvyšování konkurenceschopnosti (produktivity) a reformy odstraňující případné nerovnováhy (např. na trhu s bydlením, v oblasti růstu mezd aj.). Tyto reformy nejsou nutně podmínkou pro rozhodnutí o přijetí eura (to by jinak žádná země do eurozóny nikdy nevstoupila), ale měly by být jasným závazkem, který rozhodnutí o přijetí eura doplní a může být naplňován kontinuálně v období příprav na vstup do eurozóny i po přijetí eura.
Jaké jsou základní závěry vaší pracovní skupiny?
Prvním závěrem je, že Česko by mělo v systému směnných kurzů setrvat co nejkratší dobu, tedy ne o mnoho déle než dva roky, požadované pro splnění maastrichtských kritérií. Druhým závěrem je, že by rozhodnutí o vstupu do ERM II mělo být učiněno na začátku mandátu vlády, aby byla zajištěna politická podpora po celý proces přijetí eura trvající 3-4 roky. Třetím závěrem je doporučení vládě, aby v případě vstupu do ERM II prosazovala povinnost vstoupit do bankovní unie v až v okamžiku přijetí společné evropské měny, a nikoliv v okamžiku vstupu do ERM II (jako tomu bylo u Chorvatska a Bulharska).
Po jak dlouhou dobu je pro ČR možné (výhodné, doporučené) strávit ve fázi Evropského mechanismu směnných kurzů?
V systému směnných kurzů je možné setrvat libovolně dlouho – například Dánsko se účastní ERM II již od jeho vzniku v roce 1999 a předtím bylo po dvacet let členem předchozího systému ERM. Pro Česko zpráva pracovní skupiny NERV doporučuje setrvat v mechanismu směnných kurzů ERM II co nejkratší povinnou dobu, tedy 2 roky. Důvodem je zejména skutečnost, že monetární politika v Česku je založena na cílování inflace. V ERM II by ČNB musela zároveň sledovat vedle cenové stability i stabilitu směnného kurzu, přičemž k dispozici by měla jen jeden nástroj (úrokovou sazbu). V extrémních případech by tak mohlo dojít k situaci, kdy by ČNB musela volit mezi cílem cenové stability a cílem stability kurzu. V běžných ekonomických podmínkách však ERM II poskytuje pro směnný kurz dostatečnou flexibilitu (+/- 15 %), aby se centrální banka mohla soustředit na sledování inflačního cíle.
Jak důležité je stanovit datum vstupu do eurozóny?
Stanovení data vstupu do eurozóny je užitečné pro ukotvení očekávání ze strany byznysu, finančních institucí i domácností. Umožnilo by stanovit jasný harmonogram vstupu do eurozóny, aby se všichni aktéři mohli na přijetí eura připravit, a to včetně nezbytných legislativních úprav. Na druhou stranu historie ukázala, že pokud se z nějakého důvodu – například kvůli nesplnění maastrichtských kritérií nebo vnějšímu ekonomickému šoku – nepodaří stanovený termín dodržet, může to vést k velké frustraci. Ne všechna kritéria má vláda pod kontrolou – vzpomeňme například nedávné období vysoké inflace – a nemůže splnění maastrichtských kritérií v horizontu dvou let zaručit. Proto je vhodné spolu se vstupem do ERM II stanovit termín indikativní – „za předpokladu splnění maastrichtských kritérií“.
Jak důležité je mít pro takový krok politickou a společenskou dohodu? Je vůbec taková dohoda ve stávající politické, ekonomické a společenské situaci reálná?
Pro tak zásadní krok, jakým je přijetí eura, je politická podpora klíčová. Minimálně je potřeba mít politickou dohodu v rámci vládnoucího uskupení. Podpora napříč politickým spektrem by byla žádoucí, ale ani v zemích, které dosud euro přijímaly, ne vždy všechny hlavní politické strany přijetí eura podporovaly.
Pokud jde o veřejné mínění, zde jsou zkušenosti smíšené a vždy menší či větší část veřejnosti vyjadřovala ohledně přijetí eura obavy. Například u všech pobaltských zemí byla podpora dva roky před přijetím eura kolem 42 %, dnes se pohybuje mezi 62 a 84 %.
