Po energetické krizi častokrát zaznělo, že energie už nebudou nikdy tak levné jako dřív. Zvýšil se tak zájem domácností o vlastní zdroje energie a energetické úspory. Návratnost investice do dobře instalovaného fotovoltaického systému je sedm let, u výměny zdroje tepla to může být i méně než pět let v závislosti na tom, co byl zdroj původní. V případě obálek budovy je pak důležité se zaměřit na tepelné mosty, kterých může vznikat celá řada, a lze je zjistit pomocí termo kamery. „Zákazníků se zájmem o komplexnější energetické řešení určitě přibývá, koneckonců je to správný směr ze strany Státního fondu životního prostředí, který má zajistit smysluplnost dotací pro domácnosti. Nicméně i přes vyšší státní podporu zatím dominují samostatné instalace fotovoltaiky a tepelných čerpadel,“ říká Ondřej Hájek v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost.
Fotovoltaickou elektrárnu už lze dnes vidět na nejedné tuzemské střeše. Projevilo se v poptávce domácností po tomto řešení ořezání dotací počátkem letošního roku?
Před dotační změnou došlo k výraznému nárůstu poptávky především u nerozhodnutých zákazníků, kteří svůj rozhodovací proces díky snížení dotační podpory zrychlili. Následoval částečný útlum, právě díky tomu, že poptávka nebyla rozložená v čase, ale kulminovala v době dotační změny. Po zhruba měsíci se situace opět vrátila do tržního normálu a poptávka je dál vysoká zejména díky nižší ceně a rychlé návratnosti.
Jaká je dnes průměrná návratnost investice do solární elektrárny?
Návratnost investice do FVE je vždy velmi individuální záležitost a závisí na spoustě aspektů, jako je spotřeba domácnosti v období solární sezony, tedy od března do září, podíl vlastní spotřeby vyrobené elektrické energie z FVE ale i fungování domácnosti v průběhu dne. Obecně se dá říct, že investice do dobře navrženého systém se vrátí přibližně za sedm let.
Dodavatelé letos také snížili výkupní ceny a distributoři omezují možnost dodávky do sítě jen na část instalovaného výkonu elektrárny. Co je dnes tedy optimální řešení pro rodinný dům?
Je důležité zmínit, že hlavní benefit fotovoltaiky tkví ve vlastní spotřebě vyrobené elektřiny v domě ve chvíli, kdy fotovoltaika vyrábí, případně pak v hodinách, kdy již slunce nesvítí, nicméně čerpáme energii z nabité baterie. Přetok, který případně odchází do distribuční sítě je pak spíše jakýsi benefit. I z toho důvodu platí, že investice do fotovoltaiky má smysl i pro systémy, kterým distributor nepovolí přebytečnou energii do distribuční sítě posílat. Pokud se ale budeme bavit nad optimálním řešením, jak s přebytky naložit, určitě při dnešních výkupních cenách nejde o výkup. Pro většinu zákazníků dává totiž největší smysl využití virtuální baterie, která zajistí výrazné zvýšení celkové úspory, kterou díky FVE můžeme dosáhnout.
Jak se vyvíjí osazováním bytových domů solárními elektrárnami a jaké má specifika?
Poptávka v tomto segmentu určitě roste a registrujeme to také u nás v E.ONu. Pravdou ale, je, že rozhodovací proces této skupiny zákazníku je výrazně delší především z důvodu, že o investici rozhoduje větší množství lidí. Zároveň často dochází ke slučování odběrných míst a nevyužívá se možnost sdílení elektrické energie, která pro bytové domy funguje již od ledna 2023 a která doznala dalšího vylepšení díky komunitnímu sdílení, což je z mého pohledu škoda.
Od poloviny roku legislativa umožňuje sdílení v rámci komunitní energetiky. Pokud vím, zájem mají hodně obce. Jak perspektivní je to pro domácnosti?
Částečný zájem registrujeme i u našich zákazníků, kteří si chtějí vyrobenou elektrickou energii posílat mezi více nemovitostmi, nebo typicky v rámci rodiny. Tím, že drtivá většina našich zákazníků využívá virtuální baterii, je ale zájem omezený. Na rozdíl od sdílení totiž virtuální baterie umožňuje vyrobenou elektřinu spotřebovat kdykoliv, třeba i na podzim či v zimě, zatímco sdílení limituje spotřebu elektrické energie pro čtvrthodinu, ve které byla vyrobena.
Technologie se neustále vyvíjejí, a lze například zaznamenat, že solární panely na povrchu vypadají jinak než dříve a mají matnou černou barvu. Kde je pokrok v jednotlivých součástech solární elektrárny v poslední době nejprogresivnější?
To, co popisujete výše, je spíše věc designu než technologického pokroku. Každopádně panely se určitě nadále vyvíjí a postupně roste jejich účinnost, nicméně nedá se mluvit o revolučních změnách, která výrazně ovlivňují výrobu elektrické energie. V letošním roce můžeme pozorovat postupnou převahu panelů typu TOP CON, který postupně nahrazuje PERC technologii.
I zmíněné změny státních dotací mají směřovat ke komplexnějším energetických řešením, než je jen pořízení obnovitelného zdroje energie. Je o komplexní, ale také finančně náročnější řešení zájem i mezi zákazníky?
Zákazníků se zájmem o komplexnější energetické řešení určitě přibývá, koneckonců je to správný směr ze strany Státního fondu životního prostředí, který má zajistit smysluplnost dotací pro domácnosti. Nicméně i přes vyšší státní podporu zatím dominují samostatné instalace fotovoltaiky a tepelných čerpadel.
