Zapojilo se přes 50 společností z finančního sektoru, energetiky, developmentu, potravinářství, strojírenství, technologické oblasti, dopravy a poradenství. Spolu s nimi se nad tím, jaké výzvy nás čekají (nejen) v horizontu deseti let, zamýšlí také ministr životního prostředí Petr Hladík a ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela.
Každý byznys, který bude chtít být úspěšný a obstát v konkurenci na trhu, se musí připravit na tranzici. Tak zní nejčastější odpověď zástupců poradenského segmentu na otázku, jaké obory se musí připravit na udržitelnou budoucnost. Právě poradci jsou mnohdy jako první u debat o dopadu nových trendů a v tom, jak moc „zelená tranzice“ dopadne na svět byznysu, se shodují: velké změny se budou týkat ve větší či menší míře všech odvětví. „Změna bude hluboká a „pohled do zpětného zrcátka“ nebude pro budoucí udržitelný úspěch a konkurenceschopnost stačit. Úspěšní budou ti, kteří se chytře přizpůsobí a budou kvalitně a kontinuálně vyhodnocovat nejistoty, příležitosti a rizika a podle nich činit investiční a obchodní rozhodnutí,“ říká Jan Brázda, Partner a Sustainability Leader v PwC Česká republika.
Podle Miroslava Dubovského, country managing partnera advokátní kanceláře DLA Piper, změna čeká zejména ty obory, které vyžadují množství materiálních vstupů anebo jsou energeticky náročné. „U nás v Česku změny táhnou především velké nadnárodní společnosti. Lokálních firem, které udržitelnost či ESG skutečně aplikují do svých strategií, je pořád ještě málo. Očekávám, že toto se změní a české firmy budou určovat v udržitelnosti směr,“ říká. Podle Jana Kovala, partnera advokátní kanceláře Havel & Partners, přitom nejde jen o regulatorní opatření na ochranu životního prostředí, snižování emisí a efektivní využívání zdrojů. „Také technologické inovace a společenské povědomí tlačí na změny, které se nejvýrazněji projeví v segmentech s vysokou energetickou náročností a segmentech postavených na složitých (sub)dodavatelských řetězcích,“ dodává.
Revoluce na obzoru
Ostatně zpřísňování kritérií vůči článkům dodavatelského řetězce se po přijetí chystané evropské legislativy propíše do všech velkých oblastí. Martin Křivánek, který ve společnosti KPMG zastává post ředitele pro střední a východní Evropu v oblasti udržitelnosti, to považuje spíše za prospěšné. „Nějaká externí pravidla potřeba jsou, aby se nastavil jednotný směr. Určitě není pro všechny příjemné tyto věci studovat a implementovat, jsou s tím spojené i dodatečné náklady, ale pravidla hry potřebujeme. Seberegulace v ochraně klimatu tu byla doposud a řekl bych, že jsme se moc neposunuli,“ řekl nedávno v debatě projektu [ta] Udržitelnost s tím, že v řadě oblastí bude nejbližší vývoj spíše překotný: „Často se hovoří o roku 2050 jako o datu, do kdy máme dosáhnout nějakých cílů, a to je v kontextu celospolečenské změny hodně brzy. Takže spíše očekávám revoluci,“ dodal v debatě.
Oslovení zástupci poradenského segmentu se shodují, že tranzice bude o poznání nákladnější a složitější pro firmy, které jsou zaměřeny na průmysl. „Řada odvětví bude muset úplně transformovat svůj byznys, což se týká například společností, které těží hnědé uhlí. Takové budou muset najít nové uplatnění například v oblasti obnovitelných zdrojů. Jiná odvětví, jako jsou například metalurgie nebo automobilový průmysl, projdou zásadní technologickou přeměnou a místo využívání fosilních paliv budou muset elektrifikovat, což pro ně bude znamenat obrovské investice,“ zmiňuje Jan Brázda s tím, že vzniknou také nová odvětví například v rámci chemického průmyslu v souvislosti s vývojem a výrobou nových materiálů založených na oběhovém hospodářství.
V popředí změn jsou energetika i stavebnictví
Nejčastěji zmiňovanou oblastí, která se podle zástupců poradenského segmentu razantně promění, je energetika. „Snaha o snížení emisí skleníkových plynů a přechod na udržitelné energetické zdroje budou mít zásadní vliv na energetický sektor,“ říká partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Koval. „Je to samozřejmě kvůli závazkům na snižování závislosti na fosilních palivech. To s sebou nese potřebu robustního investování nejen do obnovitelných zdrojů, ale také do přenosových soustav, nabíjecích stanic a návazného ekosystému. Výzvy přicházejí i ve formě komunitní energetiky a postupné decentralizace celého odvětví,“ dodává partnerka EY Alice Machová.