Jak časově náročný je proces přistoupení k euru? Bylo by výhodné, aby takový krok učinila jedna vláda – například na svém začátku působení a proces dokončila v závěru svého funkčního období?
Od rozhodnutí přijmout euro trvá proces přijetí eura 3-4 roky, z toho dva roky představuje povinná účast v mechanismu směnných kurzů ERM II. Proto pracovní skupina NERV doporučuje, aby rozhodnutí o vstupu do ERM II přijala vláda na začátku svého mandátu, aby mohla řídit celý proces přijetí eura v rámci jednoho funkčního období. Pokud je dostatečná politická podpora pro přijetí eura, mohou na procesu pracovat i na sebe navazující vlády.
Je ovšem reálná i situace, kdy opozice, která přijetí eura kritizuje, po nástupu do vlády započatý proces dokončí. Například na Slovensku roce 2005 Robert Fico ještě z pozice opozice ve svých projevech vyjadřoval skepsi vůči „nucenému“ přijetí eura, a zejména vůči reformám, které tehdejší Dzurindova vláda prosazovala. Po nástupu do vlády v roce 2006 ovšem Fico (i kvůli tlaku finančních trhů) v procesu přijetí eura i v nastolených reformách pokračoval.
V případě vstupu ČR do ERM II, kdy by pro ČR bylo výhodné vstoupit do bankovní unie? Jak důležité je to pro udržení svých dohledových pravomocí?
Čistě z právního hlediska je účast v bankovní unii pro členský stát vyžadována až v okamžiku jeho vstupu do eurozóny. Avšak v návaznosti na změnu pravidel v roce 2018, která byla aplikována na Bulharsko a Chorvatsko, je připojení se k bankovní unii požadováno již v momentě vstupu do ERM II. Lze očekávat, že tento požadavek by se vztahoval i na Česko.
Členství v bankovní unii znamená převedení dohledu nad významnými bankami (což je naprostá většina bankovního trhu v Česku) na Evropskou centrální banku a dále účast na jednotném mechanismu pro řešení krizi bank (včetně převedení vkladů z národního fondu do jednotného evropského fondu pro řešení krizí). ECB vykonává bankovní dohled tím, že předává národnímu dohledovému orgánu (tedy ČNB) závazné pokyny. Dohledová rozhodnutí navrhuje tzv. Dohledová rada (Supervisory Board), ve které by už ČNB byla zastoupena. Rozhodnutí formálně přijímá Rada guvernérů, ovšem v naprosté většině případů podle návrhu Dohledové rady.
Jak ukazují zkušenosti Bulharska a Chorvatska, členství v bankovní unii má své výhody, zejména pro zemi, kde je velká část bankovního trhu vlastněna bankami sídlícími v eurozóně (v Česku přes 80 %). ČNB by získala podíl na společném dohledu ECB, tedy mohla by se účastnit dohledu nad mateřskými bankami bank působících v Česku. Bulharsko a Chorvatsko oceňovali lepší přístup k informacím o mateřských bankách i o dění v bankovním sektoru v EU i ve světě. Česko by také získalo přístup ke společnému fondu pro řešení krizí bank, který má větší kapacitu než domácí fond a mohl by pomoci v případě krize některé z velkých českých bank (na což by domácí fond nepochybně nestačil).
Plní vůbec ČR maastrichtská kritéria? Případně kdy jich dosáhne a v jaké míře?
Česko plní kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a veřejných financí (s Českem nebyla letos otevřena procedura nadměrného schodku). Podle Evropské komise by mělo Česko na konci roku 2024 plnit i kritérium inflace (Konvergenční zpráva 2024).
Kritérium stability směnného kurzu Česko neplní, protože pro to je podmínkou alespoň dvouletý pobyt v systému ERM II. Dále Česko neplní kritérium sladěnosti legislativy. V roce 2025 bychom tedy měli plnit již všechna kritéria kromě těch daných politickým rozhodnutím. V následné budoucnosti bude plnění ekonomických kritérií záviset na hospodářském růstu a na nastavení hospodářské politiky vlády, zejména na její fiskální disciplíně.