Kde dnes domácnosti nejčastěji chybují, když se snaží snížit svou energetickou náročnost?
Zákazníci velmi často chybují již před samotnou instalací při výběru instalační firmy daného řešení. Bohužel velmi často se rozhodují podle nejnižší ceny při indikativním odhadu. Tato cena ale často u menších dodavatelů není finální a může se při instalaci výrazně prodražit. Zákazníkům vždy doporučujeme poptat renomovanou firmu, která dokáže pomoci nejen s instalací, ale dokáže zajistit následný servis včetně havarijní nonstop linky a poskytne také výhodný ceník pro dodávku elektřiny.
Ve valném stavu z hlediska energetické účinnosti nebývají obálky tuzemských domů. Představují právě ony celkově největší černou díru pro energie?
Nejdříve je vždy potřeba zjistit, kde máme tepelné mosty a ty se snažit co nejvíce omezit. Takovými tepelnými mosty jsou nejčastěji – okna a dveře vedoucí ven, zároveň jejich obvod (parapety a nadpraží), střecha – střešní okna, vývod komínu, případně i napojení střechy a obvodového zdiva. Tyto tepelné mosty lze snadno zjistit pomocí termo kamery. U zateplování si zároveň musíme dát pozor na kvalitu vzduchu v dané nemovitosti.
Hlavní položkou spotřeby je v domácnostech vytápění o ohřev teplé užitkové vody. Zdrojem budoucnosti má být tepelné čerpadlo. Co vyžaduje jeho instalace, aby dávalo smysl a bylo efektivní?
Tepelné čerpadlo nevyžaduje nic speciálního. Hodí se převážně pro rodinné a bytové domy. Jelikož se skládá ze dvou jednotek – vnitřní a vnější, je potřeba, aby měl zákazník v místě instalace dostatek prostoru pro jejich umístění. Pokud bude chtít využít ohřev teplé užitkové vody a již má bojler, je potřeba si ověřit, zda lze stávající bojler připojit k tepelnému čerpadlu, pokud by to šlo, zákazník by mohl využít napojení na ohřev vody externě. Klíčovým bodem je kvalitní otopná soustava, buď dostatečně velké radiátory, nebo podlahové topení. Zákazníkům vždy doporučujeme vhodné řešení pro danou nemovitost.
Stále větším problémem se stává chlazení. Budou i to umět tepelná čerpadla?
Ano, pokud se bavíme o dnes nejrozšířenějších systémech vzduch – voda, tak tepelné čerpadlo dokáže chladit, vytápět a ohřívat teplou užitkovou vodu. Funkce chlazení je ve většině tepelných čerpadel již zabudovaná. Může se však stát, že bude potřeba dodat zákazníkovi takzvané fan-coil jednotky pro zvýšení účinnosti celého systému. V letních měsících nám může spotřebu energie za chlazení pokrýt vyrobená energie z fotovoltaické elektrárny, proto je kombinace těchto dvou řešení ideální kombinací pro většinu domácností.
Můžete uvést z vašeho pohledu vzorový příklad realizace – co obnášel a jakého snížení spotřeby energií a finančních úspor se podařilo dosáhnout?
Těžko se vybírá a hodnotí jeden konkrétní příklad. Těch realizací jsou tisíce ročně a každý zákazník má jiné preference, někdo v zimě topí na 25 stupňů, někomu stačí 22. Zima může být jeden rok teplejší a kratší, poté zase chladnější a delší. U FVE hovoříme obecně o návratnosti na úrovni 7 let při současných cenách energií. U tepelné techniky, ať už se bavíme o tepelných čerpadlech nebo moderních plynových kondenzačních kotlích, vždy záleží, proti jakému původnímu zdroji vytápění se srovnáváme. Návratnost zde může být 5 let, ale také výrazně kratší v případě náhrady staršího elektrokotle nebo kotlů na uhlí.
Rýsuje se nějaké nová ještě pokročilejší technologie energetického zabezpečení domácností, než jaké jsou dnes na trhu?
V současné době začínají na trhu rezonovat různé typy chytrých regulací, které dokážou lépe energeticky řídit domácnost tak, abychom její spotřebu přizpůsobili obnovitelným zdrojům Do budoucna je pak z pohledu domácností tématem zejména možnost poskytnutí takzvané flexibility. Obchodník s energií bude moci využít například zákazníkovu fyzickou baterii jeho fotovoltaiky nebo elektromobilu v době, kdy je v síti energie více. Nabije mu ji a ještě za to zákazníkovi zaplatí. Pro zákazníka tedy může existovat use-case, kdy bude výhodnější vyrobenou energii z FVE poskytnout obchodníkovi pro účely flexibility než ji spotřebovat a bude to pro něj finančně výhodnější.
Ondřej Hájek
Vystudoval Business Administration se specializací na Corporate Finance. Pracoval v Private equity skupině Tarpan Partners, později v investiční části Raiffeisenbank jako M&A Manager. Do E.ONu přišel v roce 2019 nejprve na pozici vedoucího Solutions Delivery & Participation management, kde byl odpovědný za nárůst instalačních a servisních kapacit pro zákaznická řešení v retailu. Od roku 2021 zastává pozici vedoucího oddělení B2C Solutions, které zajišťuje energetická řešení pro domácnosti.
•