Foto: Shutterstock
Podle partnera advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík Tomáše Sequense by se nemělo zapomínat, že udržitelná energetika je nejen zelená, založená primárně na bezemisních, tedy nefosilních zdrojích, ale také energetika dostupná a bezpečná. Cílem by podle něj nemělo být jen přebudování palivového energetického mixu, a to na úrovni EU i Česka na bezemisní či nízkoemisní palivový mix, ale zejména zachování dostupných, všeobecně bezpečných a cenově přístupných dodávek energií. „Pokud takovou cestou nepůjdeme, řítíme se do stavu závislosti na dodávkách energií a surovin ze zemí, které budou ultimátně usilovat o vytvoření a prohloubení naší energetické závislosti, se všemi z toho vyplývajícími negativy – energetickými, bezpečnostními či geopolitickými,“ dodává. Alice Machová z EY pak předpovídá, že druhotně změny, a to nejen v energetice, postihnou i návazné sektory, ať už výrobce solárních panelů, baterií, větrných turbín, softwaru i hardwaru na jejich obsluhu a další, které budou reagovat na narůstající hlad po udržitelných technologiích, součástkách a inovacích.
Druhou z oblastí, na kterou tranzice nejvíce dopadá, je podle poradců stavebnictví a development. „Tyto oblasti budou hrát prim. Budovy jsou totiž největším producentem CO2. Navíc tento trh bude významně regulován kvůli své potřebě externího financování a dále jej zásadně ovlivní poptávka po udržitelnosti ze strany trhu, konkrétně koncových vlastníků budov, jednotek v nich a jejich nájemců,“ říká Olga Kaizar, partnerka a vedoucí týmu nemovitostního a enviromentálního práva advokátní kanceláře Deloitte Legal. Tento trend se podle ní v rámci řetězce propíše i do stavebnictví, které se bude muset vypořádat s požadavky na jiné, „zelené“ stavební materiály a recyklaci stavebních materiálů jako takových.
Alice Machová z EY upřesňuje, že budovy jsou v EU zodpovědné za přibližně 40 procent energetické spotřeby a 36 procent CO2 emisí. „I proto tímto směrem plynou obrovské dotační prostředky například z Národního plánu obnovy nebo se na ně zaměřuje EU Taxonomie definující udržitelné hospodářské aktivity – mezi nimi také oblast výstavby budov nebo jejich renovací,“ říká s tím, že rezidenční a nerezidenční sektor proto čeká renovační vlna. „Developeři a investoři už dnes sledují evropské a světové standardy a zvyšují zájem o projekty, které je splňují. Podobně se budou rozhodovat také nájemci, energeticky účinnější budovy s sebou nesou nižší náklady na provoz,“ dodává Machová.
Jak zmiňuje partner advokátní kanceláře PRK Partners Marek Procházka, jedním z hlavních posunů v oblasti výstavby je také rostoucí využívání dřeva jako primárního stavebního materiálu, a to nejen v rodinných domech, ale i ve výškových budovách. „Dochází k revizi předpisů a norem omezujících použití dřeva ve velkých projektech a důraz je kladen na to, aby budovy byly udržitelné v určitém časovém horizontu. Tento přechod na stavby na bázi dřeva je pro udržitelnost zásadní vzhledem k jejich nižší uhlíkové stopě ve srovnání s ocelí a betonem, to ale zároveň i ovlivní jejich ceny,“ popisuje. Další významnou změnou v tomto segmentu je podle Procházky integrace fotovoltaických systémů do budov a střech parkovišť, které umožňují získanou energií přímo nabíjet elektromobily.
Podle poradců čeká revoluce dopravu nebo finance
„Změny postihnou i dopravní sektor. Jsou před ním technologické výzvy v podobě přechodu nejen na elektromobilitu, ale také na další způsoby hybridních, nízkoemisních a bezemisních druhů dopravy – mezi nimi „modrá“, vodíková doprava. Tyto proměny ovlivňují i širší segment. Transformace se nevyhne ani logistice přepravy zboží, zvyšuje se tlak na její větší racionalizaci nebo na udržitelné obalové hospodářství mající přesah až do retailu,“ přibližuje další z oblastí Alice Machová.
Podle Jana Brázdy tvoří zvláštní skupinu finanční instituce, které nebudou rozhodovat o přístupu ke kapitálu jen na základě ekonomických kritérií času, kvality a nákladů projektů, ale také na základě ESG kritérií.
Poradci ale neopomínají ani další segmenty. Například podle Jana Kovala z Havel & Partners změny zcela určitě zaznamená i oblast nakládání s odpady. „Kvůli tlaku na minimalizaci odpadu a přechod na obnovitelné zdroje materiálů bude třeba přejít na efektivnější způsoby nakládání s odpady, zintenzivnit recyklaci a kompostování a posílit energetické využití odpadů,“ popisuje. S rostoucí světovou populací a nutností zajišťovat potravinovou bezpečnost bude podle Kovala také důležité přejít na udržitelnější zemědělské a potravinářské postupy. „V následujících letech bude nadále sílit tlak na posilování významu organického zemědělství, minimalizaci plýtvání potravinami a podporu lokální produkce a obnovitelných zdrojů,“ říká. Alice Machová z EY uzavírá s tím, že do byznysové proměny napříč obory promluví také strojové učení. „Umělá inteligence, která technologickou proměnu světa byznysu může zajímavě urychlit,“ dodává k výhledu poradenského segmentu.
Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.
•