Kdy se systematicky začne řešit debata o tom, jak je přijetí eura výhodné pro českou ekonomiku?
Vláda v nejbližších týdnech bude projednávat obě analytické zprávy, které si v souvislosti s případným přijetím eura vyžádala, jednak vyhodnocení ekonomických přínosů a rizik přijetí eura a jednak vyhodnocení nezbytných legislativních úprav. Dále se vláda otázkou připravenosti Česka na euro bude zabývat počátkem příštího roku, kdy bude projednávat pravidelnou zprávu o plnění maastrichtských kritérií a sladěnosti české ekonomiky s eurozónou.
Řešili jste, jaký vliv by přijetí eura mělo k fiskální zodpovědnosti a vlivu na hospodářský růst?
Dopad přijetí eura na rozpočtovou odpovědnost je nejednoznačný. Zatímco u některých států došlo po vstupu do eurozóny k přesvědčivému zlepšení fiskální disciplíny, u jiných byl pozorován pravý opak. Problémem je vysoké zadlužení zejména jižního křídla eurozóny. Naopak většina zemí, které přijaly euro po roce 2004, zaznamenala spíše nižší deficity. Různorodý byl vývoj fiskální odpovědnosti i u zemí mimo eurozónu – zatímco Švédsko, Bulharsko a Česko se tradičně řadí k zemím rozpočtově odpovědnějším, např. Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko se potýkají s vyššími deficity. Samotné euro tedy na fiskální disciplínu nemá jednoznačný dopad.
Není patrný ani vliv eura na hospodářský růst. Některé země svou hospodářskou výkonnost po přijetí eura zvýšily, jiné naopak. Nelze pozorovat ani zásadní rozdíl mezi tempem růstu zemí v eurozóně. a mimo ni.
Naopak ale lze pozorovat vliv přijetí eura na snížení a sblížení měr inflace a úrokových sazeb. Za dobu existence eurozóny byla míra inflace v eurozóně o něco nižší než v zemích mimo eurozónu.
Jaká jsou rizika přijetí eura na tuzemskou ekonomiku?
Jako hlavní překážku pro přijetí eura pracovní skupina identifikovala nízkou podporu obyvatelstva a nedostatečnou politickou shodu. Potenciálními riziky je odlišná struktura české ekonomiky od eurozóny, která by mohla být problém v případě asymetrických šoků, a dále ztráta nezávislé monetární politiky včetně ztráty autonomního bankovního dohledu. Zpráva ovšem nevidí zásadní rizika přijetí eura pro žádný segment ekonomiky – podniky, domácnosti nebo veřejný sektor. Střední riziko bylo identifikováno pouze u finančního sektoru, který by přijetím společné měny ztratil část svých přínosů, a u domácností s nižším vzděláním, které mají nižší finanční gramotnost a schopnost využívat výhody eura a zároveň větší náchylnost k dezinformacím.
A jaké jsou přínosy přijetí eura dle vaší pracovní skupiny?
Hlavními přínosy přijetí eura jsou podle skupiny nižší transakční náklady a nižší kurzové náklady pro všechny sektory ekonomiky, zejména pak pro exportní podniky, na kterých je česká ekonomika postavena. Přijetí eura by firmám umožnilo snazší plánování a větší zapojení do vnitřního trhu, což by mohlo přinést impulz pro zahraniční obchod. Díky přijetí eura by firmy i veřejný sektor také získaly snazší přístup k financování investic, protože úvěry v euru jsou poskytovány ve větším rozsahu a s nižšími úrokovými sazbami než úvěry v korunách. Dalším přínosem eura je možnost snadno porovnat ceny doma a v zahraničí, což obecně vytváří tlak na snižování cen. Pro stát i obce by vstup do eurozóny přinesl i zjednodušení řízení fondů EU, kde kvůli nejistotě kurzového vývoje dochází ke zbytečným ztrátám.
•
