V půlce ledna to na českém internetu v určitých kruzích (a s patřičným odrazem do online médií) vypadalo, že kdo ještě není na Clubhouse – sociální síti určené pro audio chat –, jako by nebyl. Všichni se drali po pozvánkách a kdekdo prohlašoval, kolik desítek hodin za poslední dny strávil posloucháním neuvěřitelně inspirativních rozhovorů a diskusí. Samozřejmě šlo jen o poměrně malou skupinu českých „early adopters“, kteří bývají jako první na nových sociálních sítích, bitcoin kupovali v roce 2014 a logicky mají všichni iPhone.
A naskočili na vlnu, která v květnu 2020 podobným způsobem hýbala celým Silicon Valley. Tehdy jsem na tuhle novinku narazil sám poprvé – i když tam bylo méně než dva tisíce uživatelů, její hodnota už překročila 100 milionů USD. Mohli jste tam potkat americké superstars: zejména investory, šéfy těch nežhavějších technologických startupů a různé podobné „insidery“. Tedy lidi, o nichž v Česku prakticky nikdo nemá ani ponětí, když ovšem nepočítáme třeba Elona Muska, který v únoru rozhovorem v klubu Good Time aplikaci Clubhouse výrazně pomohl.
Foto: Shutterstock
Na rozjezdu české vlny se v lednu podíleli borci, které v českém onlinu leckdo zná: Petr Mára, Petr Ludwig, Jonáš Čumrik a další. Během pár dní rostla česká síť opravdu obrovským tempem, každý tam najednou chtěl být. Co na Clubhouse všechny tak okouzlilo? Kromě toho, že nechtěli chybět?
Pokec u kulatého stolu
Pokud sledujete boom podcastů, pak je nejlepší přirovnání − podcasty naživo, obvykle ve více lidech. Říká se, že v jednoduchosti je síla. Chatovací místnosti pamatujete? Ale teď si to představte jako „audio only“, s pódiem pro řečníky, kam moderátoři mohou vytáhnout kohokoli z publika.
Možná tušíte, kam tohle vede. Objeví se zejména ti, kdo se rádi poslouchají. Na každou smysluplnou debatu vychází pět koučovacích místností na téma „jak vylepšit svůj osobní brand / jak investovat do kryptoměn / jak probudit svoji skrytou bohyni“. Lidé, kteří (by) měli mlčet, mluví. Lidé, kteří měli přijít, nepřišli – třeba proto, že jim není vlastní vyjádřit se okamžitě a na jakékoli téma mít názor. Raději formulují opatrně, píšou a nedej bože si chtějí věci dohledávat, aby to pak nebylo ve stylu „někde jsem teď nedávno viděl, že někdo – už nevím kdo – říkal, že bratranec kadeřníka jeho ženy má tuhle zaručenou informaci“. Ano, jsme zavřeni u pracovních videohovorů, nesmyslných online porad a venku byla donedávna zima a ošklivo, takže i virtuální potlach se „známými českými influencery“ zněl jako dobrý nápad.
Samozřejmě tomuto formátu nelze upřít některé výhody. Po smršti videa a na obraz zaměřených platforem je „jen zvuk“ milosrdnější vůči neuklizeným domovům a můžete zůstat v pyžamu. Na rozdíl od klasických podcastů je zde obvykle víc lidí (takový kulatý stůl), a tím může mít debata od startu větší dynamiku. Zároveň je šance, že překvapení přijde i z publika, kde se objeví nečekaně někdo zajímavý. I když pravděpodobnější bývá, že v publiku se objeví otázky hloupé… Navíc je tu nešvar, který za daného formátu nejde úplně snadno potlačit − nově se připojivší (protože přicházet a odcházet můžete libovolně kdykoli) prohlásí „sice jsem slyšel jen posledních pět minut, ale napadá mě / chtěl bych se zeptat na“ a začne v bleděmodrém opakovat to, co se probíralo před půl hodinou. Pak záleží na kvalitách moderátora, aby se s tím popasoval – a na vás, jaké mluvčí budete chtít sledovat.
Chtěl jsem být u toho, a proto jsem si dokonce pořídil starý iPhone 6, abych o něco nepřišel. Nicméně se ukázalo, že po prvním měsíci šílenství opadlo – a po dvou měsících jsem odjel na tři týdny pryč a onen iPhone zůstal celou dobu vypnutý. A nezdá se, že by to něčemu vadilo. Uvidíme, jak si s tím poradí Twitter, který chystá Spaces, kopii Clubhouse (zatím v betaverzi jen pro vybrané uživatele), která by měla být od startu dostupná pro iOS i Android. Spuštění pro všechny by mělo přijít během dubna.
•
